Pocházím ze Šumavy a dodnes se tam často vracím, takže mi není lhostejný její osud, resp. mi není lhostejné svévolné rozhodování nových „mocipánů” ze Správy národního parku (SNP).
Jak vypadaly šumavské lesy před dvěma sty, čtyřmi sty lety, popř. ještě dříve, to neví nikdo, ani SNP. Na dobové obrazy se moc spolehnout nedá, co do složení tehdejších lesů. Takže správa se rozhodla využít vzácné příležitosti a „vytvořit zcela nové lesy” podle své osobní představy. Ať si je pánové vytvářejí, ale ve svých soukromých lesích. Byl bych rád, kdyby byli tak laskavi a nechali Šumavu tak, jak vypadá.
Dále bych byl rád, kdyby se prováděla účinná ochrana lesů proti kůrovci a těžba lesů už zničených kůrovcem (zničené lesy se v Rakousku a Bavorsku těží a nahrazují). V době masivního poškození okolního prostředí se nelze spoléhat jen na obnovovací schopnost přírody. Pokud toto nepochopí nové Ministerstvo životního prostředí a nenařídí toto SNP (a ta to laskavě bude respektovat), jsem pro razantní snížení výměry národního parku v obou dotčených krajích. Ze správy parku se bohužel stal moloch, který si myslí, že si na cizích pozemcích (stát nerovná se SNP) může dělat, co chce.
V neposlední řadě Správa národního parku Šumava ničí lesy z hospodářského hlediska na stovky let dopředu - dovedete si představit masivnější využití takových dřevin, jako je javor, bříza a ostatní listnáče v průmyslu a ve stavebnictví? Přitom dřevostavby pokládám za velmi ekologické a šetrné v tom slova smyslu, že po jejich dožití se dají bezezbytku zlikvidovat a z nových stromů postavit znovu (obnovující se surovina). Ze zbourané cihelné stavby novou stavbu nepostavíte (ano, za cenu výrazně vyšších nákladů - vyšší spotřeba malty, lidské práce). Cihly, písek, cement... se spotřebují a neobnovují se. Nedovedu si ale představit dřevostavby například z břízy.
Vzhledem k dosavadnímu dlouholetému chování SNP vidím jako jediné účinné řešení omezit výrazně území, kde tato (navíc z peněz daňových poplatníků placená) organizace může svévolně rozhodovat o charakteru krajiny na stovky let dopředu. Pozn.: Po orkánu Kyrill jsem si všiml jedné věci - na deset vytěžených stromů připadaly asi tak čtyři skutečně poškozené (zničené) orkánem a šest nepoškozených stojících v lese. A harvestory si ty stojící nepoškozené stromy braly z hloubi lesa, díval jsem se na ten způsob těžby dost dlouho. Ani tohle nedokázali správci chráněného území ohlídat.
Výstavbu megalomanských novostaveb (například „ekostatek” na Horské Kvildě, nové domy v místech dalekého výhledu - Pláně) Správa národního parku Šumava také nedokáže udržet v přijatelných mezích.
Vladimír Hedbábný
