Kůrovec je součástí přirozeného procesu
Pavel Stelzer, bývalý radní Plzeňského kraje pro životní prostředí a někdejší člen rady národní parku:
Vyhlašovat nějaký kritický stav, abychom mohli v parku zasahovat, je úplný nesmysl. Odehrává se tam normální přírodní proces a jeho součástí je i kůrovec. Ve velkých výškách výsadba nových stromků nemá význam. Protože tam nedokáží vyrůst. V suchém lese se ale uchytávají nové nálety, porost se krásně zmlazuje a roste nový les. V prvních zónách parku vzniká přirozenější a odolnější les. Dohady o zasahování v národním parku jsou především polické téma, na kterém se někdo snaží získat body za to, že jakoby někde něco zachraňuje. Ale ono je naopak třeba, aby se nejcennější oblasti parku ponechaly přírodě.
Obávám se, že kůrovec se rychle rozšíří do okolí
Jiřina Rippelová, senátorka (ČSSD):
Myslím, že situace v šumavském parku je skutečně vážná. Letos se díky počasí kůrovec přemnožil. Vidím nebezpečí zejména v tom, že bezzásahová území v parku jsou příliš veliká a rozptýlená po celém parku. Obávám se, že se kůrovec velmi rychle rozšíří do okolních státních, obecních i soukromých lesů. Ministerstvo životního prostředí a správa parku situaci zlehčují, banalizují. Stav je však vážný. Upozorňovalo se na to měsíce, ale správa parku tvrdí, že má kůrovcovou kalamitu pod kontrolou a není to pravda. Pokud nechceme, aby byla Šumava do pěti let hnědá a ne zelená, musí se rozumně zasahovat. Les se přirozenou cestou někde obnovuje, ale zdaleka ne všude.
Zasahovat, či ne?
Jaromír Bláha Hnutí Duha Jsem pro kůrovcové lapače v oblastech kolem národního parku, aby brouk nevylétal ven. Uvnitř se musí zachovat vývoj přírody bez hospodářských zásahů, aby naši potomci mohli vidět přírodní les.
Jiří Hůlka předseda Svazu obcí NP Šumava Pokud se kůrovec dostal mimo kontrolu, zasahovat se musí. Ohrožuje už i lesy jiných vlastníků. Nejde jen o kácení stromů, ty už jsou většinou stejně mrtvé. Ale je třeba rozmístit lapače a jít vlastně před kůrovcem.
Tomáš Jirsa senátor Bohužel, autoři bezzáhového režimu nemysleli ekosystémově. Šumava je jeden celek, ze kterého nejde vyjmout dvacet procent území, převést je do bezzásahového režimu, nechat tady namnožit kůrovce a doufat, že kůrovec bude respektovat červenou čáru na mapě.
František Krejčí ředitel Národního parku Šumava Teď kůrovcová kalamita vrcholí i podle scénáře, který jsme po orkánu Kyrill předpovídali. Jedeme vlastně podle plánu. Na 70 procentech území zasahujeme konzervativními metodami, tedy i těžbou dřeva. 21 procent je bez zásahu, 9 pak v režimu, kde zčásti nekácíme.
Pan prezident nechápe ochranu přírody
Dan Bárta, zpěvák:
Co se nyní kolem národního parku děje, není nic jiného, než předvolební hysterie.
Hejtman Jihočeského kraje a prezident Klaus nejsou kompetentní ani jako lesníci, ani jako ochránci přírody. Pan prezident Klaus má zřejmě dojem, že žádná příroda neexistuje, takže jeho postoj k národnímu parku nemůžu brát vážně. Pan prezident je v zásadě ideolog, který nechápe problematiku ochrany přírody. Předvolební boj kolem národního parku má nahrát pouze lidem, kteří nejsou schopni pochopit, že mohou na světě existovat plochy, které nejsou jen něčí zahrádka. Bezzásahové zóny na Šumavě jsou bezzásahové proto, že jsou to území vyhrazená přírodě. Ve druhých a třetích zónách už se proti kůrovci zasahuje.
