Správci šumavského národního parku kácí kvůli bezpečnosti tlející stromy v okolí turistických tras. V bezzásahových zónách není odstranění souší možné, proto správa parku některé cesty uzavřela, nově i v oblasti Žďárku nedaleko Strážného. Omezení jsou podle mluvčího Správy Národního parku Šumava Jana Dvořáka nezbytná, ochranáři po nich sahají výjimečně, uvedl v dnešní tiskové zprávě.
Kvůli tlejícím souším jsou momentálně uzavřeny turistické trasy od Paštěckého mostu směrem k Paštím a na žlutě značené Seitzově cestě pod Smrčinou. Od 15. června se k nim přidala i část naučné stezky vedoucí na Žďáreckou horu poblíž obce Strážný. „Tato omezení nás samozřejmě mrzí, přistupujeme k nim výjimečně, ale v tomto případě jsou nezbytná,“ poznamenal Dvořák. Opatření nejsou podle něj trvalá a po pádu většiny souší se trasy znovu otevřou.
Turistickou trasu z Pašteckého mostu na Paště správci národního parku ve spolupráci s Klubem českých turistů nahradili novou trasou vedoucí z Klášterského mlýna přes Malý Radkov a Velký Babylon k Paštím. Saitzovu cestu, která propojuje rozcestí u Klápy s rozcestím Medvědí Potok, je možné obejít po modře značené turistické trase. V případě Žďárku není možné navštívit jedno z patnácti zastavení na naučné stezce Pohanské kameny, dodal mluvčí.
Podél značených cyklostezek a turistických tras pokácela Správa NP Šumava za poslední půlrok více než 6 000 suchých stromů. „S touto činností jsme začali bezmála před dvaceti lety,“ připomněl náměstek ředitele Správy NP Šumava Jan Kozel. Například v roce 2007, kdy se Šumavou prohnal orkán Kyrill, pokáceli jen 123 nebezpečných souší. Naopak v roce 2011, kdy vrcholila kůrovcová gradace po orkánu, jich bylo přes 6 000. Nejvíce stromů pokácela správa loni, více než 16 000. Stále je však nutné dbát v lesích na bezpečnost. „Kácením rizikových stromů a uzavíráním tras můžeme riziko pouze snížit, nikoliv úplně eliminovat,“ dodal Kozel. Na trasy v národním parku vstupují turisté vždy na vlastní nebezpečí.
Správa NP Šumava na letošní rok připravila osvětový projekt s názvem Rok tlejícího dřeva. Chce tím upozornit na význam ponechávání popadaných stromů v lese a vysvětlovat, že odumřelé dřevo není mrtvé, ale slouží jako prostor a zásobárna živin pro nový život. Šumavský národní park momentálně ponechává tlející dřevo na 44 procentech rozlohy území. Park na sezonu chystá speciální komentované prohlídky do míst s přirozeným vývojem a výstavy.
ČTK
