(jis)
Šumava - Válka mezi šumavskými obcemi a národním parkem pokračuje v nové podobě. Zatímco až dosud se obce marně snažily dosáhnout toho, aby park zasahoval proti kůrovci také v nejpřísněji chráněných prvních zónách, nyní jej kritizuje za to, že od loňska naopak v druhých zónách kácí mnohonásobně více než v předcházejících letech. A starostové kritizují park i za to, že v době historicky nejvyšší těžby si lidé v okolí rezervace nemohou koupit palivové dříví. Vedení parku tvrdí, že starostové argumentují nepřesnými údaji.
Starostové prohlašují, že park nyní kácí hodně proto, že po orkánu nedostatečně likvidoval napadené dřevo. Kůrovec se tak podle mínění starostů rozšířil natolik, že nyní musí být těžba neúměrně vysoká. Park oponuje tím, že jde jen o hru čísel, protože do kůrovcové těžby se dřevo padlé po Kyrillu nezahrnovalo.
„Správa k počátku letošního října pokácela v lesích parku rekordních 239 tisíc metrů krychlových dřeva z důvodu zásahů proti kůrovci. Již dnes je to dvojnásobek oproti loňsku a sedmnáctkrát více než v roce 2007, kdy to bylo 14 tisíc metrů krychlových. Je to dokonce více než v roce 1996, v době působení ekology kritizovaného ředitele parku Žlábka,” uvedl šéf Svazu obcí NP Šumava Jiří Hůlka.
Obce a park po sobě střílejí čísly
Petr Kahuda ze správy národního parku naopak tvrdí, že v roce 2007 byla kůrovcová těžba rekordní. Jen se napadené stromy objevily v kolonce „těžba po Kyrillu”. „Vyvrácené stromy byly následně napadeny kůrovcem, ale v hospodářské evidenci se musí toto dřevo zahrnovat podle prvotní příčiny vzniku škody a tou byla vichřice. Takže se pak může zdát, že jsme proti kůrovci skoro nezasahovali, ale opak je pravdou,” prohlásil Petr Kahuda.
Z rekordní těžby v roce 2007, která se pohybovala kolem 750 tisíc m3, bylo podle něj velké množství dřeva napadeného následně kůrovcem. „Obce vlastně nelžou, ale vyberou si pro argumentaci jen data, která se jim hodí,” zdůraznil Kahuda.
Podle Jiřího Hůlky těžební rekordy šumavské obce poškozují, protože vznikají rozsáhlé holiny obklopující bezzásahové zóny, které ovlivňují krajinu a způsob jejího využívání. Hůlka chce větší pravomoc obcí, aby mohly předejít dalším předpokládaným vysokým těžbám. Ty očekává i Kahuda, ale vysvětluje je následky orkánu Kyrill, který Šumavu zasáhl více než jiné oblasti Česka.
A zase ta první zóna...
Hůlka je přesvědčen, že masovému kácení se dalo předejít tím, že by se po Kyrillu zasáhlo i v prvních zónách. „V prvních zónách jsou lesní porosty, které jsou první generací po pralese nebo jsou to i pralesovité zbytky, schopné autoregulace. Tím jsou cenné. Jakýkoli lidský zásah by celý proces samoobnovy anuloval,” oponoval Petr Kahuda. „Kdyby zde park zasáhl, tak by škoda byla ještě větší,” doplnil Kahuda. Jiří Hůlka upozornil rovněž na to, že v době velké těžby není možné, aby si lidé ze sousedství parku koupili palivové dříví. „Je to hrozné, když všude kolem vidíte dřevo a nemůžete si je koupit. Lidé pak vozí dřevo třeba od Lesů České republiky,” argumentoval Hůlka.
Petr Kahuda vysvětlil, že o palivové dřevo je velký zájem proto, že jej park prodává za dobrou cenu. „Palivového dřeva ale není tolik, proto ho prodáváme jen lidem, kteří bydlí přímo v národním parku. Existuje interní předpis, že prodáváme jen do určitého množství, které je spočítané tak, aby to lidem vyšlo na zimu a aby s tímto dřevem nikdo nemohl podnikat,” vysvětlil Kahuda. Dodal, že nelze hodnotnější dřevo prodávat jako palivové. „My se musíme starat o to, aby zpeněžení dřeva bylo co možná nejvyšší. To není totiž dříví parku, ale státu, a nejde mrhat státními prostředky,” konstatoval Petr Kahuda.
