Ještě dříve, než světová hospodářská recese zasáhla Evropu v celé své síle, její předzvěst na „starém kontinentě“ zaznamenalo hospodaření v lesích. Českou republiku a obecní lesy v ní nevyjímaje. Úvěrová krize v USA, následovaná značným poklesem poptávky po evropském řezivu spolu se zvýšenou nabídkou surového dřeva z rozsáhlých větrných polomů, totiž vedla k výraznému propadu cen dřeva, které se teprve letos pomalu zotavují (zatím spíše u našich sousedů než na českém trhu).
Předvídat další vývoj cen dřeva je podle Ing. Františka Kučery, předsedy Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL), obtížné. „Jsou-li nynější optimistické předpovědi o světové ekonomice správné, lze předpokládat i postupně zvyšovaný zájem odběratelů o dřevní surovinu doprovázený mírným nárůstem cen. To však očekávejme nejdříve až během příštího roku. Vývoj však ještě může být negativně ovlivněn možnou přírodní kalamitou a také chováním největšího vlastníka lesů, tedy státu, jaký objem dřeva vytěží a dá na trh,“ poznamenává Ing. František Kučera.
* Nevede hospodářská recese a s ní související propad daňových příjmů obcí, stejně jako sílící tlak na zvyšování ochrany přírody, k tomu, že obce se svých lesních majetků vzdávají a postupně je rozprodávají ve snaze zalátat díry v rozpočtu?
V jednotlivých případech k prodeji obecních lesů opravdu dochází: Nejčastěji tam, kde se obec výrazně zadlužila. Dosud nejde o případy časté, vliv recese se na nárůstu nabídky obecních lesů k prodeji bohudíky neprojevil. Ale objevuje se jiný vážný problém -zvýšení základní sazby daně z nemovitostí u hospodářského lesa. Je zcela běžné, že obce mají své lesy na katastrech jiných obcí. Podle »Zelené zprávy« ministerstva zemědělství se nyní výnos z jednoho hektaru lesa pohybuje mezi 300 a 500 Kč. Pokud se po zvýšení základní sazby daně z nemovitostí obec rozhodne použít vyšší koeficient, může se v některých lokalitách celková daňová zátěž blížit průměrnému výnosu z 1 ha lesa. Letos, až na jednu výjimku, snížily objem příspěvků určených na hospodaření v lesích i kraje a jejich další snížení avizují také pro příští rok. Je-li pro majitele lesa jediným zdrojem příjmu prodej dřeva, může ho taková souhra okolností vést k úvahám o prodeji lesa, což se týká i obcí.
* A co riziko, že obce omezí své investice do lesů, neboť nebudou mít peníze na kofinancování těchto projektů, zejména když DPH u nich přestává být uznatelným nákladem?
Kdo chce být dobrým lesním hospodářem, musí si právě teď osvojit základní myšlenku. Totiž že v době, kdy zaznamenáváme maximální propad cen za dřevní hmotu, má každá získaná podpora mimořádný význam v hospodaření - bez rozdílu, zda jde o malého či většího vlastníka. Na pořadu dne je (a určitě bude) ekonomické myšlení správců lesních majetků a jednoznačně i vedení obcí a měst. Pokud jde o DPH, to že není uznatelným nákladem, berme nyní jako realitu, která je prostě daná. Proto nepřemýšlejme o DPH, nýbrž o projektech, které chceme uskutečnit. Přemýšlejme o rezervách, které máme - a pojďme je využít. Ale mějme na paměti i skutečnost, že Program rozvoje venkova (PRV) je specifickou pomocí, která se už nemusí opakovat. Uvědomme si, že projekty, které jsou jako úspěšné přijaty, lze uskutečnit v období dvou let od podpisu dohody o poskytnutí dotace. Už jenom tento fakt přinejmenším stojí za zamyšlení.
* Říká se, že s ohledem na recesi by bylo dobré některé operační programy přehodnotit a priority v nich přeskupit. Co by přitom pomohlo obcím jako vlastníkům lesů?
Pokud se týká oblasti lesního hospodářství, v rámci pracovní skupiny Monitorovacího výboru (MOV) PRV se nám podařilo prosadit řadu důležitých změn v pravidlech pro nynější říjnové 8. kolo příjmu žádostí, což dává nestátním vlastníkům lesů (tedy i obcím) větší šanci získat finanční podporu než v kolech minulých. Jde například o zúžení rozsahu způsobilých výdajů v podopatření Lesnická technika vynětím harvestorů a harverstorových uzlů, výraznější diferenciace preferenčního kritéria, které hodnotí závislost velikosti investice na velikosti lesního majetku, zařazení nového preferenčního kritéria, které zvýhodňuje žadatele, jenž má vyšší podíl plochy lesních pozemků vůči celkové rozloze obhospodařovaných zemědělských pozemků uvedených v databázi pozemků LPIS (Land Parcel Identification System), dále přesnější definování pojmu lesní cesta v podopatření Lesnická infrastruktura apod. Nejen s ohledem na recesi chystáme připomínky k opatřením na obnovu lesního potenciálu po kalamitách a na neproduktivní investice, kde zejména v prvním případě velkou část dotací vyčerpaly státní lesy. Hodláme také opakovaně podat připomínku k tzv. nárokovým dotacím - na zachování hospodářského souboru lesního porostu v rámci opatření Natura 2000 v lesích, kde obce vůbec nemohou žádat o tyto dotace, a zachování nebo zvýšení podílu melioračních zpevňujících dřevin. Nastavení pravidel (nízká platba, vysoká administrativa) určitě nenaplní představy gestora programu o čerpání alokovaných prostředků, a proto chceme v rámci pracovní skupiny MOV PRV usilovat o jejich změnu a případné přeskupení prostředků na investice do lesů.
