Zdroj: Respekt
Datum: 12.02.2007
Podtitulek: DOPISY
Autor: M. Svoboda, lesník
Rubrika: Scéna/Dopisy
Reaguji na dopis Orkán, lesy, lesníci (Respekt č. 5/07). Pan Prach píše, že si lesníci můžou za kalamity sami a má to být jasně řečeno. Ano, můžou, ale zdaleka v tom nejsou sami. Pominu éru socialismu, kdy to bylo opravdu o ničem a v lesích se sázely pouze smrky, borovice a občas modříny. Ale od roku 1995 platí lesní zákon, který ukládá vlastníkům lesů vysazovat v průměru na 25 % vytěžené plochy tzv. meliorační a zpevňující dřeviny (jednoduše řečeno listnáče). Zákon taky snížil maximální možnou plochu holiny na 1 ha. Lze namítnout, že i to je hodně, ale v porovnání se socialistickým zákonem (výsadba listnáčů téměř nula, plocha holiny až 5 ha) je to významný posun.
Překvapuje mne, že si toho pan Prach za 12 let nevšiml. Bohužel zázrak (a v lesnictví zvláště) se nestane za krátkou chvíli. Dalším detailem je, že lesní zákon ukládá povinnosti vlastníkovi, což je u nás v 60 % lesů stát a po 20 % mají obce a drobní vlastníci. Zatímco u LČR podíl vysazovaných listnáčů převyšuje zákonnou povinnost, u obcí je to tak akorát a u drobných vlastníků minimum. Samozřejmě lesník by měl být odborník a případně vlastníka usměrnit, což zejména u drobnějších vlastníků jde. Větší vlastníci lesů (v České republice například stát a v Evropské unii i významné dřevozpracující firmy) se ovlivňují z pozice lesníka hůře, tam už nastupují vyšší zájmy (pracovní místa právě v dřevozpracujícím průmyslu, který u nás za posledních 5 - 7 let zmnohonásobil své kapacity). Například se má stavět další celulózka, přičemž v ČR už dvě existují, přičemž podíl dříví, které zpracovávají (zejména z probírek nad 40 let), v posledních 10 letech silně poklesl.
A jsou to především vlastníci lesa, kteří určují dlouhodobé cíle lesnické politiky, tzn. kam bude v příštích letech směřovat. Vlastník lesa chce také vytvářet zisk a ten mu dlouhodobě zajišťuje pravě smrkové (borové, modřínové) dříví. Listnaté dříví dřevozpracující průmysl požaduje v nesrovnatelně menší míře. A na závěr: rychlejší přeměnu jehličnatých lesů na přírodě bližší smíšené lesy s převahou listnáčů znemožňuje přemnožená spárkatá zvěř. Výsadba listnáčů se musí nákladně chránit proti zvěři, což se opět nevyplácí vlastníkovi lesa. Dotace na výsadbu listnáčů jsou pěkná věc, bohužel však nesystémová.
A o vlivu lovecké lobby nepochybujme. Vzpomeňme na zmatek u LČR ohledně smluv na dodávky prací. Na počátku tohoto zmatku stojí odvolání tehdejšího ředitele podniku Olivy ministrem Palasem. Jedním z důvodů jeho odvolání mohly být špatné vztahy tehdejšího vedení LČR s ČMMJ, která zastřešuje 90 % myslivců v ČR. Toto je pouze moje spekulace, ale Palas je dnes předsedou ČMMJ.
Tímto se snažím stručně říct, že problematika lesnictví se nedá zúžit jen na vinu lesníků.
M. Svoboda, lesník