Obnovitelné zdroje energie měly na celosvětové výrobě elektřiny loni rekordní podíl 30,3 procenta. To bylo o 0,9 procentního bodu více než v roce předchozím. Příčinou je zvýšení kapacit solárních a větrných elektráren, vyplývá ze zprávy, kterou dnes zveřejnil institut Ember.
Pokles v používání fosilních paliv a emisí v energetickém sektoru je považován za naprosto zásadní pro splnění globálních cílů v oblasti klimatu. Více než 100 zemí se na loňském klimatickém summitu COP28 v Dubaji dohodlo na ztrojnásobení kapacity obnovitelných zdrojů energie do roku 2030. Podle institutu Ember by se tento cíl mělo podařit splnit.
Více než polovina celosvětového přírůstku solární a větrné kapacity v loňském roce připadla na Čínu. Celková produkce energie ze slunce pak loni vzrostla o 23,2 procenta a z větru o 9,8 procenta. Výroba elektřiny z vodních elektráren však byla nejnižší za pět let, zejména kvůli suchu v Číně a dalších zemích.
Výpadek produkce vodních elektráren pokryl nárůst produkce elektřiny z uhlí. Hlavní podíl, konkrétně 95 procent, na tom měly čtyři země nejvíce zasažené suchem - Čína, Indie, Vietnam a Mexiko. Produkce elektřiny z fosilních paliv loni stoupla o 0,8 procenta.
Zpráva předpovídá, že pokračující růst obnovitelných zdrojů v letošním roce sníží výrobu elektřiny z fosilních paliv. Ta se na celosvětové výrobě elektřiny bude poprvé od roku 2000, kdy Ember začal tyto údaje sledovat, poprvé podílet méně než 60 procenty.
„Trvalý pokles ve využívání fosilních paliv v energetice na globální úrovni je nyní nevyhnutelný, což povede k poklesu emisí v tomto odvětví," uvádí se ve zprávě.
Celosvětová poptávka po elektřině loni vzrostla na rekordní úroveň. Zvýšila se o 627 terawatthodin (TWh), což odpovídá zhruba poptávce Kanady, nicméně v procentním vyjádření vzrostla o 2,2 procenta, což bylo pod průměrem z posledních let. Více než polovinou se na růstu poptávky podílelo pět technologií - elektromobily, tepelná čerpadla, elektrolyzéry, klimatizace a datová centra.
ČTK
