Až se bude sestavovat seznam politických rozhodnutí, která nejvíc poznamenala tvář svobodného Česka, tohle by nemělo chybět.
Na začátku stála pozoruhodná časová shoda.
Když se 19. ledna 2007 scházela Poslanecká sněmovna k hlasování o důvěře druhé vládě Mirka Topolánka, foukal ten samý den v Česku velký vítr. Na Šumavě dokonce tak velký, že vyvrátil nejvíc stromů od velkého polomu v roce 1868.
Vláda ODS, lidovců a Strany zelených díky dvěma přeběhlíkům ze sociální demokracie důvěru dostala a čerstvě potvrzeného ministra životního prostředí Martina Bursíka čekalo druhý den v úřadě rozhodnutí, jak si poradit se dřevem, které leží na Šumavě.
Vedení národního parku se tehdy po několika týdnech přiklonilo k ekologickým aktivistům, kteří nabádali nechat v nejcennějších zónách ležet padlé stromy tam, kde jsou. Pustit dřevorubce s těžkými stroji do míst, která chtěl národní park držet jako bezzásahová, nedávalo z jejich pohledu smysl.
Celý článek najdete zde.