logo Silvarium tisk
Zpravodajství - Vyškovsko
Michal Sklenář

Vyškovsko/ Neobvykle suché léto nedělá těžkou hlavu jen houbařům, kteří s nostalgií vzpomínají na plné koše ze šťastnějších sezon. Také lesníci marně vyhlížejí mraky, které by přinesly vytrvalý a vydatný déšť.
„Sucho má samozřejmě negativní vliv na les. Nedostatek vláhy trvá už několik let, v tomto roce je hodně velký. Projevuje se to větším množstvím nahodilých těžeb v lese. Samozřejmě nám toto počasí také zkomplikuje podzimní výsadby. Bude vyšší procento úhynu semenáčků,” vysvětluje šéf bučovické lesní správy Otakar Pavlík.

Nejvíc podle něj trpí porosty v místech vystavených k jihu, která navíc nezasáhly ani lokální srážky. Obecně jsou ke ztrátám náchylnější jehličnany než odolnější listnaté porosty.
Mimo jiné i proto, že jehličnaté stromy, v prvé řadě smrk, ohrožuje velké množství škůdců. „Veškeré havěti od kůrovce po bekyni se v takovém počasí pochopitelně velmi dobře daří. Největším problémem je pochopitelně kůrovec,” vysvětluje Pavlík.

Lesníci z račického polesí mají především problém s kůrovcem severským, který je ještě horší než jeho domácí příbuzný známý rozsáhlými kalamitami třeba ve smrkových porostech Šumavy. „Kůrovec severský se k nám dostal ze severní Evropy zřejmě s dovozem dřeva. Je určitou zvláštností Vyškovska. Objevuje se tu už několik let. Boj s ním je obtížnější než s klasickým lýkožroutem smrkovým. Nevšímá si třeba nastražených lapáků,” popisuje Pavlík.

Lapák je pokácený strom, který slouží jako návnada pro kůrovce. Host ze severu si na rozdíl od méně vybíravého tuzemského brouka pochutná jen na rostoucím smrku. „Zbývá tak jen boj pomocí feromonových lapačů či chemie,” dodává vedoucí bučovické lesní správy.
V poměrech Vyškovska není možné odkorňování napadených stromů a pálení kůry, jako třeba na Šumavě. „Lesnické firmy na to prostě nemají dost lidí a času.

Přednost dáváme co nejrychlejšímu transportu vytěženého napadeného dřeva z lesa nebo odkornění a použití povolených chemických prostředků, jež škůdce zničí,” objasňuje Pavlík.

Počasí sice škůdcům zatím přeje, může být ovšem také v boji proti nim mnohem účinnější než všechny feromonové lapače a chemikálie dohromady. Musí ale zapršet a ochladit se. „Normálně už kolem poloviny září kůrovec není aktivní, letos je ale vše jinak. Čekáme na změnu počasí. Vlhké klima dokáže jeho populace zredukovat. Ideální pak je dlouhá, ne zrovna extrémní, zato na srážky bohatá zima,” dělí se o zkušenosti lesní správce.
Kůrovci, kteří napadají jiné jehličnany, jako třeba borovice či modříny, nejsou podle něj na Vyškovsku přemnožení. Potíže tak s nimi nejsou.

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Poslední komentáře

Anketa

Měl by stát přispívat na ekosystémové funkce lesů?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě