Šumava – Ještě v lednu by měla být podepsána tzv. Vize Šumavy 2020, která bude mít výrazný vliv na osud Šumavy.
Na jedné straně by měla přinést více peněz do pokladen obcí ležících na území národního parku, na druhé straně by mohla znamenat, že se v národním parku ještě zvětší bezzásahová území, která jsou již dnes velmi tvrdě kritizována. Minulý týden se na tom shodli starostové šumavských obcí, ministr životního prostředí Jan Dusík a ředitel Správy NP Šumava František Krejčí. Mezi hosty byli i dva bývalí ministři životního prostředí Ladislav Miko a Martin Bursík. „Ve svém funkčním období bych chtěl pokračovat v tom, co bylo započato mými předchůdci. Kontinuita má svoje opodstatnění, provázanost ochrany přírody a života na Šumavě je dlouhodobý proces,” říká ministr Dusík.
Výhoda deseti procent pro obce
V souvislosti se Šumavou Dusík dokončil v poslední době dvě zásadní věci, které byly původně rovněž obsahem dohody Vize Šumava 2020. Jednak vláda schválila Krajinný plán integrovaného rozvoje (KIPR), díky kterému budou deseti procenty zvýhodněny projekty obcí ve specifických oblastech. Ministerstvo vytvořilo dále speciální program podpory obcí hrazený ze Státního fondu životního prostředí. Vize Šumavy 2020 původně obsahovala i odstavec, že bezzásahová území, která dnes tvoří 21 procent národního parku, by se do roku 2020 rozšířila o dalších 9 procent, případně se souhlasem obcí ještě více, což se setkalo s nesouhlasem odpůrců parkového (ne)řešení kůrovcové kalamity na Šumavě.
Uschlé lesy
„Uschly Modravské slatě, usychá Jelení skok. Pod Polomem, Ždánidly a Plesnou vznikají obrovské holiny. Jak vypadají Černá hora a Prameny Vltavy, to už všichni vědí. Nejde jen o těžko řiditelný experiment?” ptají se jihočeská lékařka Jitka Marková, která se problematice Šumavy dlouhodobě věnuje, a bývalý mluvčí šumavského národního parku Radovan Holub.
Oba se domnívají, že nezasahování proti kůrovci povede k poklesu turistického ruchu, protože nikdo se nebude jezdit dívat na plantáže souší a na holiny.
Šumavští starostové ale zřejmě přesto vizi podepíší. „V dokumentu zůstane na základě jednání jen oněch 21 procent, s dalším rozšiřováním bezzásahových území by musely souhlasit dotčené obce. Dokument podepíšeme, protože Šumava prostě nějakou vizi do budoucna potřebuje,” vysvětlil šéf svazu šumavských obcí Jiří Hůlka.
