Vyplývá to z analýzy jejich příjmů, kterou zpracoval student Robert Zeman. Starostové jsou rozpačití
Kvilda - Je čistá příroda tak mocný kapitál, aby se projevil také v pokladnách jihočeských obcí? Částečně se na to pokusilo odpovědět ministerstvo životního prostředí. Zveřejnilo analýzu ekonomiky osmi obcí na Prachaticku.
Čtyři z nich leží v Národním parku Šumava, čtyři mimo. Ministerstvo vychází z práce studenta Vysoké školy evropských a regionálních studií v Českých Budějovicích Roberta Zemana. Ten porovnává příjmy do obecních pokladen v průběhu patnácti let, konkrétně od roku 1993. „Ukazuje se, že existence národního parku je pro obce naprosto zásadním ekonomickým přínosem. Obce mají lepší přístup k dotacím a především těží z turistického ruchu,” míní ministr životního prostředí Martin Bursík.
Kasu zaplnil miliardář Bakala Samotné obce jsou z takových slov spíše rozpačité. Některé z nich dál tvrdí, že přítomnost národního parku je spíše svazuje. Jednou z mála, které si park pochvalují, je Kvilda. „Příjmy investujeme hlavně do infrastruktury. Je tu velký zájem o stavby nových rodinných domů, spíš máme starosti, jak je regulovat,” uvedl starosta Václav Vostradovský.
Kvilda známá vleky a rekreačními středisky plánuje stavbu nové čističky odpadních vod, opravy silnic a oživení areálu bývalé pohraniční roty, který chce využít společně se správou parku. Její příjmy, podobně jako u dalších obcí v parku, se skládají z přerozdělení daní, ale i z poplatků za rekreační pobyt, ze služeb a z dotací na investice.
Rozvoj bydlení je patrný i ve Stožci, který má příjmy podobné. Ačkoliv obě obce postupně prodaly pozemky na stavby domů, zatím v jejich síti neuvízl žádný miliardář jako Zdeněk Bakala v nedaleké západočeské Modravě. Díky odvodům z jeho daní stoupl rozpočet tamní obecní kasy na čtyřnásobek. I on se sem stěhoval za čistým vzduchem.
Na rozdíl od Kvildy kritizuje existenci šumavského parku například Nová Pec. Trápí ji vysoká nezaměstnanost a absence turistických atrakcí, jako jsou sjezdovky. „Za chvíli tady budeme mít hlavní atrakci usychající les kolem Plešného jezera. Na tu těžko turisty nalákáme,” říká ironicky starostka Nové Pece Věra Lavičková.
Obec se přesto dostala z finanční krize, kterou jí způsobilo vybudování kanalizace a vodovodu, stále ale splácí úvěry na investice z minulých let. Navíc nutně potřebuje více peněz na opravy bytového fondu. Na druhou stranu vydělala na prodeji pozemků na stavbu domů.
Úplně přízemní plány má další obec v parku Želnava. Také ji turisté spíše míjejí. Nezastavují se tu často ani běžkaři putující v zimě v lyžařských stopách. „Máme plány přestavět starou školu na zařízení, kde budou služby pro turisty, informace a třeba i ubytování. Jinak potřebujeme hlavně opravit silnice a čističku odpadních vod,” počítá starosta Želnavy Vilém Böhm.
Ani náhodou by nechtěl do šumavského parku starosta Ktiše Oldřich Valouch. Obec leží na okraji vojenského prostoru Boletice a je na evropském seznamu chráněných lokalit Natura 2000. I to byl jeden z důvodů, proč před pěti lety zkrachoval projekt postavit u nedalekého vrchu Chlum obrovské lyžařské středisko. Podle Valoucha jím mohla obec vzkvétat.
„Teď pečujeme s dalšími šumavskými obcemi jen o běžeckou trať. Už nemáme ani školu, naštěstí od nás do ní žáci, stejně jako dospělí do práce, dojíždějí nejvýše dvacet kilometrů,” poznamenal Valouch.
Autor studie Robert Zeman tvrdí, že se jen snažil poskládat čísla vypovídající o příjmech. Pro obce je pak zásadní, jak s nimi dokážou hospodařit. „Důležité je, aby jim správa národního parku pomáhala jejich příjmy zhodnotit,” uvedl Zeman, který byl v parku zaměstnaný.
„Chceme s obcemi spolupracovat na významných projektech,” dodal ředitel parku František Krejčí.
Obce v parku
Stožec (214 obyvatel, 10 478 ha)
příjmy na jednoho obyvatele za 15
let 21,2 tisíce korun
Kvilda (167 obyvatel, 4 518 ha)
příjmy na jednoho obyvatele za 15
let 21,2 tisíce korun
Nová Pec (590 obyvatel, 6 638 ha)
příjmy na jednoho obyvatele za 15
let 17,4 tisíce korun
* Obce mimo park
Chroboly (474 obyvatel, 3 469 ha)
příjmy na jednoho obyvatele za 15
let 10,6 tisíce korun
Zálezly (301 obyvatel, 931 ha)
příjmy na jednoho obyvatele za 15
let 10,1 tisíce korun
Žernovice (240 obyvatel, 529 ha)
příjmy na jednoho obyvatele za 15
let 6,6 tisíce korun
Poznámka: v závorce za názvem obce
uvádíme počet obyvatel a rozlohu. Všechny
obce jsou na Prachaticku.
