Marek Kerles
Bojovník proti kůrovci. Miloš Zeman má prý značný podíl na rozšíření brouka na Šumavě. Život mu totiž usnadnilo kácení v horských smrčinách právě za Zemanovy vlády.
Předvolební boj, spojený se sporem o způsob ochrany přírody na Šumavě, dostává pikantní nádech.
Expremiér a dnešní předseda Strany práv občanů - Zemanovci (SPOZ) Miloš Zeman je ochranáři obviněn, že právě jeho bývalá vláda nese velkou část viny za rozsáhlé polomy po orkánu Kyrill v lednu 2007. A tedy že nepřímo může i za gradaci kůrovce, který se z polomů rozšířil.
Kdyby údajně Zemanova vláda nenechala před rokem 2007 kácet smrky i v nejvyšších polohách Šumavy, orkán by neměl tak otevřenou cestu do šumavských horských porostů a nezpůsobil by zdaleka tak rozsáhlé škody.
Miloš Zeman i jeho nová strana SPOZ přitom paradoxně patří k největším bojovníkům za důslednou likvidaci kůrovcové kalamity na Šumavě, kterou podle nich ochranáři přírody nezvládají. Expremiér dokonce podal na vedení parku trestní oznámení kvůli údajně neprůhlednému hospodaření a před rokem navrhl, aby byl národní park za takového stavu „péče” ekologů raději zrušen.
„Jenže právě za vlády Miloše Zemana vznikla velká část problému, který se nyní na Šumavě řeší,” řekl LN ředitel Národního parku Šumava František Krejčí. Za Zemanovy vlády v letech 1998 až 2002 se totiž podle něj vytvářely na Šumavě kácením holiny převážně ve vyšších polohách nad 1100 metrů nad mořem v pásmu horských smrčin. Když pak v roce 2007 udeřil na Šumavě orkán Kyrill, prudký vítr měl právě kvůli těmto holinám usnadněnou cestu do porostů, které na mnoha místech kompletně zničil.
„Nebýt kácení v horských smrčinách za Zemanovy vlády, škody po Kyrillovi by byly určitě výrazně menší,” tvrdí Krejčí. Polomy představují základní předpoklad pro zvýšenou gradaci kůrovce, proti němuž dnes Zeman bojuje.
V současné době nechává park většinu horských smrčin přirozené přírodní obnově a proti kůrovci nijak nezasahuje. Naopak razantně kácí lýkožroutem napadané stromy v níže položených oblastech uměle vypěstovaných smrkových monokultur. Národní park se už dříve ohradil proti údajně nevybíravým útokům, které proti němu před volbami vedou zejména právě Zemanovci a komunisté. Například předseda KSČM Vojtěch Filip dokonce vedení parku obvinil ze zpronevěry dřeva, které ale podle ochranářů nikdo neodcizil, jen zůstalo ležet v lese k zetlení. Podobně falešná jsou údajně i nařčení Miloše Zemana, který na kritice ochranářů přírody na Šumavě postavil značnou část své předvolební kampaně.
Voliče kůrovec nezajímá
Zemanovci ale za předsedou stojí a striktně odmítají, že by Zeman mohl za škody po orkánu Kyrill. „Tehdy před Kyrillem se zasahovalo proti kůrovci v místě jeho gradace. Dnes se zasahuje nikoliv podle potřeby, ale na základě rozhodnutí úředníků, což odporuje zdravému rozumu,” tvrdí Ivan Žlábek, který vedl park právě v době Zemanovy vlády a dnes kandiduje za jeho stranu jako dvojka jihočeské kandidátky. Podle Žlábka se účinnými zásahy dařilo ke konci roku 2002 dostat kůrovcovou kalamitu pod kontrolu, zatímco dnes se děje pravý opak. „Kvůli kůrovcové kalamitě rostou i vynucené těžby, které jsou mnohem rozsáhlejší než za celá léta, co jsem byl v parku ředitelem,” uvedl.
Sporem o Šumavu se zejména v jižních a západních Čechách zabývá s různými závěry většina politických stran, ačkoliv podle politologů to pro voliče není rozhodující téma. „Uschlé stromy na Šumavě nejsou tím, co by mělo na jihu Čech rozhodovat volby. Většiny voličů se totiž tento spor bezprostředně nedotýká, zajímají je jiné věci,” řekl LN politolog Jihočeské univerzity Salim Murad.
