VÁCLAV JANOUŠ
Šumava - Vědci rozhodující o budoucnosti šumavského parku chtějí ukončit debaty, zda je současná péče o lesy na jeho území dostatečná, či nikoliv. Vyrazili proto do terénu a po jeho prozkoumání řekli: Lesy v bezzásahových územích se dostatečně samovolně zmlazují. Zvětšeme však ještě bezzásahová území a hlídejme počet zvěře v lesích, případně ji více střílejme.
Rada šumavského parku je poradním orgánem vedení rezervace a do ní patří právě vědecká sekce. Nyní tito odborníci řekli, že současná péče o lesy má jejich plnou důvěru.
„Vytváření bezzásahových zón v lesích je jedním ze základních poslání šumavského parku. Ověřili jsme si v terénu, že spontánní obnova lesa v bezzásahových územích je dostatečná k obnovení nové generace lesů,” řekl předseda sekce Jakub Hruška.
V bezzásahovém režimu je dnes zhruba 16 procent lesů v národním parku, který má rozlohu zhruba 68 tisíc hektarů. Vědci ale chtějí, aby vzniklo několik větších bezzásahových oblastí namísto současných sto třiceti ostrůvků rozesetých po celé ploše parku. A ihned by podle nich mohlo být bezzásahových dvacet procent lesů na Šumavě.
Nebojme se o šumavské lesy
To ale odmítají politici, například jihočeský hejtman Jan Zahradník. Tvrdí, že vědci, ekologisté a lesníci nyní se Šumavou experimentují. „Zcela uschly staleté stromy na Trojmezné, lesy v okolí Plešného jezera, Luzného nebo Březníku. Situace je alarmující a ohrožuje nejen lesy, ale i vodní hospodářství a veškerý zdejší život,” říká Zahradník.
Vědci ale mají jiné vysvětlení a tvrdí, že není třeba se žádné pohromy obávat. „To, co někteří politici nazývají katastrofou, je jen jedna z fází vývoje horského lesa. Většina bezzásahových oblastí leží hluboko uvnitř parku a je obklopena zónami, kde se kůrovec intenzivně likviduje,” řekl předseda vědecké sekce rady Jakub Hruška.
Závěry badatelů jsou pro správu parku povzbuzením. „Je to signál, že jdeme správnou cestou. Názory odborníků pro nás musí mít větší hodnotu než názory politiků a laiků,” míní ředitel parku František Krejčí a dodává, že správa parku sleduje i množství zvěře v lesích, která by mohla mladé stromky ničit. „Loni i letos jsme měli větší plán odstřelu zvěře než v předchozích letech. Zatím nám ale velké škody nepáchá,” doplnil Krejčí.
V parku jsou rozmístěny tisíce zařízení, do kterých brouky chytají. Celkově je takových lapačů, lapáků a trojnožek na Šumavě zhruba 26 000. „Z toho jen patnáct tisíc je feromonových lapačů, což je 15 procent všech lapačů v Česku a lesy v národním parku tvoří jen zhruba 2,5 procenta rozlohy českých lesů,” řekl Hruška.
