Josef Řežábek
O napsání mého příspěvku jsem se rozhodl, když mi můj spolužák, významný lesnický typolog ukázal v píseckých lesích poblíž obce Paseky dva lesní porosty, ve kterých lesníci Lesů města Písku docílili úspěšné přirozené zmlazení lesa. Pod krásně vzrostlými bukovými semennými stromy, které tvoří nejvyšší stromové patro porostů, se buk celoplošně zmladil a vytvořil stupňovité uspořádání, zárodek příštího kvalitního a odolného porostu. Takových lokalit je v Jihočeském kraji, ale i v celé republice tisíce, ale nikde se o nich nepíše. Lesníci jsou z toho zklamaní, protože buďto nedostanou příležitost se k problému vyjádřit, anebo ani nechtějí do diskuse vstoupit a stávají se tak tou mlčící většinou.
30. 10. byl v Deníku zveřejněn rozhovor s ředitelem Národního parku Šumava panem Krejčím. Domnívám se, že otázky byly redaktorem Deníku položeny poměrně jednostranně a umožnily řediteli parku populistické odpovědi, nevyjadřující plně stav v parku. Doporučuji panu redaktorovi, aby položil řediteli parku několik doplňujících otázek.
1. Jakou plochu, vyjádřeno v hektarech (ne procentech), zničil nebo je plně ohrožena kůrovcem v prostoru NPŠ od doby, kdy byla část Šumavy předána pod správu parku až do dnešního dne?
2. Jak se změnily retenční schopnosti a další vlastnosti poškozených ploch? Byly obavy, které vyjádřil ve svém příspěvku v roce 1999 Ing. Vicena, CSc. oprávněné?
3. Nebylo by vhodné nabídnout alespoň část hmoty ponechané v porostu obyvatelům Šumavy pro otop a vytvoření zásob šumavským rodinám, aby se nemuselo prodávat obyvatelům Šumavy dřevo adjustované pro použití v papírenském průmyslu a zvýšil se podíl ekologického vytápění?
4. Ponechání polomové hmoty ve výši 160 000 m3 přinese ztrátu více než 100 milionů korun. Není to nezodpovědné, když za daleko menší ztráty, které ani nenastaly jako v případě ministra Mlynáře je zavedeno vyšetřování a hledání viníka? 5. Skutečně si ředitel parku myslí, že volby do krajských zastupitelstev byly referendem o budoucnosti NPŠ? Opravdu zajímavý názor.
Stopadesátileté porosty6. Otázka poslední, ale nejdůležitější. Jak hodnotí ředitel parku situaci, kdy byly kůrovcem zničeny více než 150leté porosty, nejstarší, nejcennější a nejkrásnější část Šumavy jako lokality Březníku, Prameny Vltavy, Trojmezenský prales, Plešné jezero a Černá hora? Tato pýcha Šumavy je nenávratně ztracena, bylo zničeno to nejvyšší stromové patro a znemožněno srovnání, jak by se příroda dále vyvíjela pod tímto patrem a jak na obnažených plochách.
Že je řešení možné, ukazuje ve své publikaci Šumava umírající a ohrožená Petr Martan na příkladu Boubínského pralesa, kde tehdy lesníci vytvořili ochranné pásmo, které zabránilo většímu rozšíření kůrovce i při bezzásahovém způsobu rozvoje. Obdobně lze využít i zkušenosti z Žofínského pralesa, kde byly opatření proti škůdcům ještě pečlivější. Poslední poznámka. O množství hmoty ve výši 160 000 m3 t.j. asi 200 000 prostorových metrů lze si udělat představu, že dřevo bude zkráceno na délku jednoho metru a vyrovnáno do výše jednoho metru, což by vytvořilo řadu dlouhou zhruba 200 km. A tak by si mohl ministr Bursík při cestách z Prahy na Šumavu představovat, že podél celé cesty míjí jednometrovou hranici dřeva. Takové je to množství.
