Mezi rozsáhlými suchými pláněmi Great Basin v Severní Americe se nachází izolované zalesněné ostrůvky hor, takzvané Sky Islands, v nichž rostou osikovce mající pro oblast mimořádný ekologický význam. „Plní celou škálu ekosystémových služeb, jako je zadržování vody, tvoří tzv. hotspots – biotopy s mimořádnou biologickou rozmanitostí, a vynikají estetickou funkcí. Osikovec je ikonickou dřevinou severoamerického kontinentu, a když se v podzimním období jejich listy zbarví do sytě žluté barvy, vytváří vizuálně přitažlivý krajinný ráz,“ popsal všestranný význam topolu osikovitého Martin Šenfeldr z Ústavu lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie.
Výzkumník LDF MENDELU osikovce studoval společně s vědci z Utah State University, Western Aspen Aliance a U.S. Geological Survey. „Pro vědce je studium dřevin v oblasti, jako je Great Basin, nesmírně zajímavé. Klíčovou otázkou pak pro nás bylo, jakým způsobem zde stromy reagují na měnící se klima. Otepluje se a s tím souvisí zvyšující se intenzita sucha. To vše jsou klíčové faktory, které hrají roli v tom, jak se osikovcům v těchto podmínkách bude dařit,“ vysvětlil badatelský zájem Šenfeldr. Vědci pro svůj výzkum použili dendrochronologickou metodu studia letokruhů. Letokruhové řady zkoumali od roku 1910 do současnosti zhruba u tří stovek stromů. Srovnávali souvislost mezi šířkou letokruhů a různými klimatickými proměnnými.
„Výsledky poukázaly na velmi variabilní růstovou odezvu mezi třemi pohořími v rámci Sky Islands. Osikovce rostoucí v sušších pohořích Ruby a Jarbidge vykazovaly růstovou depresi a zvyšující se citlivost na narůstající sucho v důsledku probíhající změny klimatu. Na druhé straně v mírně vlhčím pohoří Santa Rosa osikovce naopak vykazovaly zrychlení růstu v důsledku postupného nárůstu teplot od roku 1970. Znamená to, že postupující změna klimatu může mít na růst osikovců jak negativní, tak i pozitivní vliv,“ shrnul výzkum Martin Šenfeldr.
Badatele tato kontrastní růstová odezva velmi překvapila. Výzkum zahajovali s hypotézou, že odezva bude ve všech pohořích velmi podobná. Díky této vítané variabilitě mohli vytipovat populace osikovců, které budou probíhající klimatickou změnou do budoucna zřejmě nejvíce ohroženy, a naopak i ty, které z nárůstu teplot budou profitovat.
„Řešením, jak co nejvíce populaci osikovců podpořit v době klimatické změny, je udržování komplexní věkové struktury jejich populací, tedy aby tam byly stromy různého stáří: mladé, středně staré i staré. Pro zdravé odrůstání stromů je také potřeba regulovat početní stavy zvěře. V této oblasti se jedná především o různé druhy jelenců a jelena wapiti, kteří okusují semenáčky a výmladky, a tím limitují přirozenou reprodukci,“ uzavřel téma Šenfeldr.
TZ MENDELU