Zeměžluč 21:10
Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro, moderátor
Dobrý večer, vážení posluchači. V resortu životního prostředí na významných postech pracují tři muži stejného jména a příjmení - Petr Štěpánek. První Petr Štěpánek je ředitelem Státního fondu životního prostředí, druhý je pražským radním pro životní prostředí a třetí Petr Štěpánek je zástupcem ředitele Správy Krkonošského národního parku. Všichni tři se dnes poprvé v životě měli sejít u jednoho stolu. Zatím bohužel dorazili pouze dva. Pan Štěpánek z Krkonoš. Dobrý večer.
Petr ŠTĚPÁNEK, zástupce ředitele Správy KRNAP
Dobrý večer.
Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro, moderátor
A ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Štěpánek. Dobrý večer.
Petr ŠTĚPÁNEK, ředitel Státního fondu životního prostředí
Dobrý večer.
Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro, moderátor
Kdybychom nebyli tísněni prostorem, vysílacím časem a věděli, že jeden z našich pozvaných hostí je nedochvilný, mohli bychom ještě přizvat dalšího Petra Štěpánka, který byl donedávna vedoucím správy Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko a dodnes tam působí jako emeritní poradce. Také bychom mohli pozvat pátého Petra Štěpánka, který se jako proděkan jedné z fakult vysoké školy ekonomické sám pasoval na dotačního ombudsmana a bere se za zklamané žadatele o dotace z evropských fondů. Těch fondů, jejichž část spravuje jeden z našich dnešních hostí. Na veřejné scéně kupodivu působí ještě velké množství dalších Petrů Štěpánků, od známého herce po děkana brněnské stavební fakulty, ale ti by s námi asi nechtěli držet naše společné téma - ochrana životního prostředí. Věřím, že vy, vážení posluchači, je držet budete a u poslechu Zeměžluče vás vítá redaktor časopisu Euro Čestmír Klos. První otázku si navzdory její podbízivosti neodpustím. Pánové, pletou si vás lidi navzájem? Musíte jeden za druhého řešit problémy? Prosil bych pana ředitele fondu.
Petr ŠTĚPÁNEK, ředitel Státního fondu životního prostředí
Myslím si, že si nás lidé pletou, protože ti ostatní jmenovci, například když jsem byl jmenován, tak dostávali gratulace místo mě, taky jsme nebyli daleko od toho, abychom si s kolegou z Krkonošského národního parku navzájem podepsali nějaké velké smlouvy a podobně.
Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro, moderátor
Jak to vnímáte vy, pane Štěpánku z Krkonoš?
Petr ŠTĚPÁNEK, zástupce ředitele Správy KRNAP
Můžu potvrdit jenom slova pana ředitele. Zrovna minulý týden si toho povšimla naše matrikářka, když jsem ověřoval podpis a ptala se mě, zda na smlouvě se nejedná o rodinný podnik.
Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro, moderátor
Takže rodinný podnik. Ministerstvo životního prostředí a podřízené organizace nejsou. Chtěl bych se vás tedy zeptat, když tedy spolupracujete a máte smlouvy, to znamená, že Krkonošský národní park využívá prostředků z fondů na svoje činnosti?
Petr ŠTĚPÁNEK, zástupce ředitele Správy KRNAP
Tak krkonošský park moc prostředků z fondu na svoje činnosti nepoužívá, protože většinou není příjemcem prostředků z fondů, i když vlastně na konci roku nebo respektive na počátku letošního roku jsme byli příjemcem velké finanční částky na výkup největšího soukromého lesního pozemku v Krkonoších.
Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro, moderátor
Všichni, které jsem si dnes pozval, máte jednu otázku společnou a asi vás ani jednoho netěší, emise z uhelných kamen a kotlíků. Pane Štěpánku z hor, nevracejí se lidi po zdražení ostatních paliv k uhlí a nejsou horská údolí zavalena dýmem?
