Podtitulek: Polemika
Rubrika: Kroměřížsko / Čtenář-Reportér
Ostatní druhy škod působené zvěří jsou v celostátním měřítku méně významné
Poznámky k článku p. Jiřího Šilhy z 14. 1. 2008 "Spárkatá zvěř přemnožená není.
Aktivisté se pletou". Českomoravská myslivecká jednota uspořádala pro novináře exkurzi, jejímž smyslem bylo reagovat na informace hnutí DUHA o závažnosti škod působených zvěří v lesích. Části této exkurze jsme se z podnětu novinářů zúčastnili jako autoři zprávy o inventarizaci škod působených v lesích ČR zvěří. Průběh jednání vnímáme poněkud jinak, než jak v článku ze 14. 1. 2008 popisuje pan Jiří Šilha. Inventarizaci škod zvěří v lesích ČR nezpracoval Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, jak prezentoval pan Šilha, ale IFER, Ústav pro výzkum lesních ekosystémů s. r. o. Jílové u Prahy. Inventarizace škod zvěří proběhla v lesích celé ČR na 230 lokalitách, z nichž každá měla rozlohu 4 kilometry čtvereční. Hodnoceno bylo 1985 porostních skupin o celkové rozloze téměř 32 000 ha.
Zvěř les poškozuje především okusem mladých stromků
Tyto stromky jsou základem následující generace lesa, dále pak loupáním kůry v mladých a středně starých porostech. Ostatní druhy škod působené zvěří (např. poškození kůry stromů při vytloukání paroží nebo oděr kůry) jsou v celostátním měřítku méně významné, lokálně však na některých druzích dřevin působí problémy. Pro budoucí stav lesa není nejpodstatnější, že 75% stromků obnovy smrku je nepoškozeno. Nicméně - poškození každého 4. stromku smrku okusem není nevýznamné poškození. Podstatná je skutečnost, že zvěř poškozuje okusem především listnaté dřeviny a jedli, které jsou pro budoucí zdravotní stav lesa a jeho stabilitu velmi významné a na jejichž výsadbu stát každoročně vynakládá částku přes 100 milionů Kč. Další miliony Kč vydávají jen Lesy ČR (státní podnik) na ochranu ohrožených dřevin před škodami působenými zvěří. Ani to však škodám působeným zvěří nedokáže zabránit. Nejvíce jsou poškozeny dřeviny označované souhrnně jako meliorační a zpevňující. Jejich poškození zvěří dosahuje podle výsledků inventarizace 2005 v průměru za ČR 61% a za posledních 5 let vzrostlo o 48 procentních bodů.
Uvědomíme- li si význam těchto dřevin pro les a to, že na jejich výsadbu jdou ze státního rozpočtu vynakládány stamilionové částky, na které přispívá z daní každý z nás, nejedná se o záležitost, kterou lze odbýt ruky mávnutím. Právě tyto údaje vypíchlo, snad trochu jednostranně, ze zprávy o inventarizaci škod zvěří hnutí DUHA a upozornilo tím na problém. Čísla prezentovaná hnutím DUHA odpovídají zjištěným výsledkům, nebyl proto důvod se od nich distancovat. Pouze bylo nutno vysvětlit metodiku jejich zjištění a širší souvislosti. Podstatně jednostranněji je laděný článek pana Jiřího Šilhy, ve kterém tvrdí, že spárkatá zvěř (tzn. zvěř srnčí, jelení, dančí, mufloní a "černá", tj. prase divoké) přemnožená není. Inventarizace škod zvěří zachycuje pouze poškození živých stromků, nemůže zachytit škody, které mají za následek odumření ranných stádií obnovy lesa. Tento faktor, spolu s poškozením živých stromů, se sledoval v jiném výzkumu, který proběhl na sérii objektů vystavených různě intenzivnímu vlivu zvěře. Výsledky ukázaly, že škody působené zvěří (při početnosti spárkaté zvěře, jaká je v ČR obvyklá) činí ročně téměř 2000 Kč na 1 ha obnovovaného (tzn. mladého) lesa. V této částce jsou zahrnuty jen náklady vynaložené na obnovu a ochranu lesa a nejsou v ní zahrnuty ztráty na přírůstu dřeva a ekologické škody. Tento výsledek je velmi alarmující.
Zbývá ještě zodpovědět, jak je to s přemnožením zvěře
Za posledních 25 let stavy všech druhů spárkaté zvěře výrazně vzrostly (v průměru téměř dvojnásobně). Zvláště dramaticky vzrostly počty nepůvodních druhů zvěře (jelena siky 8,1 x, dančí zvěře 4,5 x, muflonů 2,5 x), z nichž zejména sika a zvěř mufloní škodí v lese velmi citelně. V období let 2001 až 2005 vzrostly stavy spárkaté zvěře téměř o 20%, odlov však za nárůstem stavů zvěře značně zaostává. Za stejné období vzrostl odlov u jelení, srnčí a dančí zvěře jen o 7 %, u muflona dokonce poklesl o 6%. Stavy zvěře se zjišťují každoročně při jarním sčítání. Podle Zprávy o stavu lesního hospodářství ČR z roku 2006, která je oficiálním dokumentem ministerstva zemědělství, jsou stavy hlavních druhů spárkaté zvěře následující: srnčí zvěře se nasčítalo 296 509 ks, jelení zvěře 27 812 ks, dančí zvěře 22 494 ks a mufloní zvěře 18 689 ks.
Nezmiňuji se zde o značně přemnoženém praseti divokém, tzv. zvěři černé, která v lese téměř neškodí, zato však působí značné škody zemědělcům. Vykazované stavy všech uvedených druhů zvěře jsou vyšší než tzv. stavy normované. Skutečné stavy zvěře jsou však ještě podstatně vyšší než stavy vykazované na základě jarního sčítání. Vyplývá to z dlouhodobého vyhodnocení výše odlovu zvěře na základě tzv. zpětných propočtů, opírajících se o poměr pohlaví zvěře, její věkovou strukturu, reprodukční schopnost. Neúnosně vysoké stavy spárkaté zvěře, významně poškozující stav lesa a limitující jeho ozdravení, jsou nezpochybnitelnou, fakty doloženou skutečností. Tento stav se dlouhodobě zhoršuje a státní správa myslivosti ani platná legislativa není schopna dosáhnout nápravy.
Zaslal: Ing. Vladimír Zatloukal, IFER, Ústav pro výzkum lesních ekosystémů s. r. o., Jílové u Prahy
