Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) pracuje na odbahnění a opravě Tisovských rybníků, jedné z nejvýznamnějších ornitologických lokalit v Plzeňském kraji. Na vodních plochách, které patří státu, se výrazně zlepší podmínky pro hnízdění desítek druhů vodního ptactva. Jsou jedním z mála jejich útočišť hlavně díky nízké rybí obsádce a mělkým porostům, řekl dnes ČTK Zdeněk Myslík z AOPK. Hnízdí tam třeba potápka, moták, rákosník a ťuhýci, nejvzácnější je jeřáb popelavý.
Přírodní rezervace na náhorní planině podhůří Českého lesa je ve výšce 470 až 500 metrů u Tisové a Starého Sedliště. AOPK na ně sehnala téměř 40 milionů Kč z Národního plánu obnovy, práce připravila s Plzeňským krajem, který je správcem těchto chráněných území. Práce v pobřežních porostech budou ukončeny před hnízděním ptáků, řekl Myslík.
„Návštěvníci si už možná všimli práce bagrů na rybníce pod Tisovou. Letos se odbahní Velký a Malý Podvesný rybník. Bude vyvezeno téměř 40.000 metrů krychlových usazenin a opraví se výpustná zařízení a bezpečnostní přelivy," řekl Myslík.
Opravy letos čekají také menší rybníky v přírodních rezervacích Postřekovské rybníky a Zbynické rybníky, celkem za více než deset milionů Kč. U Postřekova na Domažlicku je soustava více než 20 menších rybníků obklopených loukami s bohatou flórou a faunou. Opraví se tam jen hráz poškozená bobrem. Odbahnění čeká Zbynické rybníky u Hrádku na Klatovsku, které jsou tahovou lokalitou vodního ptactva.
„Tyto vodní plochy jsou jedním z mála útočišť pro vodní ptáky zejména díky nízké rybí obsádce a mělkým příběžním porostům," řekl Myslík. Hnízdí tam například potápka malá, moták pochop, rákosník proužkovaný, slavík modráček, ťuhýci obecný a šedý, bramborníčkové hnědí a černohlaví. "V době tahu se u Tisovských rybníků ukazují také další vzácné druhy, například kulík bledý, čírky obecná a modrá, vodouš tmavý, rudonohý a kropenatý. Také jespák bojovný, husice liščí a rezavá, hvízdák euroasijský, hohol severní nebo sýkořice vousatá," uvedl Myslík. Z dravců se tam vyskytuje orel mořský, orlovec říční nebo luňáci červení a hnědí.
Většina ostatních rybníků v kraji podle Myslíka trpí přebytkem živin, které se do vody dostávají splachem z okolních polí, z odpadních vod nebo nadměrným chovem ryb, hlavně kaprů. „Voda je pak zakalená a nádrže se zanášejí bahnem, rybníky jsou mělké, snáze se prohřívají a vysychají. Ve vodě pak chybí kyslík, přemnoží se řasy a sinice," řekl. V zakalené vodě mají vodní ptáci málo potravy a nízká průhlednost vody jim znemožňuje potápění a lov. Jejich odbahněním pomůžeme zdejší přírodě, dodal.
ČTK