Petr ŠTĚPÁNEK, zástupce ředitele Správy KRNAP
Bohužel je tomu tak, se stoupající cenou energií řada obyvatel přechází na hnědé uhlí a podobná paliva.
Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro, moderátor
Pane Štěpánku z fondu, vy na to máte nějaký prostředek, jakým způsobem tomu čelit a zainteresovat v tom přímo občany a trošku to popište.
Petr ŠTĚPÁNEK, ředitel Státního fondu životního prostředí
Naše prostředky jsou primárně finanční, protože jsme fond. Pravda je, že mezi lety 2004 a 2005 se významně zhoršil stav ovzduší v českých zemích a bylo to bezprostředně determinováno tím, že se zdražila cena plynu, ale i dalších energií, na rozdíl od ceny hnědého uhlí. Dlužno říci, že topit hnědým uhlím není úplně šťastné. Také je pravda, že díky tomu jsou v těch oblastech, kde je velká, velký výskyt lokálního topení mnohem, je tam mnohem více znečištěný vzduch než v oblastech, které tradičně vnímáme jako průmyslové, a to je špatně. Úplně laicky řečeno, jedeme do vesnice, kde dvě tři chalupy z padesáti topí něčím, čemu se třeba říká ostravské torpédo, což je PET láhev naplněná vyjetým olejem a pilinami a v té vesnici, která může být jinak v poměrně pěkné, zdravé přírodě, je horší vzduch než na Legerově ulici v Praze.
Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro, moderátor
Už se přihlásili nějací zájemci o ty příspěvky, které máte na změnu uhlí na jiné topení?
Petr ŠTĚPÁNEK, ředitel Státního fondu životního prostředí
Nejenže se přihlásili, ty okamžitě, okamžitě začali bombardovat naše krajská pracoviště, kde se žádosti přijímají, začali také bombardovat, ačkoliv to není úplně správný cíl, naší tiskovou mluvčí a kromě těch, kteří se zajímají, a už na to byli předem připraveni, o dotace na kotle na biomasu například nebo na solární panely, tak se začali ozývat i ti, kteří na dotaci v současné době nárok nemají a ten důvod, proč jí nemají, je právě proto, že resort ministra životního prostředí muselo zvolit prioritu, a tou je opustit od topení hnědým uhlím.
Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro, moderátor
Pane Štěpánku z hor, mají lidé u vás taky nějakou takovou vynalézavost, jako je to ostravské torpédo, taky se tam topí nějakými nesprávnými věcmi, nejenom uhlím?
Petr ŠTĚPÁNEK, zástupce ředitele Správy KRNAP
Tak věřím tomu, že v omezené míře ano, protože se spalují třeba na horských boudách různé odpady a podobně. Jinak, že by byli naši obyvatelé specializovaní na takovéhle výrobky, to mi známo není. Díky tomu, že jsme na horách, kde je vlastně ještě relativně dostatek dřeva, tak řada lidí využívá k topení dřevní hmotu.
Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro, moderátor
Opět se vrátím k fondu. Vím, že vaši předchůdci hromadně podporovali zavádění plynu do obcí. A vy teďka podporujete biomasu, která má nahradit uhlí. Může se stát, že by nějaký chytrák vytáhl z kůlny starý kotlík na uhlí a zatímco předtím byl na dotaci na plyn, případně jeho obec byla na dotaci na plyn, aby teďka se snažil využít pomoc na vytápění nějakým bioplynem nebo alespoň dřevem?
Petr ŠTĚPÁNEK, ředitel Státního fondu životního prostředí
Stát se teoreticky může, ale bylo by to necivilizované, neférové. A kromě toho se proti tomu jistíme tak, že ty dotace na kotle na biomasu jsou podmíněny tím, že nejsou realizovány v obci, kde Státní fond životního prostředí platil plynofikaci, protože vždycky musíme mít na zřeteli, jaký je hlavní účel těch dotací, není to ta dotace samotná, není to ten kotel a je to zlepšení stavu životního prostředí, konkrétně jde o čistotu ovzduší.
Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro, moderátor
Vím, že na tuto pomoc máte sto milionů. To, když se lidi rozjedou, tak by nemuselo stačit. Jak to bude potom vypadat, když to vyčerpáte?
Petr ŠTĚPÁNEK, ředitel Státního fondu životního prostředí
Sto milionů opravdu nestačí, my tam ještě schováváme nějakou drobnou rezervu. Na druhou stranu je to přece jenom jistá akcelerace v distribuci těch finančních prostředků, protože za poslední čtyři roky jsme vyčerpali milionů dvě stě padesát, teď máme do konce roku milionů sto, možná i více, takže přece jenom jich poskytujeme více. Na celou republiku to nestačí, tam bysme museli mluvit o miliardách, možná i o desítkách miliard.
Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro, moderátor
V rámci té pomoci se také myslí na solární vytápění, anebo přitápění a zejména na ohřev teplé vody. Je to také v těch, v tom limitu těch sto milionů?
Petr ŠTĚPÁNEK, ředitel Státního fondu životního prostředí
Dotace na solární panely pro přitápění a ohřev teplé vody může získat dokonce každý, a to bez jakékoliv další podmínky.
Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro, moderátor
Jak se díváte na to, když v rámci Krkonošského národního parku si lidé dají na chalupy takové solární články. Bude to nějakým způsobem rušit takovou představu o tom, jak mají horské chalupy vypadat?
Petr ŠTĚPÁNEK, zástupce ředitele Správy KRNAP
Samozřejmě v některých oblastech to může narušit krajinný ráz, ale ve většině případů, v těch zastavěných částech nebo v prostorách, kde je to možné, tuto aktivitu podporujeme.
Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro, moderátor
Krom toho. Máte nějaký model, jakým způsobem změnit to vytápění uhlím, protože, jak známo, na horské stráně se dost špatně táhne nějaké plynové potrubí?
Petr ŠTĚPÁNEK, zástupce ředitele Správy KRNAP
Tak samozřejmě jsou to alternativní zdroje energie, zejména geoenergie, tepelná čerpadla, což je taky jedna z věcí podporovaná státním fondem.
Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro, moderátor
Vy jste byl ve velice zvláštní situaci na přelomu roku. Ředitel vám ulétl do Lesů České republiky a vzal si sebou i tiskového mluvčího. Takže vy jste najednou zastupoval jak svého nadřízeného, tak i svého podřízeného, a taky jste musel zvládnout taky sám svoje úkoly. Jak jste to absolvoval?
Petr ŠTĚPÁNEK, zástupce ředitele Správy KRNAP
Těžce, ale absolvoval a naštěstí již máme nového ředitele, který je zkušeným pracovníkem národního parku a myslím si, že situace dnes v oblasti řízení národního parku je naprosto v pořádku.
Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro, moderátor
Už jste mu nakoukl do kuchyně, případně jste se domluvili na nějakých koncepčních věcech, takže víte, co se bude měnit proti tomu, když tam byl pan inženýr Novák?
Petr ŠTĚPÁNEK, zástupce ředitele Správy KRNAP
Tak zatím k žádným větším změnám nedochází, v rámci ministerstva životního prostředí se připravuje jakási strategie řízení nebo koncepčního řízení národních parků, která by měla být hotová zhruba do poloviny roku a kde by se měly národní parky sjednotit v oblasti řízení, čili uvidíme, co se z tohohle toho vyvine, takže zatím vyčkáváme na tu, na to jednotné řízení.
Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro, moderátor
Na to, abych se vrátil k té situaci s topením. Vím, že se v Krkonoších teď velmi nesmírně stavělo, a to nikoliv pro občany, který tam bydlí, a nikoliv hotely, ale takzvané apartmánové domy, které po většinu roku jsou prázdné, zřejmě i temperované, takže tam neustále přichází nějaká energie, která jde vniveč a celý ten projekt, se mi zdá, že to je jenom takový akt developerských společností, aby vhodně prodaly a lidé, aby vhodně uložili své peníze. Jak to tam přijímáte v Krkonoších?
