Regiony 20:33
Ochránci přírody budou až do konce prázdnin provádět v Jeseníkách pravidelný odchyt ptáků. Podílí se na něm ustálený tým složený z nejlepších ornitologů v republice, a to ve svém volném čase a bez nároků na honorář. Zpětná hlášení ze zahraničí potvrzují, že některé druhy zimovaly až v Izraeli, Alžírsku nebo v Tunisku. Více teď prozradí ornitolog Správy Chráněné krajinné oblasti Jeseníky Ladislav Hajný, přeji vám pěkný dobrý večer.
Ladislav Hajný, ornitolog Správy Chráněné krajinné oblasti Jeseníky
Dobrý večer.
Richard Piskala, moderátor
Řekněte, proč vlastně děláte každoročně odchyt ptáků.
Ladislav Hajný, ornitolog Správy Chráněné krajinné oblasti Jeseníky
Tak, odchyt ptáků je vlastně takovou základní metodou ornitologického výzkumu, jak se týče tahových cest, tak početnosti a druhového složení ptáků v určitých lokalitách. Ta akce vlastně vznikla už před dvaceti lety, kdy se zjistilo, že právě ta lokality nivy Moravice, říčky Moravice, je v podstatě takovým tahovým koridorem, kde ti ptáci táhnou ve velkých počtech, a proto ten efekt toho odchytu tady je skutečně dobrý.
Richard Piskala, moderátor
Popište, co přesně se při odchytu vlastně děje.
Ladislav Hajný, ornitolog Správy Chráněné krajinné oblasti Jeseníky
Tak, v té lokalitě jsou vytipované různé biotopy, které užívají různé druhy ptáků. V podstatě se jedná o vlastně lokalitu, která je svým charakterem takovým jakoby znázorňuje tundru nebo něco podobného, tundrovitý charakter, to je jeden takový hlavní biotop, kde se chytají drobní pěvci. Pak máme biotopy na pastvinách, různé meze porostlé křovinami, které vyhledávají zase jiné druhy ptáků. Máme tam také kultury, obdělávané kultury jako pole, takže na těchto biotopech jsou rozmístěny sítě nárazové, do kterých ty ptáky chytáme.
Richard Piskala, moderátor
Mimochodem, nemůže to těm ptákům ublížit, když se chytnou do takové sítě?
Ladislav Hajný, ornitolog Správy Chráněné krajinné oblasti Jeseníky
Dneska ta technika je skutečně na velmi dobré úrovni, používají se v naprosté většině sítě nárazové japonského typu, které jsou konstruovány tak, že ten pták, když do té sítě vletí, tak v podstatě ona ta síť zapruží, má takové kapsy, do kterých ten pták jako spadne, v nich se zamotá a v podstatě znehybní. Nic se mu nemůže stát, je to z materiálů velmi jemných, takže tady nějaké zranění nebo poškození toho ptáka nehrozí.
Richard Piskala, moderátor
Když vy ho potom z té sítě, řekněme, vysvobodíte, tak co s tím pěvcem děláte?
Ladislav Hajný, ornitolog Správy Chráněné krajinné oblasti Jeseníky
Ti ptáci, že jo, samozřejmě, to jsou určité linie postavené těch sítí, kde se dělá pravidelná kontrola, ta je nezbytná, ta, že jo, většinou tak hodinu a půl trvá každá návštěva těch sítí. Ti ptáci se vytáhnou, dají se do pytlíků plátěných, vzdušných, kde ten pták se opět zklidní, zanese se na místo, je to u nás tam na terénní stanici, kde se pak jednotlivé druhy, jednotliví ptáci zpracovávají. To znamená, kroužkují, měří, váží, a tak dál, případně se dělá fotodokumentace a podobně.
Richard Piskala, moderátor
Má většina těch ptáků, které odchytíte, už nějaké kroužky, anebo ne.
Ladislav Hajný, ornitolog Správy Chráněné krajinné oblasti Jeseníky
Ne, ne, tak to je, to, když se podaří odchytit kroužkovaného ptáka, tak to je vždycky takový menší svátek, protože ..., a je to takový ten vlastně výsledek té, té činnosti, že se chytí zpětně pták, který už byl kroužkován, to je, o to v podstatě se usiluje, aby se odchytilo co nejvíce ptáků a z toho jenom malá, velmi malé procento ptáků se chytí znovu už s kroužkem. No, a tím, že chytíme toho ptáka s kroužkem, tak to už nám přináší právě ta data, o které usilujeme, které chceme mít a jedná se o to, že ten kroužek má svůj typ, má svoje číslo, my víme přesně, kdy byl, kde byl chycený, a tak dále, a tak dále.
