Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Ano, tak těžce zkoušeným amazonským pralesům se ulevilo. Podle brazilského vesmírného institutu letos padlo k zemi skoro o polovinu míň stromů než loni. To je vůbec nejlepší výsledek za posledních 21 let. Úspěch si na své konto připisuje brazilská vláda, která zároveň tvrdí, že je to dobrá zpráva před blížící se klimatickou konferencí v Kodani. Jiné hlasy jsou ale skeptické, podle nich je úleva jen dočasná, než ve světě opadne krize.
Adam KAUTSKÝ, redaktor
Amazonské deštné pralesy, plíce světa, které pokrývají polovinu Brazílie. Už léta přinášely agentury pesimistické zprávy o stále masivnějším kácení, v Brazílii dosáhlo vrcholu v roce 2004. Za jediný rok zmizel prales o rozloze 27 tisíc kilometrů čtverečních. Jen pro ilustraci, je to víc než Středočeský a Jihočeský kraj dohromady. Teď se ale karty konečně obrátily, loni zmizelo, v uvozovkách, jen 7 tisíc kilometrů čtverečních pralesa. To je nejlepší výsledek za posledních 21 let, kdy podobné monitorování začalo. Úspěchem se chlubí především vláda.
Luiz Inacio Lula da SILVA, brazilský prezident
Na omezení drancování musíme aktivně tlačit, vytvářet pro to podmínky. Takový postup je pro nás v tuto chvíli naprosto klíčový, řekl bych svatý. Úspěchu dosáhneme jen tehdy, když své síly spojíme.
Adam KAUTSKÝ, redaktor
Tlak na omezování nelegálního kácení je páteří brazilského boje s klimatickou změnou. Pralesy jsou naprosto klíčové pro pohlcování CO2. Platí tu jednoduchá rovnice, čím míň pralesů, tím víc skleníkových plynů v zemské atmosféře. Brazilská vláda tvrdí, že jsou konečně vidět výsledky cílených kampaní. Ty učí zemědělce šetrně hospodařit.
Claudio MARETTI, brazilský koordinátor, Světový fond
Brazílie by měla využít své přírodní zdroje a vliv a stát se jakýmsi lídrem, nejen co se boje s nelegální těžbou týče, stejně tak je důležité razantní snižování emisí skleníkových plynů.
Adam KAUTSKÝ, redaktor
Jenže ne všichni věří tomu, že nadějný trend je zásluhou vlády a co hůř, že je trvalý. Podle mnohých ekonomů je důvod prostší, ekonomická recese snižuje poptávku po dřevě. Sojová pole a pastviny pro dobytek nerozšiřují farmáři na úkor pralesa jednoduše proto, že se jim to nevyplatí. A tak je dost pravděpodobné, že až bude v Brazílii líp a vláda se o to pochopitelně snaží, drancování propukne nanovo. Adam Kautský, Česká televize.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Hosté nejpovolanější, etnolog, cestovatel Mnislav Zelený, dobrý večer.
Mnislav ZELENÝ, etnolog, bývalý velvyslanec v Kolumbii
Dobrý večer.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
A lesnický expert pro Jižní Ameriku Hubert Čížek, dobrý večer i vám.
Hubert ČÍŽEK, lesnický expert pro Jižní Ameriku
Dobrý večer.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Pánové, vy oba roky cestujete, vy můžete srovnávat, jestli a co se vlastně v pralese v tom posledním vývoji, v těch posledních letech změnilo, zhoršilo se to na první pohled hodně?
Hubert ČÍŽEK, lesnický expert pro Jižní Ameriku
Tato zpráva je samozřejmě příznivá, vyvolává aspoň příznivý dojem. Já jsem trošku ten optimismus mírním, protože znám tu situaci nejenom v Amazonii brazilské, ale ekvádorské a to platí prakticky pro Jižní Ameriku jako takovou celkově. Ta otázka těžby těchto porostů je poměrně dost náročná ji nějakým způsobem eliminovat. Ono je na jedné straně možné něco si přijmout, přijmout zákony a pak je třeba také držet a dodržovat, protože největší problém, který tady vidím v té těžbě, je otázka nelegálního, nelegální těžby, která nemá systém, není organizovaná a i když jsou zákony, tak jsou v mnoha směrech velmi špatně dodržovány a vůbec nekontrolovány. A to můžu mluvit z ekvádorské strany a i z ostatních zemí. Čili jsem v tom méně optimistický, ale přesto je tu jakýsi krok, který když nebudeme spekulovat, že se blíží summit o globálním oteplení a tak dále, že nějaká recese, kdy tedy problém s odbytem dřeva a podobně, tak je tu jakýsi krok. Ale myslím si, že to bude ještě velice náročné a já potom řeknu, kde jsou takové, podle mého názoru, ty možnosti, jakým způsobem to alespoň trochu zlepšit a dostat to do polohy, která tedy bude příznivější a vůbec ovšem nejsem optimista v tom, aby si někteří lidé vysvětlovali z toho pohledu, ano, tak se to snižuje, že se pralesy kácet nebudou, to je bohužel problém velký.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Pane Zelený, zhoršilo se to za léta nějak na první pohled, když třeba jste jezdil na tato místa dřív a teď, je tam něco hodně viditelného, co, na co se dá úplně sáhnout, čeho se dá dotknout?