Petr ŠTĚPÁNEK, zástupce ředitele Správy KRNAP
Tak samozřejmě tohle je jeden z největších problémů výstavby v těch turistických centrech Krkonoš, takzvané apatmánové byty, je to otázka architektury, krajinného rázu, využití a dopadů na životní prostředí v místě, je to věc, která je velice problematická a dnes už i samy obce, respektive obyvatelé obcí se staví proti další výstavbě těchto apartmánových bytů.
Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro, moderátor
Co dělaly stavební úřady a ostatně i vy se můžete v rámci stavebního řízení vyjadřovat k některým stavbám, že ty domy v podstatě nejsou řádně zatepleny, že žádný není třeba v pojetí pasivního domu, takže v podstatě tam jenom prohlubují tu energetickou zátěž.
Petr ŠTĚPÁNEK, zástupce ředitele Správy KRNAP
Tak k týhle tý záležitosti se můžeme těžko vyjadřovat jako orgán ochrany přírody, protože my se vyjadřujeme z titulu ochrany přírody, z titulu krajinného rázu, nikoliv z hlediska stavebních konstrukcí.
Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro, moderátor
Jakou máte zkušenost vy na fondu, když někdo se snaží třeba si zainvestovat tepelné čerpadlo a protože u nás se vyrábějí velmi výkonná tepelná čerpadla, která mají většinou větší výkon, než člověk potřebuje, tak nezateplují. Dáte vy svoji pomoc takovému člověku?
Petr ŠTĚPÁNEK, ředitel Státního fondu životního prostředí
My jsme žadatele, kteří instalovali svá tepelná čerpadla, poměrně dlouho podporovali, teď sklízíme trošku nevděk, protože z té poslední výzvy jsme je vyřadili společně s /nesrozumitelné/, přičemž hlavním důvodem byl, byly limitované finanční prostředky a také to, že jsme si určili tu prioritu čištění ovzduší a máte pravdu, že ne všechna tepelná čerpadla, zvlášť, když jsou nevhodně instalovaná, jsou přínosem pro úspory energie. Na druhou stranu z mého pohledu to tepelné čerpadlo má jednu významnou výhodu, a to je, že funguje pouze v domě, dobře funguje pouze v domě, který je zateplený, takže je to nějakým způsobem katalyzátor toho výstavby nízkoenergetických, případně i pasivních domů.
Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro, moderátor
Proč není předmětem podpory také to, že si někdo postaví právě ten dům hodně zateplený, nikoliv jenom tak formálně těmi třemi centimetrovými šlupičkami, ale že to zaizoluje alespoň třiceticentimetrovou vrstvou, aby ten dům měl ten pasivní charakter.
Petr ŠTĚPÁNEK, ředitel Státního fondu životního prostředí
My bychom se teď mohli pustit v přímém přenosu do nějakých výpočtů, ze kterých by vyplynulo, že bychom na to potřebovali opravdu desítky miliard, můžeme vyjít z toho, že metr čtvereční slepení té fasády stojí stovky a někdy je to i přes tisíc korun, pokud to zateplení má takzvaně dýchat, ne vždy se dá aplikovat, to jsou budovy historické nebo budovy kamenné, tam je to hodně problematické, a v některých případech, a to zvlášť na těch vesnicích, by takové zateplení třeba zdvojnásobilo cenu domu. Nemáme tolik miliard.
Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro, moderátor
Vrátím se k jinému problému, a to problému v Krkonoších. A sice zrovna ve vaší době, kdy jste byl zastupujícím ředitelem Národního parku, vám došel výrok pražského soudu, že majitelé Labské boudy nemusí platit pokutu. Nemusí platit pokutu za to, že v podstatě uprostřed nejkrásnější přírody pořádají koncerty a jiné podobné akce, které nemají charakter přímo nějakého poznávacího nebo sportovního tak, jak by člověk očekával na horách, ale v podstatě uměle vytvářená návštěvnost, která té přírodě určitě škodí.
