Ochránci přírody na Vysočině natočili dokument o působení bobrů, kteří se do tohoto území vrátili po dvou stoletích. Chtěli ukázat bobry v jiném světle, aby je lidé nevnímali jen jako problém. Ve filmu přibližují velký význam bobřích mokřadů pro jiné druhy živočichů i pro krajinu, která poslední dobou trpí suchem. Třináctiminutový snímek Bobr - škůdce nebo pomocník? bude po dnešní premiéře ve vzdělávacím centru jihlavské zoo volně přístupný na videokanálu YouTube.
Snímek vytvořili lidé ze Správy CHKO Žďárské vrchy, která je regionálním pracovištěm Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, s přispěním dalších ochránců přírody v kraji. Natáčeli bobry volně žijící na Vysočině. „Očekáváme, že by to mohlo pomoci vidět toho bobra příznivěji, než jak je dosud vnímaný,“ řekl ČTK ředitel správy CHKO Václav Hlaváč.
Bobři jsou největšími evropskými hlodavci, kdysi byli vyhubení lovem. Na Vysočinu se začali vracet v posledních 25 letech. Postupovali z povodí Moravy, teď už se vyjma částí Pelhřimovska vyskytují na území celého kraje. „Tím, že kácí stromy, byl návrat bobra velmi nápadný, lidé si toho začali všímat,“ řekl Hlaváč. Dodal, že o bobrech se ve veřejnosti většinou mluvilo jen kvůli problémům, bobří mokřady přitom mají velký přínos pro krajinu.
Jak ukazuje dokument, mokřady vzniklé díky bobřím hrázím poskytují zázemí řadě vzácných živočišných druhů, ptáků i obojživelníků. Je to vhodné prostředí pro rozmnožování mnoha druhů ryb. Bobří mokřady pomáhají udržovat vodu v krajině, čistit ji a zachycovat splaveniny z polí. Bobři ale také kácejí stromy, mohou způsobit zaplavení železničních či silničních propustků nebo polí, norami mohou narušit hráze rybníků.
Jsou území, kde se bobři musí nějak usměrňovat, a jsou také území, kde objektivně být nemůžou, uvedl Hlaváč. „Tam je jasné, že se musí povolovat třeba i odstraňování hrází a nějak eliminovat jejich činnost, pokud to zaplavuje silnice nebo nějakou veřejnou infrastrukturu,“ řekl. Na druhou stranu jsou místa, kde už bobří mokřady fungují celkem bez potíží. Uvedl, že jde především o hospodářsky obtížně využitelné plochy, například úzké údolní nivy mezi lesy.
Každé území má nějakého majitele. „Myslím si, že je třeba najít systém, kdy vlastníci budou nějak kompenzovaní za to, že ty pozemky nemohou hospodářsky využívat,“ uvedl Hlaváč. Další možností by mohlo být takové pozemky s mokřady vykupovat, například pozemkovými spolky. "Tím filmem jsme měli i trochu na mysli, aby se ten problém začal vážněji řešit," řekl. Dokument vznikal rok a půl.
ČTK
