MILOŠ ZEMAN V I. ZÓNĚ NA ŠUMAVĚ Bývalý český premiér si v sobotu cestou k Plešnému jezeru prohlédl část území zasaženého kůrovcem. Debatoval i se šéfem parku Františkem Krejčím.
Šumava - Sobotní ráno na Jeleních Vrších bylo chladné. Teploměr ukazoval jen kolem osmi nad nulou, ale diskutujícím hloučkům lidí to nevadilo. Téma totiž bylo řádně horké. Sežere kůrovec Šumavu, nebo ne?
Odpověď na tuto otázku přijely hledat dvě stovky lidí. V jejich čele směrem k Plešnému jezeru vykročil bývalý premiér Miloš Zeman.
Zdeněk Zbytek ze Sdružení přátel Miloše Zemana potvrdil, že pomáhal tuto cestu organizovat. „Nemám tady okolo parku ale žádné pozemky ani jsem nikdy neměl,” reagoval poměrně razantně na dotaz, jestli si zde nehájí své zájmy.
Expremiér byl obklopen hloučkem svých věrných, takže k němu asi nedolehly střípky z hlasité diskuse o kousek dál.
Jsme prý Bursíkova klika Jaroslav Vrba z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity se svými kolegy totiž obhajoval současný postup parku při boji s kůrovcem.
„Nás už nařkli z toho, že jsme nějaká Bursíkova klika nebo že pracujeme pro DUHU. My jsme ale nezávislí výzkumníci. Už dvě desetiletí tady v parku máme plochy, které zkoumáme. A víme, že lapače, lapáky i houba bauveria bassiana dokázaly vloni efektivně proti kůrovci zakročit,” horlil Vrba. Připomněl, že úspěšnost zásahů byla 80 procentní, což je o 30 procent vyšší, než je český průměr.
Kůrovec ale nezná hranice, takže na Plešném jezeře už čekal vrchní lesmistr rakouského kláštera Schlägl Johannes Wohlmacher, aby konstatoval, že u nich brouk ze Šumavy napadl sto hektarů lesa.
Krejčí využil Zemanova pozvání a doprovodil ho i na zpáteční cestě na Jelení Vrchy. „Musím říct, že se choval velmi korektně, vítám jeho nabídku na důslednější dialog. Já se s ním debatovat nebojím,” podotkl šéf parku.
To, že je vedení parku v poslední době ochotno více diskutovat, připouští i starostka Stožce na Prachaticku Zdeňka Lelková. „Hodně věcí se pohnulo dopředu, jen v problematice kůrovce přešlapujeme na místě. Prostě se nechal moc pustit ze řetězu,” zdůraznila po návratu od Plešného jezera.
Musí všechny lesy padnout? Výšlap za kůrovcem absolvoval i předseda rady parku Jan Stráský. „Přemýšlel jsem, kolik toho asi kůrovec sežral za dobu, než jsme si to dílo zkázy prohlédli,” podotkl.
A hned připomněl klíčovou otázku celého problému. „Podstatné je, jestli jsme chtěli, aby v zájmu národního parku nejdřív celá Šumava padla, a pak budeme čekat, až znovu vyroste,” povzdychl si Stráský.
