Ptáci i rostliny se vracejí do krajiny Národního parku Šumava (NPŠ) díky obnově rašelinišť. Navrácení vody do krajiny je cílem projektu Life for Mires (Život pro mokřady), letos se podle Lukáše Linharta ze Správy NPŠ zaměří i na největší odvodněné rašeliniště v Česku, Mrtvý luh. Kromě obnovy mokřadů na celkové ploše 2059 hektarů je cílem i zlepšení podmínek pro život vzácných druhů ptáků nebo šíření povědomí o mokřadech a hydrologii krajiny mezi vlastníky pozemků a zemědělci z přilehlých oblastí. Vyplývá to z vyjádření, které Linhart poskytl ČTK.
„U jednoho obnoveného potoku jsme na fotopasti zachytili chřástala vodního. Kromě toho se do znovu zamokřených míst velmi rychle navrací ptáci, například bekasina otavní, jeřáb popelavý nebo kulík říční. A samozřejmě kde je vody nejvíce, tam ihned nastupují populace na Šumavě běžných obojživelníků. Zajímavé je rovněž sledovat návrat mokřadních druhů rostlin, na obnovených prameništích jsme úplně nově objevili sítinu ostrokvětou nebo zdrojovku potoční, na jednom rašeliništi zase plavuňku zaplavovanou a plavuník alpský,“ řekl Linhart.
Projekt na obnovu rašelinišť byl zahájen koncem roku 2018. Plánuje obnovit 47 rašelinišť a pramenišť, čtyři lokality jsou v Bavorském lese. Projekt za 150 milionů korun podporuje evropský program LIFE a ministerstvo životního prostředí.
V průběhu minulého století byla oblast NPŠ odvodňovaná kanály pro komerční těžbu dřeva i pro okolní zemědělskou výrobu. Jednou z hlavních aktivit projektu je tak mechanické přehrazování odvodňovacích kanálů. Loni takto vzniklo na kanálech v říční nivě Teplé Vltavy stovky hrází.
„Letos se budeme soustředit na několik odvodněných rašelinišť, včetně toho největšího, které v Česku máme. Jde o Mrtvý luh v údolní nivě, kde se potkávají Studená s Teplou Vltavou a vzniká naše nejdelší národní řeka. Dál se budeme věnovat zablokování odvodňovacích kanálů v nivních loukách podél Teplé Vltavy, řada přijde i na několik pramenišť,“ řekl Linhart.
Projekt se věnuje i návratu vody do lesů, které byly odvodňovány kvůli zpřístupnění pro mechanizaci a rychlejšímu přirůstání stromů. Sucho v kombinaci se zvyšujícími se teplotami vede u dřevin k větší náchylnosti vůči škůdcům, jako je například kůrovec. Odvodňovací kanály se zasypávají a plní bažinatou půdou nebo dřevem z místního porostu, aby se v lesích obnovila optimální vlhkost a správné mikroklima.
Na obnově mokřadů se podílejí stavební firmy i dobrovolníci, kteří pomáhají přinášet materiál do hůře přístupných oblastí. Poprvé v projektu se letos obnovují i pramenné svahy. "Zrychlený odtok vody rovnými a hlubokými strouhami nyní nahrazujeme plošným odtokem po povrchu. Navracíme tak vodu do drobných mělkých potůčků, které ve svém okolí zanechávají mokřady," řekl Linhart.
ČTK
