Tak jsem si posteskl, když jsem coby turista na Šumavu opět letos vyrazil. Tento článek je reakcí na odpověď pana Bursíka jihočeskému hejtmanovi panu Zahradníkovi a také na články dvou autorů, jednoho ze středních Čech, druhého z jižní Moravy, které byly zveřejněné ve čtvrtečním Píseckém deníku.
Přestože jsem jinak politicky zaměřený než jihočeský hejtman, v názorech na současné dění na Šumavě a v obavách o její osud s ním naprosto souhlasím.
Jestliže pan Bursík tvrdí, že tomu, co způsobil orkán Kyrill, pomohly holiny vykácené kvůli kůrovci, pak pochybuji, že na Šumavě vůbec byl. Ty holiny, které orkánu nezabránily, vznikly právě tím, že zdravé stromy sežral kůrovec. Stovky hektarů mrtvých stromů od Luzného (SRN) přes Březník, Mokrůvky a část Bučiny způsobily, že po orkánu Kyrill na Černé hoře a směrem k Pramenům Vltavy už skoro žádné stromy nejsou a že vítr mohl do vnitřku Šumavy zaútočit plnou silou. Způsobil velké škody i tam, kde holiny nikdy nebyly, jako například pod Poledníkem a v mnoha dalších prostorech, které snad ani nelze všechny vyjmenovat. Oproti pánovi z Lužice u Hodonína (autor druhého článku) jsem rád, že ještě existují lesníci, kteří přírodě na Šumavě rozumí a snaží se stromy chránit, a to i před těmi, kteří brouka milují. Dřevařskou lobby rozebírat nebudu, já věřím, že Šumaváci lesům rozumí a také vědí, jak v nich rozumně hospodařit. V tom jim nikdo nemusí radit (ani pan ministr).

Autor prvního článku chválí německé sousedy za bezzásadovost. Co k tomu říci. Jen snad to, že kvůli jejich bezzásahovosti se rozšířil kůrovec k nám.
Bohužel se našim celníkům nepodařilo mu do pasu dát razítko, že je u nás nežádoucí. Kvůli bezzásahovosti mají na své straně sežrané stovky (možná i tisíce) hektarů kdysi zdravého lesa, a to i na lukrativních místech, jako například nad Roklanským jezerem, v okolí Luzného, v německé části Bučiny atd. Že bychom si právě od nich měli brát příklad, to si tedy nemyslím. Ono si stačí přečíst diskusi, kterou němečtí občané ve svých novinách vedou, a být trochu objektivní.

Na Šumavu jezdím desítky let. Při svých pěších túrách a zimních výletech na běžkách zjišťuji, že situace je každým rokem horší. Například v okolí Březníku kůrovec postupuje do vnitrozemí neuvěřitelně rychle. Že v tom mrtvém lese žije tetřev hlušec, si vůbec nedovedu představit (letos kvůli němu opět nebyla povolena pro turisty cesta na Modrý sloup).

Ale opravdu zděšen jsem tento rok byl u Plešného jezera.

Byl jsem u něj totiž naposled před pěti lety, když se tam milovníci kůrovce připoutávali řetězy ke stromům kůrovcem napadeným. S těmito "ochránci přírody" jsem tehdy bezvýsledně diskutoval, neboť o své správné pravdě byli naprosto přesvědčeni. A ejhle, nad tímto jezerem je již les kůrovcem sežraný (přikládám amatérské foto). Podotýkám, že v prodeji jsou pohledy, které ukazují lesy nad Plešným jezerem stále krásně zelené a broukem nedotčené.
Věřím tvrzení, že si opravdu příroda pomůže sama, ale bude to trvat sto let. Zelenou Šumavu v prvním pásmu uvidí až moji prapravnuci.
Budou snad ochránci brouka horlit i proti vybíjení krav s BSE nebo drůbeže, která byla postižena ptačí chřipkou?

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.