Mnislav ZELENÝ, etnolog, bývalý velvyslanec v Kolumbii
Tak určitě, když projíždíte krajinou, která je vypálená, kdy pastevci potřebují nové pastviny, tak to je smutný, já jsem projížděl třeba několik hodin takovým pralesem Prondoni v části Brazílie, nebo v Peru v oblasti Ukalaji nebo v Ekvádoru kolem Šišifundi, kde jsou těžby nafty, ale já bych zdůraznil, že tady nejde jenom o tu těžbu dřeva, to je takový jako na první pohled. To je ten první plán. Tady je něco ještě mnohem důležitějšího, my prostě, my máme tu Amazonii jako zdroj určitých tedy nerostných surovin. To znamená, máme tam obrovské zásoby nafty. To je Peru, Ekvádor, Venezuela, celý dolní Orinoko. Máme tam největší zásoby železa v Sera de Docarazate ve východní části Brazílie. Máme tam uran, máme tam wolfram, máme tam diamanty, máme tam zlato, čili k tomu všemu se musí dělat infrastruktury, silnice, železnice, letiště a podobně a kácí se i z těchto důvodů. Čili ten prales se ničí naší civilizací. Indiáni ho nikdy neničili, za tři tisíce let tam žijí, řekněme, tři, čtyři tisíce let a vlastně svým způsobem hospodaření tím tropickým zemědělství vlastně oni ho nikdy nezničili, protože věděli nebo tušili, jak mohou ten prales ničit, do jaké míry.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Oni ale také kácí pralesy, ale vědí jak, viďte.
Mnislav ZELENÝ, etnolog, bývalý velvyslanec v Kolumbii
Ale do jaké míry, jo, tady jde o tu míru, vždycky jde o tu míru. V osmdesátých letech jsem byl v Belemu v Brazílii, kde se dělal výzkum na univerzitě, kde se přesně spočítalo, jaká rozloha pralesa se může vykácet bez jakéhokoliv následku. Indiáni ne, že by to měli spočítaný, ale jsou přírodní národy, čili oni to intuitivně to cítí. A podle mých zkušeností, když vidím ty pralesní políčka, ať je to Cakra, Rosa nebo Conoco, jak se to jmenuje, tak je to kolem půl, třičtvrtě hektaru, kdy se to vykácí, čtyři roky, pět let se to používá a pak přirozenou sukcesí ten prales si to zase vezme nazpátek. Podobně jako si vzala transamazonskou dálnici, tu si taky vzal nazpátek, zlikvidoval ji.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Pane Čížku, vy zalesňujete pralesy, vy jste sám už předtím naznačil, že budete mluvit o těch možnostech, jak by se to dalo zlepšit, vy znáte to prostředí vlastně naprosto, dokázal jste se něj sáhnout, protože zalesňujete ta místa, jaké možnosti tedy jsou, aby se to mohlo zlepšit.
Hubert ČÍŽEK, lesnický expert pro Jižní Ameriku
Tak ty možnosti pochopitelně jsou, když tady v pravém slova smyslu řeknu o těžbě, tak ta těžba bude, bez té těžby se to neobejde, ta samozřejmě bude. Ale tu těžbu je třeba dělat skutečně systémem vypracovaných hospodářských plánů, které vyhledávají a kde se vyhledává ten dotyčný kmen, který je třeba vytěžit. Ono je to tady třeba složitější tím oproti našim způsobům, že zde se ty kmeny musejí vyhledávat, tady je obrovská druhová rozmanitost dřevin, ale ty, které jsou z toho byznysu zajímavé, je jich několik a třeba půl hektaru jsou dva, tři kmeny, které se vytěží a bohužel při té těžbě dojde k drastickému potom, k drastickému poškození celého terénu, tak tady lze najít systém, který se dělá, kde tedy se to nechá tímto způsobem udělat. Druhá věc je ta, že tento prales samozřejmě nabízí především ta cenná dřeva, která jsou ekonomicky velice výhodná, tak já se domnívám a my jsme nakonec v Kolumbii a pan inženýr Zelený Kolumbii zná velice dobře, my jsme v Kolumbii zahájili v roce 2002 a to razím všude, projekt, který staví na tom najít pozemky, které už byly v minulosti odlesněny, byly to velké pastevecké plochy a najít je a znovu je revitalizovat a zalesnit, pokud možno původními dřevinami, které byly, ono to nejde vždycky, tak třeba intradukovanými, které rostou velice rychle, jsou žádaná jako dřevní sortiment a můžou pak do budoucna nahrazovat to drancování v těch porostech venku. Čili my jsme tam toto udělali a dneska se tam na těch porostech, na těch místech už pěstuje od roku 2002 na čtyř tisících hektarech pěstují dřeviny, jako jsou i vzácné dřeviny červená dřeva, jako je mahagon, cedr a tak dále. To je jeden, jedno z řešení vedle toho systému, který by měl, který by se měl vytvořit a samozřejmě to je kontrolní proces.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Zřejmě se tedy dá čekat, že až krize opadne, tak se vrhnou zase dřevorubci a rančeři na Amazonii se stejnou vervou jako dřív. Řekněte, pane Zelený, vy jste žil v tom místě deset let, tuším.
