reakce - Václav Mika, Jaromír Bláha
Národní park Bavorský les nám dávají čeští ochranáři za vzor bezzásahovosti a přirozené obnovy.
Hodnotu podle nich nemá chráněná oblast sama o sobě, ale to, co se v ní odehrává, tedy přírodní procesy. Granty, které plynou na jejich sledování, živí množství univerzitních zaměstnanců. V rámci jejich vědeckých experimentů , bezzásahové politiky ministerstva životního prostředí a Správy Šumavského národního parku v tuto chvíli již odumřelo více než 17 % lesnaté části parku. Další tisíce hektarů kůrovcem napadených smrků na úplné odumření čekají. Co všechno se musí stát, aby čeští ochranáři povolili důslednou asanaci (zásahy)? A jsou vůbec pravdivá tvrzení, že Bavoři nezasahují?
Němci si vlastních kulturních hodnot cení mnohem více než my. Je-li v ohrožení přírodní a kulturní unikát na úrovni našich pramenů Vltavy, neváhají. Tak se výstup na Falkenstein mění v přehlídku včasné a důsledné asanace (zasahování). Již na úpatí Falkensteinu nás míjí náklaďák plně naložený kmeny z asanace. Při výstupu Schillerovou cestou na nás v trávě vykukují jednotlivé asanované kmeny, ale i celé desítky kmenů - ponechané k zetlení. Velké množství porostu bylo asanováno zcela nedávno - včera nebo maximálně před týdnem, svědčí o tom blýskající se pařezy na holinách a důkladně odkorněné kmeny smrků. Holina nás vítá i na samém vrcholu Falkensteinu. Při obhlídce vrcholu narážíme na další. A Bavoři neprostestují. Už jsou zcela vyléčeni z her na bezzásahovost, která i jim zničila velké množství přírodního bohatství. Asanace v bavorském národním parku probíhá, a dokonce masivně. I za cenu vzniku četných holin. Současně probíhá i umělá výsadba, což dokazují kolem pařezů zelenající se smrčky.
Zatímco Bavoři se již poučili z destruktivních účinků kalamitně přemnoženého kůrovce a důsledně zasahují, čeští ochranáři klamou českou veřejnost poukazováním na bezzásahový režim v Národním parku Bavorský les a na tamní přirozenou obnovu. Nemůže to být neznalostí. Jde o cílenou dezinformační kampaň ministerstva životního prostředí a Hnutí Duha, která má vést k dalšímu rozšiřování bezzásahových ploch v Národním parku Šumava, tak jak o tom v současné době jedná ministr Miko se starosty šumavských obcí.
Zatímco pro Čechy zůstává fiktivní bezzásahovost bavorských ekologů vzorem, Bavoři zasahují, kde jen mohou. Vědí to, co věděli již schwarzenberští lesníci. Kůrovce lze zastavit jen důslednou a včasnou asanací napadených porostů.
Jak je to se zasahováním v NP Bavorský les
Výše uvedený text napsala čtenářka z Českých Budějovic v souvislosti se dvěma články o Šumavě, které vyšly v minulých dnech. O otázce bezzásahovosti zapochybovala na základě putování v okolí hory Falkenstein (asi šest kilometrů od Železné Rudy). V rámci vnitroredakční diskuse zareagoval náš západočeský krajský zpravodaj Václav Míka.
Co na k otázce bezzásahovosti říká Jaromír Bláha z ekologického Hnutí Duha (patří mezi přední odpůrce kácení stromů v nejpřísněji chráněných oblastech NPŠ)? Haló novinám potvrdil, že poznatky paní Markové jsou správné. Oblast hory Falkenstein, ale i mnohem širší okolí této části bavorské Šumavy sice leží v Národním parku Bavorský les (NPBL). Jenže v jeho nové polovině, která se národním parkem stala až v roce 1997. Podle německých zákonů nová část Národního parku Bavorský les bude mít 75 % své plochy jako bezzásahové území až od roku 2027, uvedl Bláha s tím, že do té doby tvoří bezzásahová území této části NPBL jen velmi malé oblasti. Podle jeho názoru se ale pravděpodobně příslušné zákony u našich západních sousedů brzy změní, protože paní Markovou zmíněné rozsáhlé kácení smrků v NPBL naráží na silný odpor německých ochránců přírody.
V tzv. staré části bavorského parku (ta byla vyhlášena národním parkem v roce 1970) o rozloze 13 tisíc hektarů tvoří bezzásahové území většinu, konkrétně 10 tisíc hektarů. Pro srovnání: Národní park Šumava má rozlohu 68 064 hektarů, plocha bezzásahových zón tvoří zhruba 14 300 ha, což je asi 21 %. Na tom, že rozloha těchto zón se nebude v nejbližších deseti letech rozšiřovat, se před několika dny dohodl ministr životního prostředí Ladislav Miko a vedení NPŠ se šumavskými starosty a vedením Jihočeského a Plzeňského kraje.
Co je ale také důležité, je poměr rozlohy NPŠ k rozloze ČR a poměr rozlohy NPBL k rozloze Německa. Na to nedávno v rozhovoru pro Haló noviny upozornil předseda kontrolního výboru Jihočeského krajského zastupitelstva Luboš Dvořák (KSČM): Samotný park (myšlen je NPŠ - pozn. red.) by se měl podstatně zmenšit tak, aby odpovídal i velikostně rozloze ČR.
