Končící ministr životního prostředí Ladislav Miko odchází v prosinci do Bruselu. Vrací se do své kanceláře generálního ředitelství životního prostředí v Evropské komisi. Na ministerstvu v Česku stihl ještě vydat zprávu o stavu přírody a krajiny v roce 2009. A v Bruselu se chystá navázat na svou práci.
Nejdřív Miko poskládá zpět svou přestěhovanou kancelář, poté se zaměří na biodiverzitu a konferenci v Kodani.
Kdy z ministerstva odjíždíte? Už prvního prosince bych měl vyrazit na služební cestu za Komisí.
Jak vidíte stav ministerstva a jeho vyhlídky? Neodcházím do další práce z ministerstva zklamán. Ze začátku to vypadalo, že práce na ministerstvu bude hodně těžká. Na druhou stranu dnes je znát jiné zaměření naší současné vlády. Například poprvé explicitně zaznívá termín udržitelný rozvoj. To považuji za pokrok.
Samozřejmě, že tu jsou nápady, že by se ministerstvo sloučilo s jiným resortem popřípadě úplně zrušilo. Tato problematika z České republiky ale nezmizí, problémy s vodou, ovzduším a radioaktivitou tu budou pořád a pořád se musí řešit. Lidi to nepřestane zajímat. Jestli se tyto problémy budou řešit pod jednou malou střechou nebo pod střechou větší, může vývoj samozřejmě ovlivnit, pro mne je ale důležitější otázkou, kdo tomu bude velet.
A koho byste si přál za svého následovníka? Jednoznačně Jana Dusíka (Mikův náměstek, s nímž se již na uprázdněné místo počítá, pozn. red.) .
Na co se v Bruselu budete soustředit? Příští rok je mezinárodním rokem biodiverzity (druhové rozmanitosti - pozn. red.) . Toto téma se dostává mezi hlavní politické priority a my budeme nastavovat nový evropský cíl pro nejbližších deset let. To považuji za nejvýznamnější část mé práce, kvůli které se mimo jiné do Bruselu vracím. Ten materiál byl totiž rozpracován už koncem minulého roku a nyní by měla být dopracována první sdělení Komise. Dalším důležitým tématem pro mne je konference o klimatu v Kodani, která se odehraje v prosinci. Tam je řada věcí, která rovněž souvisí s ochranou biodiverzity, jako je například otázka lesů.
Kromě toho se restrukturalizovalo generální ředitelství pro životní prostředí, takže mé ředitelství najdu v jiném stavu než bylo. Je třeba jej zase poskládat tak, aby fungovalo dobře.
Ještě před odchodem vydáváte Zprávu o přírodě a krajině za rok 2009... Je to práce, která shrnuje důležité reporty již zpracované pro Evropu. Nejedná se o žádné interpretace, ale o práci podloženou vědeckými daty. Není tedy tendenční, interpretacím jsme se záměrně vyhnuli, předložili jsme fakta, která dávají možnost interpretovat si je podle svého. Cílem bylo shrnout tyto reporty a poukázat na stav věcí v naší zemi. Publikace by měla pochybujícím vysvětlit, proč co děláme a co tím sledujeme.
Dostanou se k ní i laici, nebo je určena jen odborníkům? Bude volně dostupná, nyní projde posledními úpravami a poté ji bude Agentura ochrany přírody a krajiny distribuovat do regionů, informačních středisek Národních parků a podobně.
Co na základě zprávy bolí přírodu a krajinu v České republice? Byl bych hrozně rád, kdyby se v České republice více uvažovalo nad ukazateli, kterému se v angličtině říká wellness a který se dá volně přeložit jako kvalita života. Životní prostředí hraje v tomto přístupu významnou roli. Chybí nám rozmanitá krajina, která se stává stejnorodou. Krajina se stává jednotvárnou, mizí odlišnosti, které ji zpestřovaly. Řekneme si, že potřebujeme les, tak nasadíme smrky, ale už tam chybí jiné druhy stromů, které by tam měly být a které tam byly dříve. Jenže my to nevidíme.