Petr ŠTĚPÁNEK, zástupce ředitele Správy KRNAP
Tak tohle to je velice složitý problém, jenom bych vás opravil, jedná se o Luční boudu, a my jsme zatím ten soudní výrok nedostali, i když byl komentován v médiích, je to velice těžko prokazatelná záležitost, o jakou akci se jedná, zda je to hromadná akce jako taková, zda je to privátní akce, tam se to posuzuje velice složitě. V podstatě ta akce jako taková neovlivňuje třeba hlukem přírodní prostředí, tam se jedná především o dopravu a devastaci přírody s tou dopravou související.
Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro, moderátor
No, právě. Na horách by člověk očekával, že tam bude převaha turistiky a sportu, ale nikoliv nějaké dopravy lidí za účelem jednorázové zábavy.
Petr ŠTĚPÁNEK, zástupce ředitele Správy KRNAP
To ...
Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro, moderátor
Máte pocit, že ještě budou takové koncerty možné tam pořádat, anebo jste našli způsob, jak tomu čelit?
Petr ŠTĚPÁNEK, zástupce ředitele Správy KRNAP
Způsob jsme zatím nenašli a předpoklad je, že ty koncerty budou pokračovat, i když asi v omezené míře, protože i majitelka Luční boudy to dnes pojímá jako komorní akce, ale otázka je, jaký bude další vývoj. Teď relativně vzhledem k nedostupnosti v zimě byl na Luční boudě klid.
Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro, moderátor
Vzhledem k mému takovému omylu, který jsem řekl, místo Luční Labská, takže se zeptám. Ta Labská bouda je zařízení, které už přestává sloužit původnímu účelu. Zůstane tam navěky, anebo je nějaká cesta, jak tyto hory betonu snést a aby ten kout Krkonoše opět dostal původní ráz?
Petr ŠTĚPÁNEK, zástupce ředitele Správy KRNAP
Tak samozřejmě tato cesta existuje, je to cesta velice složitá, v současné době je Labská bouda nabízena k prodeji. Je možné, že tuto boudu odkoupí správa, respektive ministerstvo životního prostředí, ale vlastní demolice Labské boudy by byla záležitostí finančně velice nákladnou.
Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro, moderátor
Vzhledem k tomu, že jste podobně zrušili boudu na Sněžce a je tam místo toho takový malý stánek, jak jste spokojení s tím řešením?
Petr ŠTĚPÁNEK, zástupce ředitele Správy KRNAP
Tak co se týče Sněžky, sice tam je vybudována ta nová poštovna, ta ovšem zatím není v provozu, protože je nedodělaná, její kolaudace je odsunuta na srpen letošního roku a podmínkou kolaudace té nové poštovny je odstranění staré poštovny. Je to řešení v podstatě vyhovujícím podmínkám, otázka je diskuse kolem architektury této boudy, ale toť otázka, co instituce, to názor.
Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro, moderátor
Do třetice ještě jedna stavba, zamýšlená stavba na hoře Žalý pod rozhlednou. A teď budu podezříván já, protože jsem si přečetl kdesi, že můj jmenovec tam byl architektem této budovy. Ani by mně nevadilo, že se tam znovu staví budova, která kdysi v národnostních půtkách zřejmě něčí rukou, žhářskou rukou vyhořela, ale nicméně se chci zeptat. Vaše úřednice při jedné příležitosti říkala, že se bude muset vyřešit případné parkování a dojezd. To je opravdu představa, že toto poutní místo, kam se chodívalo ze všech stran pěšky, ať už to bylo původně německé obyvatelstvo nebo české, tak teď že by se tam až na tuto horu jezdilo auty, i když je to asi jednoduché zařídit, ale tím ztratí ten kout naprosto půvab.
