O financování monitorovací stanice na řece Bečvě nedaleko Valašského Meziříčí na Vsetínsku se bude jednat v lednu. Financování bylo ze strany ministerstva životního prostředí zajištěno do konce loňského roku. V tuto chvíli se hledají peníze na to, aby monitoring mohl pokračovat dál, řekla ČTK mluvčí ministerstva Lucie Ješátková. Ministerstvo chce, aby se na financování stanice podílelo i město Valašské Meziříčí a Zlínský kraj, jednat se bude o rozložení podílů. Mluvčí Valašského Meziříčí Jakub Mikuš dnes ČTK řekl, že jednání by mělo být příští týden. Na skutečnost, že provoz stanice je finančně zajištěný jen do konce roku, upozornil dříve server iROZHLAS.cz.
Stanice ve Lhotce nad Bečvou je v provozu od června 2022. Zařízení je schopné okamžitě poznat změny v kvalitě vody a odebírat vzorky. Jeho smyslem je předejít ekologickým haváriím, jaká byla například na Bečvě v září roku 2020. Provoz stanice zajišťuje Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka (VÚV TGM). Jeho mluvčí Tomáš Hrdinka dnes ČTK potvrdil, že stanice je stále v provozu.
Náklady na provoz stanice jsou zhruba 700.000 korun ročně. Podle ministerstva by náklady měly být rozděleny na třetiny mezi ministerstvo, Zlínský kraj a Valašské Meziříčí. Kraj s městem však navrhují jiné rozdělení. „Aktuálně dohoda není, jednání proběhnou v průběhu ledna. Do jednání se vložil přímo pan ministr Hladík (ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL)," uvedla Ješátková.
Starosta Valašského Meziříčí Robert Stržínek (ANO) dříve uvedl, že je nespravedlivé, aby město financovalo třetinu provozu vzhledem k tomu, že měřicí stanice kontroluje kvalitu vody z povodí přesahujícího tisíc kilometrů čtverečních. „Zatímco plocha katastru našeho města činí 32,2 kilometru čtverečního," uvedl Stržínek. Se zástupci kraje navrhl, že kraj dá 200.000 a město 100.000 korun. Město má podle Stržínka zájem na zachování kontinuálního měření v dané lokalitě. Monitoring sledující kvalitu vody v Bečvě se osvědčil i podle ministerstva. Za první rok provozu stanice nezaznamenala žádné výrazné zhoršení kvality vody.
Stanice je na břehu řeky pod hlavními výustěmi podniků ve Valašském Meziříčí. Do přístroje je pomocí čerpadla přiváděna voda z řeky, vtéká do komůrky, kde jsou perloočky. Jsou snímány kamerami, systém vyhodnocuje jejich chování a sleduje několik parametrů, ze kterých se vypočítává toxický index. Pokud se situace zhorší, spustí se alarm, dá se signál institucím a začnou se také automaticky odebírat vzorky. Systém také dokáže určit, odkud asi znečištění přišlo a jak je velké. Perloočky reagují okamžitě a mnohem dříve než například ryby. V praxi se na znečištění přijde často až v momentu, kdy ryby uhynou.
ČTK
