Novelu zákona o ochraně ovzduší, jež má mimo jiné rozšířit počet firem s povinností nepřetržitého monitoringu znečištění, dnes vláda schválila. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to oznámil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Předloha nyní poputuje do Parlamentu. Firmy také budou muset vedle kontinuálního sledování emisí škodlivých látek omezit prašnost při stavbách či demolicích.
„Novela rozšiřuje množství firem, které budou nepřetržitě sledovat emise škodlivých látek. Také stanovuje jednoznačná pravidla pro jednorázová měření emisí i pravidla pro firmy, které musí omezit prašnost při stavbách nebo třeba demolicích," řekl Hladík. Cílem řady opatření je zlepšit kvalitu ovzduší ve městech a obcích, více využívat digitální nástroje a snížit administrativu.
Prašnost se má podle úřadu omezovat třeba pomocí postupné odkrývky povrchu, protiprašnými sítěmi na lešeních při rekonstrukci fasád, minimalizací spádových výšek při přesypech materiálů nebo díky rychlému vysazování zeleně kolem staveb.
Výsledky z měření emisí budou nově předávány výhradně digitálně do centrálního registru, a to přímo měřicími skupinami. Tím podle Hladíka odpadne firmám administrativa. Dosud musejí výsledky měření posílat v papírové podobě Českému hydrometeorologickému ústavu a České inspekci životního prostředí.
„Díky povinnosti nepřetržité kontroly technologií skončí dohady, zda firmy skutečně používají filtry nebo odhlučovače průběžně, i když se znečišťující látky zrovna neměří," poznamenal ministr. Povinnost kontinuální kontroly se od roku 2026 dotkne nově 7700 zdrojů, celá řada provozovatelů už ale nepřetržité měření podle Hladíka nainstalovala. Od roku 2028 se povinnost rozšíří na sektory tavení skla, nerostů, petrochemie, výroby vápna, dřevotřísky a další.
Další částí novely je zavedení minimálních vzdáleností obytné zástavby od zdrojů znečištění, především prachu či zápachů. Při plánování výstavby pro bydlení nebo občanskou vybavenost, nebo naopak při umístění například výrobního podniku v blízkosti domů bude muset obec počítat s minimální vzdáleností odstupu. Bude se pohybovat obvykle okolo 200 metrů, maximálně až 500 metrů, uvedlo ministerstvo v tiskové zprávě. Platit to bude pro nové provozy i při změně provozovatele či typu výroby v současném výrobním areálu.
Nově se také zvýší poplatek za znečištění, a to o inflaci, která nastala od jeho posledního zvýšení. Podle dnes schválené verze bude poplatek o inflaci dále navyšován každoročně.
Návrh také upravuje nízkoemisní zóny. „Umožňuje konkrétnímu městu si zavést nízkoemisní zónu podle jeho parametrů. Nebude to dáno zákonem, ale zastupitelstvo obce si určí, které typy, kategorie vozidel nebude možné vpustit třeba do historických center," vysvětlil ministr. Novela také zavádí evidenci vjezdu do nízkoemisní zóny pomocí poznávacích značek a propojení údajů s registrem vozidel, stejně jako možnost zavést individuální výjimky pro rezidenty.
Radnice budou podle ministerstva moci lépe reagovat i při smogových situacích a regulovat více oblastí, ne pouze silniční dopravu. „To znamená například zvýhodnit dočasně veřejnou dopravu nebo zlepšit kvalitu ovzduší v místě třeba dočasným omezením spalování v otevřených ohništích, případně vytápění doplňkovými zdroji, jakými jsou třeba krby, nebo regulací prašné činnosti například ze staveb," dodal resort.
Vláda dnes podle Hladíka také usnesením uložila ministerstvu dopravy předložení analýzy funkčnosti stanic na měření emisí a ministerstvu vnitra, aby ve spolupráci s policií a centrem dopravních služeb zintenzivnilo v krajích každoroční silniční kontroly zaměřené na měření emisí z vozidel.
ČTK
