Při zalesňování velkých holin po kůrovcové kalamitě, které tvoří souvislé plochy desítek až stovek hektarů, je potřeba postupovat s rozmyslem. A přemýšlet co, jak a kdy na holinu vysázet, aby vznikl do budoucna odolný les. Lesníci bohužel podle Jana Řezáče z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti pracují s velkou nejistotou, která plyne z klimatické změny. Nevědí, jaké podnebné podmínky budou panovat za 20 či 40 let, řekl dnes při prezentaci na brněnských veletrzích Techagro a Silva Regina.
Výzkumníci zalesňují třetím rokem experimentálně holiny, které spravuje Lesní družstvo Přibyslav na Žďársku. „Klimatická změna výrazně zvyšuje nejistotu, co tady bude růst v budoucnosti. Když budeme sázet jen teplomilné dřeviny, může se stát, že to bude špatně. V našem projektu Nový les jinak máme zásadní pravidlo, a to dávat přednost domácím druhům dřevin. I když teď mohou trpět, jsou stále nejlépe přizpůsobené našemu prostředí a klimatu," řekl Řezáč. Někteří odborníci jsou však nakloněni i sázení některých dřevin, které jsou typické pro jižnější části Evropy.
Od roku 2015, kdy se začala kůrovcová kalamita postupně šířit po Česku, vznikly statisíce hektarů holin. „Můžeme zvolit jednofázovou výsadbu, ale lépe je přístupy kombinovat a obnovovat po částech. Doporučujeme alespoň tři druhy dřevin, mísit je, aby se podporovaly a nekonkurovaly a vytvářely kostru budoucího porostu," řekl Řezáč. Podle zkušeností z obnovy lesa je možné nechat část ploch nezalesněnou. Dřeviny se na nich doplní později, nebo se les obnoví přirozeně.
V přibyslavských lesích zkoušeli výzkumníci mísit 15 dřevin a zkoumají, jak se chovají. Velmi dobře se osvědčuje obnova, kdy v první fázi na ploše vyrostou přirozeně břízy či olše a vytvoří zástin pro cílové dřeviny. „Můžeme zde sázet buk či jedli, které jsou stínomilné. Jako přípravnou dřevinu můžeme využít i smrk, dá se s ním pracovat. Mladý smrk dokáže dokonale využít možnosti okolí. To už staré stromy nedokážou a chřadnou. Za 20 až 30 let se může porost radikálně proměnit," řekl Řezáč.
Díky tomu je pak les různorodý nejen druhově, ale i věkově. Jak bude budoucí les později vypadat, záleží na vlastníkovi, jaké dřeviny bude preferovat. Pro lesníky připravili výzkumníci i řadu příruček, jak a čím zalesňovat holiny. Řadí se tak k dalším institucím a vlastníkům lesů, u kterých se mohou ti, které kůrovcová kalamita postihla, inspirovat. Díky nim mohou vzniknout na holinách po starých smrkových monokulturách lesy s jiným druhovým složením, které bude více odpovídat současnému a předpokládanému budoucímu klimatu.
ČTK
