MF DNES, Vojtěch Smola
Správa Národního parku Podyjí a obce z jeho ochranného pásma prochází "manželskou krizí". Zprvu dobrovolné partnerství se nejprve změnilo na tichou domácnost a nyní hrozí výbuchem. Obcím vadí, že správa parku zasahuje i do věcí, do kterých jim nic není.
"Než v roce 1991 vznikl Národní park Podyjí, slibovali nám pracovníci jeho správy hory doly. Zůstalo u slibů. Místo toho nám park ukládá jen samé povinnosti a omezení jako vládce svým podřízeným." Takové je stručně shrnuté prohlášení obcí zařazených do ochranného pásma Podyjí ohledně jejich soužití s pracovníky správy tohoto národního parku.
Téměř všechny obce z ochranného pásma parku se proto již buď rozhodly či se rozhodují vstoupit do právě vznikajícího svazku. Společně se tak chtějí bránit těm praktikám parku, které jim a jejich občanům údajně dlouhodobě znepříjemňují život.
Správa Národního parku Podyjí vznik svazku vítá. "Doufáme, že to přispěje ke zlepšení komunikace, tak jak to proklamuje sdružení," reagoval ředitel správy Tomáš Rothröckl.
Jako rovný s rovným
Svazek obcí hodlá s parkem spolupracovat, avšak "jako rovný s rovným". A chce se hájit proti údajné úřednické mašinerii parku.
"Nechceme vyvolávat konfrontace s parkem. Naopak jako svazek chceme spolupracovat ve prospěch přírody za podmínek dodržení udržitelného rozvoje obcí," uvedl starosta obce Podmolí a předseda vznikajícího Svazku obcí Národního parku Podyjí Josef Frélich. Park by však podle něho neměl překračovat své kompetence.
Správa parku to však odmítá s tím, že se mnohdy jedná o účelové argumentace. "Správa Podyjí ani nemůže překračovat své kompetence, které jsou přesně vymezeny zákonem. Pokud by se tak stalo, nadřízený správní orgán by při případném odvolání sporný právní akt zrušil," uvedl Rothröckl.
Obce však namítají, že bránit se proti některým rozhodnutím je prakticky nemožné. "Konkrétním příkladem těchto neoprávněných zásahů do práv obcí a občanů jsou zásahy třeba do podoby staveb," nastínil předseda.
Jde o to, že při stavbě domu v ochranném pásmu je stavební úřad povinen vydat územní rozhodnutí nebo stavební povolení pouze s podmínkou, že žadatel nejprve splní podmínky parku, ať už se týkají samotné podoby domu či sklonu či barvy střechy nebo oken.
Takové požadavky správy ovšem podle obcí mohou prodražit celou stavbu, aniž by park nesl alespoň část nákladů, které sám vyvolal.
A kdyby majitel pozemku odmítl uposlechnout, hrozila by mu pokuta. Když se odvolá, několik měsíců bude čekat, jak rozhodne soud.
Do svazku obcí vstoupí další
"Pro obec by to zase znamenalo třeba i ztrátu naděje na dotaci nebo velkou sankci pro nedodržení termínu pro dokončení stavby. Pro občana pak například nedostupnost hypotéky či hrozbu zaplacení smluvní pokuty firmě, která by měla dům stavět," nastínil Frélich.
Zakládajícími členy svazku obcí se v září stalo sedm z celkem jedenácti obcí ochranného pásma Podyjí. Kromě Podmolí jsou to Mašovice, Lesná, Horní Břečkov včetně osady Čížov, Havraníky a městyse Lukov a Vranov nad Dyjí.
Členy svazku by se podle Frélicha měly v nejbližší době stát i obce Hnanice, Onšov a Podmýče, a to poté, co vstup do svazku schválí jejich zastupitelstva. A i Znojmo s ohledem na příměstské části Hradiště, Konice a Popice, které leží na území parku, členství ve svazku zvažuje.
Podle starosty Vranova nad Dyjí Lubomíra Vedry není cílem svazku jít proti samotnému národnímu parku. "Jsme rádi, že tady je. Jeho správa nám ale často činí velké problémy a pasuje se do role, která jí nepatří. Třeba u stavebních povolování. Na toto téma jsme již mluvili i s ministrem životního prostředí, který slíbil, že k nám přijede," řekl Vedra.
Inspirací pro vznik nového svazku byl tamním obcím již fungující Svazek obcí Národního parku Šumava.