Mnislav ZELENÝ, etnolog, bývalý velvyslanec v Kolumbii
Tak dohromady, že jo, s různými návštěvami, ano.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Na různých i místech, jak zásahy do pralesa komplikují a ničí život těm domorodým obyvatelům.
Mnislav ZELENÝ, etnolog, bývalý velvyslanec v Kolumbii
No, tak je to nasnadě, protože domorodé kmeny, to jsou, lépe řečeno, přírodní národy. Amazonští indiáni, kteří jsou úzce navázáni na přírodu kolem a když tu přírodu my jim zničíme, tak potažmo zničíme je. My je tím pádem vyhubíme, což je cílem třeba těch pasteveckých firem, že jo, tímto způsobem, oni když vykácí, tak vlastně ty indiány vyženou, zatlačí je dál a dál, dál a dál. Takže to je vlastně způsob likvidace určité kultury, určité civilizace a já právě jsem velkým skeptikem a čím dál větším do budoucna, podobně asi jako nedávno zemřelý Claude Lévi-Strauss, obrovský tedy filosof, humanista a znalec přírodních národů, který taky byl velikánským skeptikem, protože ta naše civilizace, ta potřebuje tyto zdroje a jestli opadne teďkon recese, tak se tam vrhnou všichni, kteří potřebujou nejenom to železo, ale nejenom tu naftu, nejenom to dřevo, každý z nás to potřebuje, potřebujeme to na parkety, na nábytek, potřebujeme benzin do auta, čili naše vlastně civilizace, ta vlastně žije z těchto zdrojů, které my drancujeme, na jejich úkor. A vlastně my neustále chceme žít lépe a radostněji, ale nikdy si neuvědomujeme, na čím je to úkor.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Ono se vlastně říká, že jsou jen dva druhy, pokud se to tak dá říct, na zemi, kteří jsou schopni ničit si svého nositele, svého živitele, a to je člověk a vir. Takže v tomto případě sedí to úplně přesně.
Mnislav ZELENÝ, etnolog, bývalý velvyslanec v Kolumbii
Samozřejmě do budoucna sami se zničíme a vlastně tu Amazonii já vidím jako obrovské zrcadlo tý naší chamtivosti a nenasytnosti, kdy pořád chceme více, lépe a radostně.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Pane Čížku, jak těžké je takový zničený, zdevastovaný porost, navíc v tom obrovském rozsahu, který prales obnáší, jak těžká je ta revitalizace a ta obnova, to zalesnění, znovuzalesňování.
Hubert ČÍŽEK, lesnický expert pro Jižní Ameriku
To je nesmírně obtížné, nesmírně obtížné, protože se jedná a zejména tady bylo už řečeno o tom, vedle té těžby jsou problémy s rozšiřováním ploch zemědělských, vypalování pro pastevecký, pro pěstování některých atraktivních plodin, které dneska jsou, sója, a tak dále. Plodin, které by měly sloužit do budoucna jako biopalivo světově, a to se mně vůbec nelíbí, protože to je obrovský problém, taková plocha se, dejme tomu, vypálí, ano, ten popel se sice použije jako takové momentální hnojivo, ale protože jsme v oblasti, která má vyrovnaný klimatický režim, to znamená, že jsou zde vysoké srážky, tak ty srážky, ty deště okamžitě tuto, tento zdroj toho hnojení spláchnou, spláchnout tu velmi úzkou vrstvu půdy, pak už jsou tvrdé lateritické půdy, prakticky tady neexistuje humus, a ta obnova je velmi a velmi náročná a těžká. Někde už vůbec nerealizovatelná. Takže to si musíme uvědomit. Něco jinačího je, jestli příroda někde v tom porostě udělá to, že dotyčný kmen padne, vytvoří se místo, tam jsou čekatelé, kteří to okamžitě tedy zase nahradí a je to zpět. Ale jakmile se to zasáhne v takovémto velkém rozsahu, je to velmi obtížné a prakticky nenavratitelné zpět. A to si musíme uvědomit.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Mnislav Zelený a Hubert Čížek, znalci pralesa, nejen toho amazonského, pánové, já vám moc děkuji, že jste přišli do komentovaných Událostí, přeji dobré dny. Na shledanou.
Hubert ČÍŽEK, lesnický expert pro Jižní Ameriku
Na shledanou.
Mnislav ZELENÝ, etnolog, bývalý velvyslanec v Kolumbii
Na shledanou.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
To je všechno, v pondělí pro vás tým Událostí, komentářů připravuje speciální vydání k roku 1989. Dobou před dvaceti lety vás provede Jakub Železný, přeji krásný víkend.
