(ČTK, ula)
Pomyslný dort s deseti svíčkami by mohl v novém roce dostat Národní park České Švýcarsko. Právě 1. ledna před deseti lety byl totiž nejmladší národní park v Česku založen. Za tu dobu se jeho správě podařilo část území výrazně změnit a přiblížit ho době před příchodem člověka.
Ze zdejších lesů mizí nepůvodní agresivní dřeviny, k nimž se řadí například borovice vejmutovka, která dokáže ostatní stromy ze svého území vytlačit.
Zároveň dochází ke zmenšení podílu výskytu smrků, což nyní tvoří zhruba 60 procent stromů. Před příchodem člověka to prý bylo jen pět procent. Smrk správa nahrazuje třeba jedlemi a listnatými stromy, jako jsou buky nebo habry. „Chceme vytvořit smíšený les, kde smrků bude asi 40 procent,” říká mluvčí správy parku Tomáš Salov.
Vracejí se původní živočichové Do parku se v posledních letech podařilo navrátit i živočichy, kteří zde v minulosti vyhynuli. S rybáři ochranáři úspěšně pracují na návratu lososa do zdejších řek a potoků.
V parku vysadili i sokola stěhovavého, který se zde začal úspěšně rozmnožovat. V Českém Švýcarsku tak nyní žije největší středoevropská populace tohoto dravce.
Park, který se nyní rozkládá na ploše 7 933 hektarů, se v budoucnu nejspíše rozšíří. Podle Salova se správa již dohodla s obcemi, že se nebudou stavět proti. Ztroskotalo jen jednání s Tisou na Ústecku o připojení zdejšího skalního města.
Národní park České Švýcarsko láká v posledních letech stále více turistů. Další návštěvníci by jistě přibyli, pokud se v příštích letech podaří zapsat jeho území na seznam přírodních památek UNESCO.
Oblast Českého a Saského Švýcarska je známá především svými skalními městy a věžemi z pískovce, které jsou obklopené rozmanitou přírodou. Oblast má jak na české, tak na německé straně status národního parku, tedy nejpřísnější možnou ochranu.
