Krkonoše - Ještě před pěti sty lety pokrýval Krkonoše původní prales, ve kterém žili i medvědi, rysi a vlci. Až v druhé polovině 16. století přišli do našich nejvyšších hor alpští dřevaři, kteří začali krkonošské lesy kácet, vytěžené dřevo splavovat dolů do řeky Úpy a dál po Labi až do stříbrných dolů v Kutné Hoře. Práci krkonošských dřevařů připomíná nová naučná stezka v okolí bývalé fary v Horním Maršově.
„Stezka se jmenuje Cesta dřeva a jejím prostřednictvím chceme veřejnosti přiblížit historickou etapu, která významně ovlivnila podobu Krkonoš,” uvedla Hana Kulichová z maršovského střediska ekologické výchovy Sever, které naučnou stezku buduje.
Stezka začíná u bývalé maršovské fary, již Sever získal před sedmi lety a od té doby se ji snaží postupně přeměnit na objekt vhodný k pořádání různých kulturních a ekologických akcí, seminářů a tvůrčích dílen zaměřených na tradiční krkonošská řemesla. Stezku zatím tvoří ukázka milíře na výrobu dřevěného uhlí, naučný panel o uhlířském řemesle a další panel o plavení dřeva po řece Úpě, na kterou je z této části Maršova krásný výhled. „Stezku chceme rozšiřovat a vytvořit z ní vycházkový okruh s mnoha informacemi o obnovitelných i neobnovitelných zdrojích energie. Opravená fara by měla zájemcům nabídnout ukázky výroby elektřiny s pomocí slunečního záření a další zajímavosti,” upřesnila Kulichová.
Nová naučná stezka vznikla v nejstarší části Horního Maršova mezi barokní farou, renesančním kostelem, hřbitovem a Maršovskou lípou. Třicetimetrová Maršovská lípa roste již téměř 400 let v náročných klimatických podmínkách Krkonoš a dokázala na rozdíl od dalších stromů v původní aleji bez větší újmy přestát větrné kalamity, bouře, údery blesku i požáry v okolí.
Strom byl pravděpodobně vysazen v roce 1608 při příležitosti dostavby maršovského kamenného kostela, který je nejstarší stavbou v celých v Krkonoších.