Martin KŘÍŽEK, moderátor
--------------------
Odborníci Národního parku Šumava kontrolovali zalesnění holiny u jezera Laka. Na 28 hektarech tam po orkánu Kyrill vysadili 22 tisíc stromků, nejvíc buků a naopak minimum smrků. Nové výsledky ale ukazují, že se tam během 10 let situace zcela obrátila, říká mluvčí parku Jan Dvořák.
Jan DVOŘÁK, mluvčí, Národní park Šumava
--------------------
Více než 6 tisíc buků tady bylo vysázeno, přežilo jen asi 1600 kusů, ale nejpočetnější dřevinou, která tady je, tak je smrk, zabírá vlastně 58 %. Druhou nejpočetnější dřevinou je jeřáb. No, a třetí a čtvrtou nejčastější dřevinou jsou vrba a osika, které tady nebyly sázeny vůbec, ale jsou tady v desítkách tisíc.
Komentáře
A našel jsem tam podsadby Abies alba.
Nevím, jestli "odborníci" z Národního parku Šumava kontrolovali i toto "zalesnění"...
Nehodný jakýchkoliv odborných komentářů.
A aby se pak s tímto vědomím smetli i "veterináři", "chemici", "broukaři" a další profesí nelesníci?
Víte, celé tady to spiklenecké a tajnůstkářské prostředí je právě pro současné lesnictví charakteristické. Osoby zodpovědné za to či ono se nesmí jmenovat, pravda (byť sebezjevnější) se nesmí říkat, výstupy těch či oněch institucí, byť sebevíce podezřelé, se nesmí napadat.
Působí to na mě jako jedna velká mafie s chapadly všude možně. O složení lesů a způsobu hospodaření nerozhoduje veřejnost a její požadavky, které jsou dnes zcela jiné než za Marie Terezie.
Rozhodují o nich školkaři, kteří prostě "umí" pěstobat smrčky a musí je prodat a mít na tom zisky. Rozhodují o tom těžaři a pily, kteří prostě mají techniku a zkušenosti na ten a ten typ lesa a jiný se jim nevyplatí. Rozhodují o tom "spřátelené firmy" s kontakty do nejvyšších pater politiky. Je to rakovinový metastázující nádor, stát ve státě, odolný tak, že polistopadové změny se ho dotkly výrazně méně než většiny ostatních oborů.
Ke krajskému ředitelství LČR, budově za desítky a desítky miliónů na kraji města, nevede ani normální cesta, ale otlučená napůl polňačka se závorou, situovaná navíc tak, aby ji nikdo kromě zasvěcených nenašel. Jediný zisk, který se počítá, je ten v řádu několika nejbližších let, než se opět vymění management, aby si mohli přijít na holosečích nahrabat zase nějací noví. Co by je zajímalo nějaké trvale udržitelné lesnictví, vždyť až budu ty lesy, co dnes vznikají, k těžbě, budou oni už beztak mimo funkci, nebo spíš většina po smrti. Zisk je ale tady a teď, a hypotéka se platit musí, děti, auta a milenky taky něco stojí.
Má-li člověk špetku morálky a lásky k lesům, nemůže toto schvalovat.
Článek není o Lčr, ale NpŠ.
O tom, proč jim tam přirozeně neroste buk, jak by měl, ale smrk, který tam ani nesázeli. Což je mimochodem dané pastvou po několik staletí a nemá s pěstováním smrku spojitost.
To nemá nic společného ani s pilařskou lobby, protože ziskovost dřeva je jiná, než máte utkvělou představu, sestupně asi takhle : douglaska, modřín, dub a teprve potom smrk - respektive jedle je cca stejná, protože většina pil nerozslišuje SM/JD.
Čemuž odpovídá i poptávka.
Školkaři s tím mají spojitého jen to, že SM je nejlevnější.
Asi ne, že?
Když jsem tady psal o tom, že smrk je ve skutečnosti v nemalé části nožičkovského "přirozeného" areálu nepůvodní, protože se tam rozšířil z hrstky vysázených jedinců sukcesí už po středověkém / novověkém odlesnění, mlčel jste.
O té pastvě jsem psal taky, i o smrkové sukcesi na opuštěných pastvinách a lukách, která budí dojem přirozeného rozšíření.
V ziskovosti smrk jednička nebude, ale co s tím, když se nám tak snadno a pohodlňoučce pěstuje, že?
A co s tím mají spojitého školkaři? To, že mají milióny smrčků, pro které možná těžko budou hledat kupce. To, že po republice existují mraky smrkových uznaných semenných porostů, které v případě pádu smrku nevydělají to, co se od nich čekalo. To, že vypěstovat sazeničku smrku stojí 60% nákladů na sazeničku jedle.
