PRAHA/VIMPERK - V Národním parku Šumava (NPŠ) se letos plánuje vytěžit rekordních až 500 000 m3 napadeného dřeva, vloni to bylo 299 000 m3. Park by se přesto (nebo právě proto?) mohl stát čtvrtým českým místem, které obdrží Evropský diplom pro chráněná území Rady Evropy. Před včerejším oficiálním oznámením tohoto záměru se před sídlem parku ve Vimperku sešla skupina lidí, kteří požadují odvolání ředitele Františka Krejčího.
Lesníci dosud vytěžili téměř dvojnásobek kůrovcem napadených stromů než loni. Do 18. července zpracovali 93 000 m3 napadeného dříví, loni ve stejném období to bylo zhruba 52 000. V lesích národního parku je dalších zhruba 61 000 metrů krychlových dřeva, které je třeba zpracovat. Loni v tuto dobu bylo třeba vytěžit 34 000 metrů krychlových. Správa parku zasahuje proti lýkožroutovi na 70 procentech území, které tvoří nárazníkové pásmo vůči ostatním lesům mimo území parku. »Napadené stromy jsou průběžně zpracovávány tak, aby bylo efektivně zabráněno dalšímu šíření kůrovců v zásahových lesních porostech,« řekl ČTK mluvčí kalamitního štábu Národního parku a CHKO Šumava Petr Kahuda.
Podle něj lze 61 000 metrů kubických vytěžit během dvou týdnů. Ne u všech stromů ale musí takto spěchat. „Jsou smrky napadené třeba dva týdny, u nich je čas na zpracování třeba měsíc,“ podotkl Kahuda. Stromy napadené dříve musí vytěžit rychleji. Situaci prý zatím zvládají, otázkou podle něj je, jak se bude vyvíjet situace s kůrovcem v bezzásahových zónách parku. I když při jejich hranicích instalují lapáky i feromonové lapače, které by měly kůrovce odlákat od zdravých stromů.
Kvůli jarnímu chladnému počasí vylétl kůrovec později, než je obvyklé. Teplo posledních týdnů ale urychlilo jeho vývoj v kůře stromů a letní rojení se nijak nezpozdí. V horských oblastech ho očekávají na konci července, začátkem srpna. Teplé počasí lýkožroutům přeje, přesto je podle Kahudy v průměrných polohách parku třetí rojení téměř vyloučeno.
Pomůže ocenění udržet pozice?
Evropský diplom pro chráněná území Rada Evropy uděluje významným oblastem, které vykazují vysokou kvalitu přírody. „Naše expertní skupina je velmi nakloněna tomu, abychom šumavskému národnímu parku tento certifikát udělili,“ řekla novinářům reprezentantka sekretariátu Rady Evropy Francoise Bauer, která spolu s dalším odborníkem Pierrem Gallandem v těchto dnech monitoruje různé prostory NPŠ. V České republice v minulosti obdržely Evropský diplom Národní park Podyjí a oblasti Karpaty a Karlštejn. Pokud park splní všechny potřebné podmínky, měl by certifikát obdržet na jaře příštího roku.
Před sídlem parku se v tu dobu sešla skupina protestujících proti v horkém křesle ředitele NPŠ zatím zůstávajícímu Františku Krejčímu. Toho jednou kritizují lesníci, jindy obce, kraj nebo ekologické organizace. „Domníváme se, že se spíš jednalo o předvolební kampaň,“ reagoval na to Krejčí. Podle něj za demonstrací stojí Strana práv občanů - zemanovci. „Právě tahle strana se o hospodaření na Šumavě zmiňovala i v programech před parlamentními volbami. Takže teď se asi snaží o to samé v souvislosti s podzimními komunálními volbami,“ řekl Krejčí. „Tuto akci neorganizovala Strana práv občanů, pořádalo ji sdružení Zachraňme Šumavu. Ale my tu akci podporujeme,“ uvedla dnes mluvčí jihočeského sdružení Strany práv občanů - zemanovců Petra Říhová.
Podle serveru Aktuálně.cz však nový šéf MŽP Pavel Drobil (ODS) tvrdí, že Krejčí je kompetentní člověk. Zvrátit jeho názor se ve středu pokoušeli jihočeský hejtman Jiří Zimola (ČSSD), předseda Rady NPŠ Jan Stráský, starosta obce Horní Planá a předseda Svazu obcí NPŠ Jiří Hůlka. Výsledkem schůzky je dohoda, že rozhodování o parku bude konzultováno s krajem a dotčenými obcemi a Drobilův slib, že jednání a práce úřadu budou odideologizované a že v nejbližší možné době Šumavu osobně navštíví.
Drobil už odvolal všechny čtyři náměstky a jako svou první zástupkyni si ponechal pouze Rut Bízkovou, kterou v čele resortu vystřídal. Druhým náměstkem se stal Ivo Hlaváč (oba ODS), který například působil na ministerstvu zemědělství. „Pokud chce ministr opravdu zbavit svůj úřad politických vlivů, udivuje mě Hlaváčovo jmenování. Pokud by se však chtěl věnovat převážně politice a ekologické vedení ministerstva by nechal na Bízkové, bylo by to jedině dobře.
Ovšem počkejme si na další personální tahy především na pozicích šéfů České inspekce životního prostředí (Eva Tylová – pozn. autora), Agentury ochrany přírody a krajiny (František Pelc) a Státního fondu životního prostředí (Petr Štěpánek), kteří jsou silně vázáni na Stranu zelených,“ řekla Haló novinám stínová ministryně životního prostředí Kateřina Konečná (KSČM).
V následujících dnech se prý rozhodne o tom, zda všichni ve svých funkcích zůstanou.