* Prodej dřeva pro většinu lesních majetků představuje zásadní příjem. Ovšem jeho ceny mezi roky 1999 a 2008 klesly téměř o 28 % a výnosy se pohybují na úrovni roku 1995, zatímco náklady od té doby vzrostly čtyřikrát. Ozývají se rady nedohánět propad jednotkové ceny zvýšením objemu prodaného dříví. Nebudou však obce ve snaze vylepšit si teď své rozpočty postupovat právě opačně, zejména ty při hranici s Rakouskem, na jehož trhu cena dřeva už stoupá?
Odpověď nemůže být jednoznačná. Nejprve je nutno připomenout, že pro všechny lesní majetky větší než 50 ha je lesním hospodářským plánem určena na období deseti let maximální výše těžby dřeva, kterou nelze překročit. Rozhodnutí, zda za recese zvýší svůj příjem v době dočasným zvýšením těžby a nabídky dřeva za nízkou cenu nebo těžbu omezí a vyčká na ceny vyšší, je na vlastníkovi lesa - v tomto případě představitelích obce. V rámci daného desetiletého období lze s pohyby cen reálně počítat. Na druhé straně musíte vzít do úvahy, že lesy, zvláště obecní a městské, plní vedle produkční funkce i funkce veřejně prospěšné, které nejsou společností nijak honorovány, jako například rekreační a zdravotní, udržují zaměstnanost lidí na venkově a podporují jeho rozvoj. U obcí nebo i společností spravujících rozsáhlejší lesní majetky nelze těžby úplně zastavit, pokud organizace nemá vytvořeny dostatečné rezervy anebo vlastník lesa nezíská finanční prostředky na tyto činnosti z jiných zdrojů. Navíc realizace některých činností -zalesňování, výchovné zásahy v mladých porostech, ochrana lesa atd., které s sebou přinášejí náklady, je dána přímo zákonem a nelze je ani v době krize opomíjet.
* Jaká je spolupráce se státním podnikem Lesy ČR, který jako největší producent asi nejvíce může ovlivňovat ceny dřeva na trhu?
Státní podnik LČR jako producent zhruba 50 % surového dřeva má v ČR opravdu rozhodující vliv na výši celkové nabídky této suroviny, čímž je i určujícím subjektem její ceny na tuzemském trhu. I státní podnik (resp. jeho jednotlivé správy, pro něž je zpracován lesní hospodářský plán) je vázán stanovenou maximální výší těžby pro desetiletá období. V jednotlivých letech však může - stejně jako obce - těžbu dřeva, a tím i nabídku na trhu, zvyšovat. Pokud jsem informován, letos plánují LČR snížení těžby proti loňsku přibližně o 0,5 milionu m3, což by se mělo v dalším vývoji cen dřeva projevit příznivě. Jednání o výši těžeb ani o cenách dřeva mezi námi neprobíhají a nikdy neprobíhala. Zde je nutno připomenout, že podstatnou část dřeva ze státního lesa ke konečnému spotřebiteli neprodávají pracovníci státního podniku LČR, ale prodej realizují soukromé subjekty, které provádějí lesnické činnosti na jednotlivých územních jednotkách státního lesa.
* Říkáte, že jedním z možných řešení současné obtížné situace pro správce obecních lesů by mohla být dohoda o dočasném snížení nebo prominutí nájmu ze strany vedení obce. Můžete to více rozvést?
Dočasné snížení nebo prominutí nájmu v období, kdy došlo k razantnímu propadu cen dřeva, může být řešením, jak překlenout obtížnou situaci. Podstatné však je, jaký podíl činí příjem z nájmu lesa k celkovým příjmům obce. Samozřejmě významnou roli hraje důvěra a komunikace mezi správcem a vedením obce a zastupiteli.
* Může SVOL pomoci zejména obchodním společnostem typu Městské lesy například přenosem zkušeností z jejich transformace, využíváním moderních metod řízení apod.?
Jedním ze základních úkolů SVOL je šíření a výměna vzájemných zkušeností a pořádání odborných seminářů pro své členy. Mimořádný význam měl v devadesátých letech po převzetí původních lesních majetků obcemi a zakládání vlastních lesních správ, kdy nově jmenovaní správci obecních a městských lesů neměli s jejich řízením dostatek vlastních zkušeností. O výhodách i nevýhodách nejrůznějších forem správy lesa vlastníky informujeme prostřednictvím vlastní informační sítě i médií. Pokud nás o to vlastník požádá, naši odborníci provedou audit a doporučí nejvhodnější způsob správy majetku. Z hlediska povahy své produkce je lesnictví konzervativním oborem, má svá specifika a nelze na ně aplikovat některé moderní metody řízení. Za vysloveně nevhodný považuji outsourcing pěstebních a těžebních činností.
* Vyhovuje obcím, které jsou vlastníky lesních majetků, současná legislativa, zejména lesní zákon č. 289/1995 Sb.?
O úpravách lesního zákona (ale i zákona o myslivosti, který se hospodaření v lese často dotýká) se nyní jedná v Koordinační radě, jmenované ministerstvem zemědělství, kde má SVOL (i Svaz měst a obcí) svého zástupce. Rada zpracovává návrhy na realizaci Národního lesnického programu II a jedním z očekávaných výstupů bude návrh na úpravu legislativních předpisů včetně lesního zákona. Vítáme, že jednou z již přijatých zásad je diferenciace požadavků společnosti na lesy podle druhu vlastnictví. Detailnější rozbor našich názorů a požadavků na změny legislativy je nad rámec této odpovědi. *
