Národní lesnický program II je strategický dokument, který by měl vymezovat směřování české lesnické politiky. Jeho koordinací byl pověřen Ústav pro hospodářskou úpravu lesů v Brandýse nad Labem, který na základě činnosti expertní skupiny předal na počátku podzimu roku 2007 návrh NLP II k projednání na ministerstva zemědělství a životního prostředí.
Na výsledky meziresortního jednání, kde byla hlavním třecím bodem akce 11: Dosažení vyváženého vztahu mezi lesem a zvěří, jsme se písemně zeptali Martina Žižky, ředitele Sekce lesního hospodářství Ministerstva zemědělství.
- Jaký je aktuální stav projednávání Národního lesnického programu pro období do roku 2013 (NLP II), kdy bude projednáván vládou?
V současné době návrh NLP II prošel meziresortním připomínkovým řízením, podněty byly vypořádány a akceptované změny zaneseny do textu. Zpracování návrhu NLP II se dostalo začátkem tohoto roku do časového skluzu, a to v důsledku komplikovaného projednávání kompromisního znění klíčové akce 11, která je věnována opatřením nutným k dosažení vyváženého vztahu mezi lesem a spárkatou zvěří. V souvislosti s původně rozdílnými pohledy na řešení této otázky, která je pro lesní hospodářství v mnoha ohledech zcela zásadní, bylo nutné mj. přerušit i proces posuzování vlivu NLP II na životní prostředí (SEA). V současné době je již dosaženo v této otázce kompromisu akceptovaného ze strany MZe i MŽP a proces SEA, bez jehož vyhodnocení nelze návrh NLP II předložit do vlády, mohl být znovu obnoven. Vzhledem k tomu, že uzavření tohoto procesu nelze – vzhledem ke lhůtám stanoveným zákonem – očekávat dříve než na podzim, je zřejmé, že nebude možné materiál vládě postoupit k projednání do konce června, jak se předpokládalo. V dané situaci bylo mezi představiteli MZe a MŽP dosaženo shody v tom, že je nutné požádat o prodloužení termínu předložení NLP II (včetně vyhodnocení SEA) do vlády do konce roku 2008.
Expertní skupina, která připravovala vstupní návrh NLP II, svou práci ukončila v polovině minulého roku. Od té doby text prošel vnitřním připomínkovým řízením na MZe i meziresortním řízením. Textových změn, povětšinou formálního charakteru, které vyplynuly z vyhodnocení došlých podnětů, bylo několik a byly průběžně konzultovány s MŽP, které bude spolupředkladatelem návrhu NLP k projednání do vlády. Až na několik výjimek nešlo o takové úpravy, které by podstatněji měnily směřování opatření v rámci jednotlivých klíčových akcí. Z významnějších úprav lze snad pro příklad jmenovat vypuštění opatření, v němž bylo navrhováno osvobození lesních pozemků od daně z nemovitostí; také u arondací se nepodařilo prosadit návrh na osvobození pozemků od daně z převodu nemovitostí. Do opatření, které zvažuje odměňování vlastníků lesa za jejich výkony pro udržení kvality podzemní vody, byla vložena vsuvka, že tyto služby lze kompenzovat jen ze zdrojů mimo rámec státního rozpočtu. A ovšem patrně nejdiskutovanější a nejvýznamnější změnou je dost podstatná úprava klíčové akce 11 věnované dosažení vyváženého vztahu mezi lesem a spárkatou zvěří.
- Jaké je aktuální znění této klíčové akce 11?
Klíčová akce 11: Dosažení vyváženého vztahu mezi lesem a zvěří
Před meziresortním připomínkovým řízením (Návrh NLP II ze dne 18. 7. 2007)
11.2 Stanovovat stavy jednotlivých druhů zvěře a velikost odlovu podle míry poškození přirozeného zmlazení, výsadeb a lesních porostů a opustit nefunkční systém odvozování plánu lovu na základě stavů zvěře zjištěných sčítáním.
11.3 Zavést kontrolní mechanismy a účinná opatření zabraňující ohrožení biodiverzity lesa vysokými početními stavy zvěře.
11.4 Zvýšit práva a postavení vlastníků honebních pozemků.
11.5 Objektivně vyhodnocovat škody zvěří.
11.6 Zvážit úpravu minimální výměry vlastních a společenstevních honiteb a u jelení, mufloní a daňčí zvěře oblasti chovu.
11.7 Zrušit volný chov jelena siky a muflona v CHKO.
Klíčová akce 11: Dosažení vyváženého vztahu mezi lesem a zvěří
Po meziresortním připomínkovém řízení
11.2 Využít všech zákonných možností daných držitelům honiteb, aby při tvorbě plánů mysliveckého hospodaření důsledně uplatňovali své zájmy ve snižování početních stavů zvěře. K tomu mj. využít informační kampaň, ve které by ministerstvo zemědělství ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí, s využitím existujících odborných podkladů, vysvětlovalo nutnost upravit početní stavy spárkaté zvěře na únosnou míru.
11.3 Při zpracování ročních plánů mysliveckého hospodaření v honitbě pro zvěř spárkatou důsledně vycházet z ustanovení § 36, odst. 2 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti (tzn. vycházet z celkového stavu ekosystému, výsledku porovnání kontrolních a srovnávacích ploch a výše škod způsobených v uplynulém období na lesních porostech). Za tím účelem ministerstvo zemědělství ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí vydá metodický pokyn s cílem stanovit podrobnosti pro zpracování ročních plánů mysliveckého hospodaření v honitbě, důsledně vycházejících z posouzení celkového stavu ekosystému.
11.4 Využít všech zákonných možností vlastníků honebních pozemků nově uspořádat honitby tam, kde tvar a velikost honiteb nerespektuje přirozené migrační cesty zvěře a brání se tak mysliveckému hospodaření se zvěří podle zájmu vlastníků honebních pozemků.
11.5 S využitím výstupů NIL, odborných podkladů, sledujících vzájemné interakce mezi spárkatou zvěří a lesními ekosystémy a fungující a ověřenou praxí v okolních zemích navrhnout a podrobit odborné diskusi nový systém stanovování výše odlovu, vycházející striktně ze zjištěného stavu lesa.
11.6 V návaznosti na výše uvedené do dvou let změnit vyhlášku č. 553/2004 Sb., o podmínkách, vzoru a bližších pokynech vypracování plánu mysliveckého hospodaření v honitbě tak, aby výše odlovu byla stanovována výhradně podle míry negativního ovlivňování lesního ekosystému, a to především zabraňování a poškozování přirozené obnovy, škod na výsadbách a loupání porostů spárkatou zvěří.
- Bude NLP II podkladem pro novelu lesního zákona, zaměření finančních podpor směřujících do LH a základním podkladem pro formulaci státní lesnické politiky do roku 2013, jak bylo původně zamýšleno?
V daném kontextu je třeba NLP II chápat jako základní koncepční lesnicko-politický dokument pro nejbližší léta a v tomto smyslu i jako hlavní vstupní podklad pro zamýšlené změny právních předpisů, ekonomických opatření, formulování výzkumných programů atd.
Děkuji za odpovědi (13. 6. 2008), Jan Příhoda