Události v regionech - Praha 18:00
Krušné hory postihla nečekaná kalamita. Podle posledních průzkumů uhynou do tří let smrky na rozloze tisíc hektarů. Ohrožený smrk pichlavý byl přitom na konci minulého století vysazený, aby odolal průmyslovým exhalacím. My jsme právě teď ve spojení s Honzou Stuchlíkem. Honzo, proč tedy hynou stromy, které vlastně měly být ty nejodolnější.
Jan STUCHLÍK, redaktor České televize, Ústí nad Labem
No, ta odpověď může být docela kacířská, právě proto, že se ovzduší zlepšilo, že elektrárny jsou odsířeny a že síry je ve vzduchu, ve vzduchu podstatně méně. Ty stromy totiž jsou z dovozu, jsou ze Severní Ameriky. A možná že ta síra ve vzduchu způsobovala, že to byla jakási určitá dezinfekce, dezinfekce, která pomáhala k tomu, že škůdci nemohli tento cizokrajný strom napadnout. A teď když ta síra se trochu snížila v tom vzduchu nebo podstatně snížila, tak ten strom se neumí domácím škůdcům bránit.
Smrk pichlavý, častá ozdoba zahrad, hlavně ale hrdina, který pomohl k tomu, že Krušné hory zůstaly zelené.
Jan FERKL, Lesy ČR, a. s., Krajské ředitelství Teplice
Smrk pichlavý určitě na Krušných horách svoji úlohu splnil.
Jan STUCHLÍK, redaktor
V době, kdy exhalace z elektráren ohrožovaly zdraví lidí i stromů, smrk pichlavý obalený voskovými jehličkami odolával, teď hromadně umírá.
Jan FERKL, Lesy ČR, a. s., Krajské ředitelství Teplice
Teď hrozí velké holiny, pakliže nebudem pracovat ihned.
Jan STUCHLÍK, redaktor
Jehličnany ničí houba, kloubnatka smrková, která napadá pupeny a brání stromům v růstu. V lesích se vyskytuje odedávna, proč tentokrát způsobila kalamitu, je záhadou.
Josef BENEŠ, Lesy ČR, a. s., Krajské ředitelství Teplice
Nikdo neví, my to nevíme, neví to ani pracovníci výzkumného ústavu.
Milan KRYL, Ekoles projekt
Možná k tomu přispěly letošní klimatický podmínky, protože máme velice vlhký, vlhký rok, kterej je příznivej pro houby všeobecně.
Jan STUCHLÍK, redaktor
Smrk pichlavý je nepůvodní dřevina dovozená ze Severní Ameriky, proto se s jeho kácením počítalo. Výměna za domácí smrk ztepilý ale měla být postupná.
Josef BENEŠ, Lesy ČR, a. s., Krajské ředitelství Teplice
Původně se počítalo v řádu, dejme tomu, 10, 20 let.
Jan STUCHLÍK, redaktor
Správci lesů odhadují, že na obnovu umírajícího lesa budou potřebovat nejméně 200 milionů korun, ty ale nemají.
Jan HRUBEŠ, moderátor
Už pár let se přitom chlubíme, že lesy v Krušných horách jsou zachráněny. Znamená tedy současná kalamita obrat k horšímu?
Jan STUCHLÍK, redaktor České televize, Ústí nad Labem
No, mohla by znamenat, pakliže by se nejednalo rychle. Lesníci vědí, jak na to, mají na to plány, nemají na to ale to hlavní, nemají peníze. Sice dávají do lesů do Krušných hor 200 milionů ročně, ale stejná částka by byla potřeba teď jenom na těch tisíc hektarů toho umírajícího smrku pichlavého, a to se neví, jestli nepřibudou další hektary. Lesy se proto snaží, akciová společnost, získat nějaké peníze z evropských fondů. Zřejmě se to podaří. Ale jak říká Jan Ferkl, ředitel Lesů v Teplicích, ti, kteří rozhodují, ti nejvyšší političtí činitelé v České republice, by se měli zamyslet nad tím, jak jsou Krušné hory užitečné.
Jan HRUBEŠ, moderátor
Ústecké studio České televize a Jan Stuchlík. Díky a dobrý večer.