Richard Piskala, moderátor
Čili ti ptáci, které vy odchytíte a dáte jim ten svůj kroužek, ti potom mohou být odchyceni někde jinde ve světě. Já už jsem před chvilkou ve stručné zprávě zmiňoval, že to bylo i ve velké dálce. Dá se říci obecněji, kam vlastně pěvci, které vy odchytíte, potom letí?
Ladislav Hajný, ornitolog Správy Chráněné krajinné oblasti Jeseníky
Ano, tak dá se to ..., většina těch ptáků jsou tažní, táhnou severojižním směrem a zimují v převážné většině na severu Afriky nebo, dá se říci obecně, od rovníku směrem na sever. Ojediněle některé druhy až v jižní Africe, ale většina těch ptáků zůstává v tom, v té severní polovině, severní polovině Afriky.
Richard Piskala, moderátor
Pojďme si říci něco o druzích, které jste třeba už letos odchytili. My jsme viděli teď na obrázcích, tuším, ledňáčka, mohl to být on?
Ladislav Hajný, ornitolog Správy Chráněné krajinné oblasti Jeseníky
Určitě ano, ledňáček, to je pták, který ..., u nás, který je poměrně vzácný, ale teďka v této době právě, kdy už začíná takzvaná pohnízdní potulka, tak ti ptáci mladí, jsou to, většina je to mladých ptáků letošních, se rozlétávají a vyhledávají možné své třeba budoucí stanoviště, takže oni se rozlítávají po těch horských bystřinách čistých, lítají za potravou, hledají si své možné působiště a v této době se objevují třeba ve větším počtu a my je tady pravidelně odchytáváme, je to velmi krásný pták, určitě kdo ho viděl, tak musí zajásat, protože ten září všemi barvami, je to opravdu, jak se říká, démant našich vod.
Richard Piskala, moderátor
Měli jste už nějaký, řekněme, v uvozovkách, úlovek letos, který vás překvapil?
Ladislav Hajný, ornitolog Správy Chráněné krajinné oblasti Jeseníky
Byl ..., zajímavý úlovek byl letos, není to teda z říše jaksi nebo ze skupiny pěvců, ale podařila se odchytit sova, je to jedna z těch nejmenších u nás žijících sov, je to sýc rousný, mimochodem je to glaciální relikt, to znamená, že to je pták, jeden z mála ptáků, který přežívá ve své formě od doby ledové. A u nás v Jeseníkách hnízdí, ale v jiných polohách, v jiných lokalitách, takže sem se víceméně zatoulal za potravou, anebo možná sem za tou potravou lítá častěji, což zase svědčí o tom, že my se pohybujeme v lokalitě, která je velmi významná jak pro ptáky, tak teda pro, pro rostlinstvo, které v té lokalitě je.
Richard Piskala, moderátor
Vy už jste zmiňoval, že v údolí řeky Moravice děláte ty odchyty dvacet let. Sledujete za tu dobu třeba úbytek ptáků z některých druhů, anebo naopak přibývá některých druhů?
Ladislav Hajný, ornitolog Správy Chráněné krajinné oblasti Jeseníky
Je to, je to znát, tedy samozřejmě máme vysledováno, že kolísají, různě kolísají stavy některých pěvců, ale nějaký vážnější trendy se z toho ještě vyčíst nedají. Ono u těch živočichů vůbec obecně tady to kolísání je naprosto přirozené, ale dají se vystupovat podle počtu různých ptáků, že, že třeba se nám vracejí a ve vyšším počtu se vyskytují, dejme tomu, tady je to vidět z těch odchytů, zrnožraví ptáci, to znamená v důsledku, že nám se rozšiřují ptáci dříve, který byli takzvaně na úbytě jenom z toho důvodu, že docházelo k intenzivnímu zemědělství, likvidování mezí, remízů a prostě biotopů, které těmto ptákům vyhovovaly. Já mám na mysli třeba zrovna teďka takovýho klasickýho stehlíka obecného. To byl pták, který potřeboval nivy, louky nesečené, meze, kde ..., bodlák, plevel a podobně, ti se teda, je vidět, že se ty stavy zvyšují.
Richard Piskala, moderátor
Já vám děkuji za zajímavé informace a přeji vám do Jeseníků pěkný večer, na shledanou.
Ladislav Hajný, ornitolog Správy Chráněné krajinné oblasti Jeseníky
Na shledanou.
