Zdroj: Prachatický deník
Datum: 02.02.2007
Podtitulek: Po orkánu jsou části porostů nestabilní a stále hrozí pády dalších stromů
Autor: Libor Hošek
Rubrika: Prachaticko
Šumava - Ve dnech 18. - 20. ledna 2007 se téměř celým územím České republiky přehnal ničivý orkán. Následky větru o síle až 216 km/hod (Sněžka) postihly i Národní park Šumava. Vedle škod na majetku Správy NP a CHKO Šumava se vliv silného větru projevil i na přírodních ekosystémech. Nejvíce postiženými oblastmi v NP jsou Prášilsko, Borovoladsko a Stožecko. Množství polomů a vývratů je ke dni 25. ledna 2007 odhadnuto na téměř 670 000 m3. V nejpřísněji chráněném území NP - v I. zónách - bylo odhadnuto necelých 62 000 m3 polámaného a vyvráceného dřeva. Pro představu tohoto množství, v roce 2006 bylo na celém území NP vytěženo v nahodilých i úmyslných těžbách 108 000 m3. Jedná se tedy přibližně o šestinásobek ročních těžeb na území NP Šumava. Prioritní záležitostí pracovníků Správy NP a CHKO Šumava bylo okamžité zpřístupnění celého území NP. Ve spolupráci s profesionálními i dobrovolnými pracovníky integrovaného záchranného systému, zejména pracovníky hasičského záchranného sboru, dále pak s pracovníky správ údržby silnic, pracovníky elektrárenských distribučních společností a dalšími dobrovolníky byla zprovozněna hlavní infrastruktura území, obnovena dodávka elektřiny a telekomunikačních služeb. Dalším důležitým krokem bylo provedení kompletního monitoringu území. Pro monitoring bylo využito několika způsobů. Mimo fyzické provedení terénními pracovníky byl monitoring proveden letecky pomocí vrtulníku i pomocí letadla. Dále se jedná o možnosti satelitního snímkování území. Kombinací těchto způsobů byl proveden první odhad následků orkánu s následným zpřesněním. Současně s prováděním monitoringu bylo započato i s odstraňováním a zpracováváním polomů a vývratů. Režim péče o lesní ekosystémy v národním parku se řídí odlišnými pravidly, než lesnické hospodaření v lesích hospodářských. Poslání národního parku je podpora přírodních procesů a právě vítr je jedním z přírodních a přirozených vlivů na vývoj lesních ekosystémů. Proto vývraty a zlomy, které vznikly vlivem větru, nenazýváme v NP škodou. V bezzásahových územích se předpokládá, že se vyvrácené a zlámané stromy nebudou zpracovávat. Naopak v ostatních porostech bude kalamita zpracovávána ve smyslu lesního zákona. I zde je však rozdíl oproti hospodářským lesům, v porostech bude ponecháno ekologicky odůvodněné množství dřeva k zetlení. Smyslem tohoto opatření je, aby vyklizením a odvozem veškerého dřeva mimo porosty nedošlo k nadměrnému ochuzení ekosystému. Je samozřejmostí, že veškerá ponechaná hmota musí být zabezpečena proti rozmnožování kůrovců (loupání, chemická ochrana a další způsoby). Zetlením ponechaného dřeva tak vznikne základ pro obnovu lesního ekosystému. Považuji za nutné upozornit veškeré čtenáře na nebezpečí, které hrozí neopatrným návštěvníkům lesů postižených větrnou kalamitou. Porosty jsou nestabilní a hrozí nebezpečí pádu dalších stromů. V současnosti je platné vládní nařízení, jehož součástí je zákaz vstupu do lesa. Ve vlastním zájmu všech lidí je dodržování tohoto nařízení. V případě vhodných klimatických podmínek je na území NP zpřístupněna řada turistických a lyžařských tras, na kterých nehrozí nebezpečí pádu stromů a která nejsou v rozporu s vládním nařízením. Informace o těchto zprovozněných trasách jsou k dispozici na www.npsumava.cz nebo na www.bilastopa.cz. Veškeré dostupné informace poskytují jednotlivá informační střediska. (Autor je vedoucí odboru terénní služby Správy NP a CHKO Šumava)
Libor Hošek