24.1.2009
Podle ministerstva by ale muselo jít o první zónu Národního parku, což Brdy nesplňují
Nové vedení Středočeského kraje zkoumá, o jakou ochranu přírody v Brdech požádat ministerstvo životního prostředí (MŽP). Případnou stavbu protiraketového radaru by zřejmě zkomplikoval jen nejvyšší stupeň ochrany, a tou je první zóna národního parku.
Vysoký stupeň ochrany pro Brdy žádá hejtman David Rath (ČSSD), podle MŽP však Brdy nesplňují daná kritéria. Rathův náměstek Miloš Petera (ČSSD) nyní zkoumá, jak posílit ochranu cenných středočeských území včetně Brd.
Kóta 718,8, kde by mohl vyrůst radar, ale leží ve vojenském prostoru. „S radarem je problém, vojenské lesy jsou vyjmuté ze zákona. Jsou v jiném režimu,” připustil pro Právo Petera, který se zabývá i dalšími lokalitami. Chce vyšší ochranu třeba pro Klánovický les. A odmítá, že by to vše dělal jen kvůli radaru.
Vyšší stupeň ochrany – radní vedle národního parku také uvažovali o statutu chráněné krajinné oblasti (CHKO) či významného krajinného prvku – by ale patrně jen znamenal větší nároky na stavbu.
Jiný názor má ale Rath. „Není úplně šťastné třeba v CHKO stavět radar. Čili to by se asi američtí vojáci museli poohlédnout po poněkud méně cenném koutu ČR,” reagoval pro Právo hejtman. Uvažuje o tom, že by k radaru – pokud jeho zřízení Spojené státy třeba neodloží – uspořádal krajské referendum. Chybí k tomu ale příslušný zákon.
„Zarazilo mě, že někdo říká, že to není cenné prostředí, protože jde o smrkovou monokulturu. Pak by nemohly být nikdy parkem ani Krkonoše, ani Šumava, protože jsou na tom úplně stejně,” doplnil Rath.
Společnost GeoVision, která pro MŽP vypracovala biologické hodnocení okolí kóty 718,8, konstatovala, že záměr postavit radar „je možné realizovat bez významnějšího negativního vlivu” na zákonem vytyčenou ochranu přírody a krajiny.
Kašpar nakonec měl pro Středočechy i dobrou zprávu, netýkala se ale Brd. „Během týdnů začnou jednání s vlastníky pozemků a lesů o zákoně, kterým by se vyhlásil Národní park Křivoklátsko,” uvedl Kašpar.
