Za znepokojující pokládá ministerstvo zemědělství situaci v lesích přiléhajících k Národnímu parku (NP) Šumava. Důvodem jsou podle tiskového mluvčího resortu Petra Vorlíčka obavy z rozšíření kůrovce, proti němuž se v prvních zónách parku již několik let nezasahuje. Ten se podle ministerstva nekontrolovaně šíří do přilehlých lesů, kde působí výrazné škody a může být příčinou rozsáhlé kalamity. Ohrožené jsou zejména lesy ve správě s. p. Lesy ČR, s. p. Vojenské lesy a statky, ale i lesy soukromé a obecní. Vorlíček upozornil, že se nejedná jen o problém České republiky, ale také lesů na rakouské a německé straně Šumavy.
„Obavy se netýkají pouze lesů mimo NP, ale i původních a geneticky cenných porostů přímo v parku, které jsou nenahraditelné. Pasivní přístup je v tomto případě diskutabilní,” uvedl Vorlíček. Jeho kolega z ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar označil informace zemědělského resortu jako nepodložené a neoprávněné. „Situaci věnujeme maximální pozornost a děláme všechna opatření k zamezení kůrovcové kalamity v sousedních hospodářských lesích. Ujišťujeme všechny vlastníky okolních lesů, že jejich obavy jsou zbytečné,” oponoval. Podpořil jej i ředitel odboru ochrany lesa České inspekce životního prostředí Vladimír Dolejský, podle něhož jsou „obranná opatření uplatněná v boji s kůrovcem na území mimo bezzásahových zón NP Šumava realizována příkladným způsobem”.
Nicméně obava právě ze šíření kůrovce vedla rakouský klášter Schlägl k odlesnění prakticky kompletního hřebene od Trojmezí až po Plechý. Vznikla tak obrovská, dva kilometry dlouhá a zhruba 200 metrů široká holina. Kácí se i na německé straně. Podle Jaromíra Bláhy z Hnutí Duha toto kácení vážně poškozuje náš Trojmezenský prales. Protože jde o mezinárodní problém, musí podle něj zasáhnout Evropská komise, u které si hnutí na kácení stěžovalo.
