Kokořínský důl - Srpnovou vichřici nad Kokořínským dolem označili někteří místní za tornádo. „Hromy a blesky ze všech stran, stovky stromů padaly jak třísky. Jezdím sem na chatu třicet let, ale něco takového jsem ještě neviděla,” popsala situaci před časem Blanka Pavlíková, která chataří na kopci v obci Kanina.
Něco podobného místní opravdu nepamatují. Například v Kokoříně několika domům ulétly střechy, na hospodu spadly dva menší smrky. Elektrické vedení bylo zpřetrhané, několik vesnic se muselo obejít bez proudu až do druhého dne po větrné smršti.
„Rychlost větru naměřená na stanicích dosáhla v kraji sto kilometrů za hodinu,” řekl Stanislav Racko z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) s tím, že v místech, kde bouřka kácela, byl vítr ještě silnější. Podle meteorologa Martina Nováka z Českého hydrometeorologického ústavu šlo zřejmě o trombu – tedy vzdušný vír stejného charakteru jako tornádo, ale bez přímého kontaktu se zemí. Proti tornádu hovoří charakter škod – stromy ulámané ve výšce čtyř až pěti metrů. Chybí i klasická stopa tornáda – vysáté drny trav.
Podle informací z internetu je tromba atmosférický vír. Průměr tromb se pohybuje v rozmezí decimetrů po stovky metrů. V historii meteorologie byl pojem tromba používán různě. V české meteorologii se rozeznávají malé a velké tromby.