Vám to přijde málo? Mně tedy ne.
A přesně o tomto je celá ta úsměvná kauza chlumního smrku. Někde v hlubokých roklinách kolmých skal nad Labem, v nadmořské výšce pod 200 metrů, byla nalezena izolovaná minipopulace smrku, která přežila jen díky inverzní poloze výrazně snižující kompetici jiných dřevin, a prostému faktu, že desítky a možná stovky kilometrů daleko žádné jiné smrky, natož tak ve významnějším zastoupení, nebyly. Odevšad odjinud v okolí by byl vytlačen listnáči a borovicí, ale tady smrk přežil, protože neměl s kým bojovat. Na to naklušou nějací Nožičkové a udělají z této naprosté výjimky pravidlo, na jehož základě je pak možné sápat unikátní, vysoce produkční doubravy téměř kdekoliv a zakládat na jejich místě smrčiny.
Ptal jsem se a samozřejmě nedostal odpověď - když bylo možné udělat z "chlumního smrku" pravidlo, na jehož základě je smrk hospodářskou dřevinou dokonce i ve 2. LVS, proč nebylo, dle stejné logiky, možné udělat z podobných kuriozit, například dubu zimního v 6.LVS, pravidlo také a sázet na horské hřebeny doubravy? Čímpak to? Pravidla prostě ano, azonalita ano, ale jen taková, co se nám hodí do krámu, že?
Dokonce i guru Nožička zmiňuje nepůvodnost smrku ve středních a nižších horských polohách "jižně od Tater". Jak je tedy možné, že se tam vysazuje, a to dokonce ve srovnatelných počtech, jako v podobných klimatických polohách v Čechách?
Ono je to totiž celé úplně jinak. Nejdřív se stanoví cíl: zasmrčit všechno, co jenom půjde - a pak se proto hledá dodatečné "vědecké" ospravedlnění. A pokud jde o ten azonální výskyt - ten je v našich podmínkách uznáván pouze v případě břehových, nivních, popř. podmáčených porostů, určitě se netýká smrku, natož tak "chlumního" paní Columbové.
Chceš jen plkat politická moudra, jak příznačné
Pokud je součástí homeostázy smrková monokultura, pak jí je se stejnou samozřejmostí i trávník u Lidlu nebo záhonek rajčat. Jen jejich majitelé nemají tu drzost nazývat je lesem či přírodním prostředím.
Smrk pěstovaný jako pionýr na holinách už není více klimaxovou dřevinou. Klimaxové ekotypy smrku, sežrané například na Šumavě v Trojmezenském pralese kůrovcem z okolních smrkových plantáží, poškodili mnohem víc plantážníci smrkových polí než pár aktivistů Hnutí DUHA, co se k nim přivázali a zabránili tak jejich těžbě.
Odpověz na mé otázky - nebo je mám zopakovat ještě třikrát?
Jen, že to nemá úplně snadná řešení. Vysazení bukové plantáže namísto SM zjevně také nevede k úspěchu. A není to úplně vždy dřevinou.
Dost to bývá i omezenosti personálu.
Příklad - kotlík po Kyrilu v 7 LVS, typicky JD,JV,BK - v roce 2007 přirozené zmlazení JD 50, DB 10, SM 10, JV 10 - nějaký MD,LP,BO, výstavky JD,SM,JV byl v roce 2008 přezalesněn SM. V uplynulých 2 letech SM decimován suchem na polovinu vysazeného, krásně odrůstá JV,DB,LP. SM výškově v nadúrovni.
No a minulý týden prořezávka. Vše. mimo SM několika DB a skomírající JD / okus - není ploceno / bylo vyřezáno.
To vše celkem dobře hospodařící obecní majetek.
Takže co ? Je vše problém výsadby ? A druhu sazenice ?
Ukažte mi, kolik lesníků v kompetici smrk - buk vyseká smrk! Klasická je situace, o které jsem už psal - střídání dvou řádků smrků s řádkem buku na holině. Podíl MZD splněn, ovšem po 20 letech tam máte buku jak na potvoru ne 33%, ale tak možná 5%, zbytek je vysekaný.
Kdo to sleduje? Kdo kontroluje údržbu oplocenek a výchovu porostů v nich? Kdo kontroluje přezalesnění?
V praxi NIKDO. Proto se směju těm potěmkiniádám z ÚHÚL. Ti lidi nebyli v lese roky.
Buk neroste na holině.
A ještě v 1.000 m.n.m.
Který že odborník to po Kyrilu zalesňoval ?
Který že to lesní "odborník" zalesňoval, že tam dnes takto rozsáhlé holiny vůbec musíme mít?