Rakovnicko
JANA ELZNICOVÁ
Křivoklátsko - Debaty na téma Národního parku Křivoklátsko pokračují na všech úrovních.
Jak jsme vás již informovali, záměr chce přezkoumat i současný ministr životního prostředí Pavel Drobil (ODS). Ten si chce nejprve nechat zpracovat ekonomickou analýzu, zda má ministerstvo na projekt dostatek peněz. Následně chce ještě znát názor obyvatel, kterých se vyhlášení týká, zda s projektem souhlasí.
Lidé z Křivoklátska
Na téma národního parku a toho, jak se k myšlence na jeho vyhlášení staví již řadu měsíců občané Křivoklátska, pohovořil starosta městysu Křivoklát Milan Naď: „V loňském roce se ZM Křivoklát koncem června podařilo sjednat besedu s občany na téma vyhlášení NP. K jednomu stolu usedli spolu s místními občany mimo jiné zástupci Ministerstva životního prostředí ČR, Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko, Lesnické společnosti Křivoklát a starostové obcí Modrava z NP Šumava a obce Růžová zNP České Švýcarsko.”
Debata trvala celé tři hodiny. Kdyby prý starosta Milan Naď vytáhl na konci celého setkání podpisový arch pro a proti NP, všichni zúčastnění by byli podepsali, že jsou proti zřízení NP. Na besedě bylo přítomno kolem 90 lidí z obce a okolí. „Obhájci národního parku nepřesvědčili před rokem svými argumenty účastníky besedy, proč má být po 31 letech trvání CHKO Křivoklátsko najednou vyhlášen NP Křivoklátsko.” Tehdy byl starosta Křivoklátu občany vyzván k uspořádání veřejné ankety na dané téma. „Rozeslali jsme zhruba 500 anketních lístků, vrátilo se nám jich 350. Z tohoto počtu řeklo zhruba 78 procent účastníků ankety národnímu parku ne, 20 procent řeklo parku ano a zbytek nevěděl. Takový je na Křivoklátě názor na vyhlášení národního parku.”
Zkušenosti odjinud
Milan Naď je člověk, který automaticky nebere jen informace, které jsou mu předkládány, ale snaží se hledat informace o daném problému také vlastní cestou.
„Volal jsem dokonce do jedné z obcí Národního parku Podyjí na Moravě. Sehnal jsem starostu jedné z tamních obcí, který když mě vyslechl, se velice rozvášnil a chtěl přijet na besedu. Obce v NP Podyjí založily svazek jen proto, aby s nimi ministerstvo životního prostředí komunikovalo. Vysvětlil mi, že záměr Národního parku Podyjí je, aby počet lidí v národním parku ubýval, neboť lidé prý přírodě škodí a nepatří do ní. Takové věci se dovídáte až tehdy, když jdete do hloubky problému,” vyprávěl Milan Naď a pro ilustraci dodal, že například obec Modrava byla usnesením vlády č. 352 z roku 1992 určena k „vylidnění”.
„No ono se to vlastně už děje. Na Modravě je už jen pětašedesát trvale bydlících obyvatel. Před vyhlášením NP Šumava jich bylo okolo stovky. Zkušenosti z ostatních NP ukazují, že slibované zvýšení zaměstnanosti místních občanů na Křivoklátsku po vyhlášení národního parku nemá žádný reálný podklad,” zdůraznil Milan Naď.
Vedení Středočeského kraje však projekt obhajuje.
„Kraj považuje návrh na zřízení národního parku za velmi prospěšný projekt, díky kterému se podaří ochránit velmi zachovalé smíšené lesy, které jsou svým rozsahem v centru industrializovaných Čech opravdovým klenotem.” uvedla v tiskové zprávě mluvčí Mascheková.
