Výnos daně z lesních pozemků se dá podle ředitele Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Jaromíra Vašíčka odhadovat asi na deset milionů korun ročně a náklady na výběr ho mohou mnohdy převyšovat. Již nyní existuje řada úlev, například pro lesy zvláštního určení. Celkové vynětí lesní půdy z předmětu daně považují lesničtí odborníci za uznání celospolečenské funkce lesů a za kompenzaci volného vstupu na lesní pozemky. Výpadek příjmu obcí by měla řešit úprava rozpočtového určení daní.
Osvobození lesů od daně z převodu nemovitostí v případě zcelování majetků by podle Vašíčka znamenalo podstatnější výpadek příjmů státu. Napomohlo by ale vytváření větší lesních celků a jejich následnému obhospodařování. Držba lesů je totiž po restitucích a dalších změnách značně roztříštěná a daň z převodu zcelování ztěžuje, podotkl. Vyjádření ministerstva financí ČTK zjišťuje.
Národní lesnický program, který je základní strategií lesního hospodářství do roku 2013, projednala expertní skupina zhruba 25 zástupců odborných kruhů a zájmových skupin. Nyní bude podroben posouzení vlivu na životní prostředí a poté ho dostanou ministerstva zemědělství a životního prostředí, která ho rozešlou do meziresortního připomínkového řízení. V prosinci by dokument měla dostat k projednání vláda.
Zástupci jednotlivých stran, od vlastníků lesů, přes myslivce, lesnické experty až po ekology na dnešní tiskové konferenci vesměs oceňovali dosažení kompromisní verze lesnického programu.
"Oceňujeme, že bylo dosaženo konsensu," uvedl Ctibor Záruba ze Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů. Hnutí Duha podle Jaromíra Bláhy považuje návrh programu za zásadní průlom ze dvou pohledů. Poprvé vznikl takový materiál diskusí zdola a navíc se zástupci různých stran z mnohdy velmi odlišnými názory a zájmy dokázali shodnout na obecném směřování lesního hospodářství v příštích šesti letech, uvedl.
Majitelé lesů považují za významné třeba zmíněné daňové úlevy, stanovení rozdílného přístupu k lesům podle kategorie, velikosti a vlastnictví nebo ustanovení o tom, že požadavky společnosti vůči vlastníkům lesa mají být kompenzovány, působí-li újmu.
Ekologové zase vyzdvihují doporučení způsobů hospodaření bližších přírodě, zejména pro státní lesy, dohodu ohledně omezování holosečí při těžbě či řešení přemnožené spárkaté zvěře - jelenů či srnců. Přiměřenost jejich stavů by se měla odvozovat nikoli od sčítání, ale od způsobených škod. "Jsem přesvědčen, že dokument otevírá cestu, aby problémy zdravotního stavu lesa byly řešeny," uvedl Bláha.
Program obecně navrhuje opatření a kroky směřující ke třem základním cílům - zlepšení konkurenceschopnosti lesnictví, ochraně životního prostředí a zlepšení kvality života.
ČR patří k lesnatým zemím. Lesy pokrývají zhruba třetinu území. Zásoby dřeva rostou, protože roční přírůst překračuje objem těžeb. Tři čtvrtiny stromů jsou jehličnany, zbytek listnáče, jejichž podíl se za posledních 50 let zdvojnásobil.
