Listnatých stromů se v České republice vysazuje stále více. Třetí rok po sobě jich lesníci vysázeli více než jehličnanů, soustavně narůstá plocha přirozené obnovy lesa. Na ploše zničené kůrovcovou kalamitou a suchem tak vyrostou lesy druhově pestré a odolnější ke změně klimatu. Ministerstvo zemědělství poskytlo loni na obnovu lesů přibližně 4,2 miliard korun.
V roce 2022 plocha obnovených lesních porostů představovala rekordních 50 058 hektarů. Třetí rok po sobě roste plocha zalesněná listnáči. Loni vysázeli lesníci téměř 226 milionů stromků, konkrétně 141,5 milionu listnáčů a 84,3 milionu sazenic jehličnanů.
„Poslední tři roky jsou z celostátního pohledu ve znamení postupného poklesu objemu těženého kůrovcového dříví, je to potěšující trend. Negativní dopady kůrovcové kalamity jsme přijali jako výzvu k zásadní změně našich lesů. Rozsah obnovy lesů láme za poslední tři roky několik rekordů, jak dokládá statistika. Naše opatření proti dopadům sucha na lesní porosty a bezprecedentní kůrovcové kalamitě na většině území České republiky, které jsme přichystali, se osvědčují,“ řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).
Nejvíce se při výsadbě využívaly sazenice buku a dubu. Třetí příčku obsadil smrk, loni se ho vysadilo o 4 miliony sazenic méně než předešlý rok. V posledních letech tak nejde již o nejčastěji vysazovanou dřevinu. Významný je nárůst výsadby lípy (nárůst o 1,02 mil. stromů) a javoru (nárůst o 1,15 mil. stromů). Více se při obnově lesa využívají i takzvané přípravné dřeviny, jako je například olše (narůst o 1,27 mil. stromů). Cílem však není v lesích mít co nejvíce listnáčů, i listnaté dřeviny totiž mají své choroby a škůdce, ale cílem je vytvořit smíšené, druhově pestré a odolné lesní porosty.
„Pro Česko si přeji více stabilní a odolné lesy. Dnes už se naštěstí odborná i laická veřejnost shodne na tom, že i hospodářský les má plnit i řadu ekosystémových funkcí lesa – pro klima, půdu, vodu, živou přírodu. Proto mě těší, že přirozená obnova lesů je rostoucím trendem, za to patří můj dík lesníkům. Chceme to co nejvíce podpořit i přes Operační program Životní prostředí. V něm máme 4,5 miliardy mimo jiné na posílení přirozené struktury a druhové skladby lesů,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Těžba dřeva se loni snížila na 25,1 mil. m3, meziroční snížení představovalo 5,1 mil. m3. Podíl nahodilé těžby klesl na 79 procent, objem nahodilé těžby v loňském roce tak byl nejnižší od roku 2017.
V loňském roce ministerstvo vyplatilo na hospodaření v lesích a zmírnění dopadů kůrovcové kalamity v lesích 4,2 miliardy korun. Lesníci budou také moci v nové Společné zemědělské politice 2023+ žádat o dotace nejen z pokračujících programů, ale i ve dvou nových programech: rozšiřování kapacit skladů dřeva a od roku 2024 také na zachování habitatových stromů pro zvyšování biodiverzity lesních porostů. Příjem lesnických žádostí začne letos v říjnu.
Aktuálně také MZe dokončuje notifikační proces u Evropské komise na nový příspěvek podporující adaptaci lesních ekosystémů na klimatickou změnu v období 2023–2027, který dostanou majitelé lesů za každý rok, ve kterém plnili podmínky příspěvku.
Ministerstvo zemědělství podle Koncepce státní lesnické politiky do roku 2035 cílí na podporu přirozené obnovy lesa, na větší druhovou pestrost nových lesů, na zvýšení podílu listnáčů, na využívání a podporu stanovištně vhodných lesních dřevin.
Na konci roku 2022 zaujímaly lesní pozemky v Česku plochu 2 680 372 ha, státní lesy z nich tvořily téměř 54 %.
TZ MZe