Petr ŠTĚPÁNEK, zástupce ředitele Správy KRNAP
Tak určitě to naše představa není. Naším představám neodpovídal ani první záměr vybudovat na místě staré boudy jakousi archu nebo stavbu typu lodi. Dnes by se mělo jednat víceméně o repliku původní boudy, samozřejmě je nutno tam vyřešit dojezd, co se týče stavby, co se týče zásobování téhle té boudy, ale určitě ne dojezd pro pasant jako takový, ten by tam měl chodit nadále pěšky dole z Benecka.
Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro, moderátor
Anebo je budou vozit tak, jako na tu Luční boudu?
Petr ŠTĚPÁNEK, zástupce ředitele Správy KRNAP
To doufám, že nikoliv.
Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro, moderátor
No, to jsem zvědav, jak bude silná ochrana přírody. Ale abychom se vrátili k financování. Vím, že velkým problémem byly některé projekty, které měly řešit pro celou oblast zásobování vodou a zejména její čištění a návrat zpět do říčních toků. Jakým způsobem se nyní pokračuje s evropskými penězi, které mají podporovat tuto činnost, když se tato záležitost má vyřídit, tuším, do roku 2010?
Petr ŠTĚPÁNEK, ředitel Státního fondu životního prostředí
My jsme čistírnu odpadních vod, kanalizace v obcích financovaly jako fond nejdříve z takzvaných národních programů, tedy z prostředků, které jsme vybrali od znečišťovatelů ovzduší, vod a těch, kteří ukládali nebezpečné odpady a tak dále, odebírali podzemní vodu a podobně. A od roku 2004 má fond úlohu implementační agentury pro Operační program Infrastruktura, takže jsme na to začali používat evropské prostředky a od roku 2007 jsme zprostředkující subjekt, což je něco podobného jako implementační agentura pro Operační program Životní prostředí, to je zásadní zlom, druhý největší operační program, který máme na tu evropskou sedmiletku 2007 - 2013 k dispozici. A je v něm přes pět miliard euro a z toho dvě miliardy euro jsou k dispozici na projekty, které se týkají vodohospodářské infrastruktury. Významná část těch dvou miliard půjde právě na čistírnu odpadních vod a na kanalizace. Jednak do obcí nad dva tisíce ekvivalentních obyvatel a jednak do obcí, které jsou menší, a tam jsme ulehčili trochu ministerstvu zemědělství a fondům zemědělským, obce, které leží v pásmu ochrany podzemních vod, v Natuře nebo v chráněné krajinné oblasti, mohou čerpat také z Operačního programu Životní prostředí.
Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro, moderátor
Vím, že to není bez problémů, protože některé oblasti měly už z dřívějška velikánské projekty, které zasahují celou plochu, třeba dřívějšího okresu nebo takto velké plochy a zdá se, že tyto projekty neprošly v tom výběrovém řízení podle nových směrnic. Co se s tím děje, nacházíte nějaká společná řešení, nebo ti lidé se zatvrdili a domnívají se, že se podaří to zlomit?
Petr ŠTĚPÁNEK, ředitel Státního fondu životního prostředí
Nezatvrdili se lidé, ale v některých případech se zatvrdily města, která dříve uzavřela vodohospodářské smlouvy, které se dnes nelíbí Evropské komisi, ten problém je mnohem složitější a v těchto dnech ho média hodně probírají a je předmětem i velkého mediálního lobbinku. Pravda je taková, že Evropská komise odmítá financovat takové projekty, které jsou postaveny na smlouvách uzavřených bez výběrových řízení, které jsou podle pravidel Evropské unie. Nebo na smlouvách, které jsou uzavřeny na příliš dlouhou dobu, ta hranice byla při vyjednávání s komisí stanovena na rok 2022 a teď vlastně stojíme, velká města stojí především před dilematem, zda tu smlouvu uzavřít znova a jinak a podle pravidel, které jsou akceptovatelná pro Evropskou komisi, potom mají nárok na tu dotaci, anebo tu smlouvu nechat tak, jak je, ale potom na tu dotaci nárok nemají. Dlužno dodat, že ty prostředky jsou potom velmi efektivně využijí i jinde a nepřijdou nazmar.
Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro, moderátor
Je tedy nějaká tendence, že by tyto obce to opravdu začaly řešit už ze svých prostředků, anebo jenom vyčkávají, protože byly velkými kritiky dohody pana ministra životního prostředí. Nevím, jestli jste se podílel na formulaci těch smluv, ale nicméně to české zastoupení bylo podrobeno velikánské kritice ze strany těchto lidí.
Petr ŠTĚPÁNEK, ředitel Státního fondu životního prostředí
Já se musím ohradit proti slovu dohoda, to nebyla dohoda pana ministra s Evropskou komisí, to bylo projednání operačního programu, který se týkal sto padesáti miliard korun, a to je poměrně sofistikovaná záležitost. A já jsem optimista, protože při těch vyjednáváních už ty obce, myslím si, že docházejí ke stanovisku, že by bylo pro ně výhodnější se přizpůsobit požadavkům Evropské komise, které osobně považuju za naprosto relevantní, a současně se začínají, začíná se napravovat ten stav, kdy Česká republika s těmi smlouvami de facto do roku 2004 nic nedělaly, nedělala. Komise ty signály o tom, že se jí ty signály nelíbí, vysílala od roku 2004 a teprve vlastně po nástupu ministra Bursíka se ten problém začal řešit.
Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro, moderátor
Teď opět z jiného soudku, protože se už blížíme ke konci pořadu. Tak jsem se chtěl zeptat, jestli si před ušima našich posluchačů můžete říct nějaká vzájemná přání, co jedna instituce od druhé může potřebovat pro zdárný chod vašich úkolů. Potřebujete v Krkonoších něco od fondu?
Petr ŠTĚPÁNEK, zástupce ředitele Správy KRNAP
Tak určitě, potřebujeme pomoc fondu zejména pro obce tak, jak jsme tady mluvili o vytápění tak, jak jsme mluvili o čištění odpadních vod, i když si myslím, že Krkonoše na tom jsou lépe než mnohé oblasti jinde v republice, ale přesto ta potřeba finančních zdrojů, zejména pro obce je velká.
Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro, moderátor
Má fond nějaké očekávání od Krkonošského národního parku?
Petr ŠTĚPÁNEK, ředitel Státního fondu životního prostředí
Fond je instituce, která obvykle nemívá očekávání a spíš to očekávání jsou kladena vůči němu. Já bych popřál svému kolegovi hodně úspěchů a je v tom jednak kolegiální solidarita, samozřejmě nebo resortní solidarita, ale je v tom také to, že já mám ke Krkonoším jako velmi silný emocionální vztah, protože jsme tam dlouhá léta jezdili do Strážného na chalupu a dodnes tam jezdím nejen lyžovat, ale i na túry a Krkonoše jsou hory, které se mi nesmírně líbí. A velmi vnímám jejich krajinný ráz jako inspirativní a zajímám se o architekturu a podobně, takže Krkonoše jsou pro mě srdcová záležitost.
Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro, moderátor
Pánové, jsem velmi rád, že jste dorazili na tuto besedu. Měl jsem o ní trošku jinou představu, že to bude více jiskřit, zejména když by přišel pan radní Petr Štěpánek z pražské radnice, ale nicméně to se nepovedlo, doufejme, že se nesetkáváme naposledy. Pro dnešek děkuji velice Petru Štěpánkovi, řediteli Státního fondu životního prostředí. Na shledanou.
Petr ŠTĚPÁNEK, ředitel Státního fondu životního prostředí
Na shledanou a děkuji a za pozvání.
Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro, moderátor
A rovněž zástupci ředitele Krkonošského národního parku a představme si, též Petru Štěpánkovi. Na shledanou.
Petr ŠTĚPÁNEK, zástupce ředitele Správy KRNAP
Děkuji za pozvání a na shledanou.
