Národní park (NP) Šumava projednává možnost omezení vstupu lidí do oblasti Březníku, vrcholů Špičník, Blatný vrch a v Podroklaní. Správce parku k tomu vede neukázněné chování řady turistů, kteří nerespektují režim vstupů do klidových území. Oblast je nejcennější lokalitou pro ohroženého tetřeva hlušce. Omezení vstupu, které by mohlo platit už letos na podzim, se týká oblasti od Mokrůvek po Ždánidla, řekl dnes ČTK mluvčí parku Jan Dvořák. Strážci parku navíc ještě zesílili dohled v dané oblasti. Omezení vstupu se podle ředitele parku Pavla Hubeného v žádném případě nedotkne žádné existující turistické stezky.
Do oblasti vrchů Špičník či Blatný vrch se ani dnes turisté z české strany legálně nedostanou, omezeně v létě se k nim dá odbočit z Německa z hraničního chodníku. Pokud projde návrh na omezení vstupu, měly by být oblasti nepřístupné celoročně i z německé strany. Je to oblast, která přiléhá k hranici s Národním parkem Bavorský les, kde už klidové území existuje. Oblast přesně kopíruje část navrženého klidového území, které park představil v roce 2018.
„Nejen z dat a sledování našich zaměstnanců, ale také z veřejně dostupných dat mobilních sportovních aplikací vyplývá, že v oblasti centrální Šumavy, která patří do klidových území a nevedou zde turistické trasy, existuje relativně čilý turistický ruch,“ řekl Dvořák. Správci parku nacházejí v místech, kam lidé nemají přístup, místy i prošlapané cestičky a strážci udělují za porušení pravidel pokuty. „Doslova vrcholem nerespektování zákonů je pak vypsaná sportovní výzva na jedné ze sportovních mobilních aplikací pro co nejrychlejší proběhnutí části Luzenského údolí, které se účastnily desítky lidí. Tito sportovci nám dali nejen jeden ze zásadních podnětů k současnému rozhodnutí zintenzivnit dohled strážců v tomto území, ale také poskytli údaje pro možné zahájení správního řízení pro porušení zákona o vstupu do klidových území,“ řekl Dvořák.
Podle posledního monitorování z roku 2018 žilo na české i německé straně Šumavy až 600 tetřevů hlušců. Zdejší populace je jediná životaschopná ve střední a části západní Evropy. Luzenské údolí, území Velké a Malé Mokrůvky, Špičníku, Blatného vrchu a Podroklaní je přitom hlavním jádrovým územím této populace, kde žijí desítky tetřevů. Zajištění klidového režimu je přitom zásadní, řekl Dvořák. Dokazuje to vývoj populace - na začátku 90. let 20. století žilo na Šumavě na 150 tetřevů, při monitorování před deseti lety jich bylo na 500. Nové výsledky ze zatím posledního sběru dat by měly být k dispozici zřejmě na podzim, uvedl mluvčí.
Tetřev je na rušení celoročně velice citlivý. „Nejvíce v zimě, kdy se snaží přežít z minima potravy, na jaře při toku a následném hnízdění a pak v začátcích léta, kdy vyvádí kuřata, která jsou v těchto lokalitách náchylná na prochladnutí. Proto jsou některé části území v režimu klidových území, kam je vstup možný pouze po značených trasách,“ uvedl náměstek ředitele parku Martin Starý.
Omezení vstupu z důvodu ochrany přírody musí státní správa nejdřív projednat s představiteli území a pak i veřejně. S obcemi, jejichž katastru se omezení týká, už park jednal. „Prášily, Modrava, Kvilda a Železná Ruda, při zajištění prostupnosti území prostřednictvím stávajících značených turistických tras, s návrhem souhlasily. Nyní se k této věci může vyjádřit veřejnost,“ uvedl vedoucí odboru státní správy NP Šumava Martin Pazourek. Návrh opatření je zveřejněn mimo jiné na úřední desce parku.
ČTK
