Čtenář - reportér
Jakub Kašpar, Ministerstvo životního prostředí
ad 1) „Načasování” výzkumu a zveřejnění jeho výsledků nemá s krajskými volbami vůbec nic společného. MŽP výzkum veřejného mínění zadalo na konci srpna a jeho zadání bylo důsledkem opakujících se a v době letních prázdnin sílících útoků na Správu NP Šumava, MŽP a způsob managementu ochrany přírody v národním parku. Zjistit názor veřejnosti na tak horké mediální téma pro nás bylo důležité, abychom získali zpětnou vazbu přímo od občanů. Právě veřejností a tím, co si údajně veřejnost přeje, totiž často a rádi argumentují odpůrci způsobu managementu, který na Šumavě MŽP a Správa NP uplatňuje. Výsledky jsme zveřejnili prakticky okamžitě, jakmile jsme je od STEMu obdrželi (dva dny poté - dvoudenní zdržení bylo způsobeno tím, že jsme po oba dva dny komunikovali jiná, aktuální, témata). Zjišťování zpětné vazby metodou výzkumů veřejného mínění je vcelku běžnou a standardní metodou nejenom pro MŽP.
ad 2) Nevím, jaký účel v tom Svaz obcí NPŠ spatřuje, ale realita je zcela prostá: Zadali jsme společnosti STEM průzkum pouze v jižních Čechách proto, že v průběhu letních měsíců útoky na Správu NPŠ a MŽP a management ochrany přírody v NP přicházely právě z Jihočeského kraje. Tudíž jsme chtěli znát názor právě občanů jižních Čech. Není samozřejmě vyloučeno, že někdy v budoucnu průzkum zopakujeme, ať už v Jihočeském či Plzeňském kraji nebo v obou regionech.
ad 3) Pan Nykles by měl být poněkud konkrétnější, pokud takovým hrubým způsobem napadá serióznost profesionálního výzkumu veřejného mínění. Otázky pokládané ve výzkumu vznikly následujícím způsobem: My jsme STEMu předložili výčet šesti otázek, na něž bychom rádi znali odpovědi od jihočeské veřejnosti a finální znění otázek i variant odpovědí vzniklo v konzultaci s profesionály - výzkumníky ze STEMu. Bylo by naprosto proti zájmu MŽP jakkoli respondenty navádět či jinak manipulovat. Chtěli jsme znát skutečné veřejné mínění - proto jsme výzkum zadávali.
ad 4) To není příliš logická výhrada. Procentuální zastoupení variant odpovědí na všechny otázky (vč. otázky č. 4) u všech skupin obyvatel Jihočeského kraje je zkrátka výsledkem šetření veřejného mínění. Otázka „kácet či nekácet” je zjevně (i zpráva STEM to výslovně uvádí) pro občany složitá, proto zřejmě nepřevládá zřetelně mezi občany jeden názor. Ovšem výsledek 54:46 je faktem a osmiprocentní rozdíl je vysoko nad statistickou chybou. V čem jsou varianty odpovědí nevhodné, pan Nykles neuvádí. Nic ale Svazu obcí NPŠ nebrání položit občanům otázky s variantami „vhodnějšími”.
ad 5) Výzkum nestál daňové poplatníky možná i několik set tisíc korum. Výzkum stál daňové poplatníky přesně 68 000 Kč, vč. DPH. Za cenu 0,68 haléře(!) na každého daňového poplatníka je nyní zřejmé a ověřené sociologickým šetřením, jak se veřejnost dívá na národní park a ochranu přírody v něm.
Z reakce svazu obcí: Svaz obcí NPŠ získal tiskovou zprávu MŽP o výzkumu STEM, který byl MŽP předán 23.9.08 a zveřejněn až 3.10.08. Výzkum byl uskutečněn s 504 obyvateli Jihočeského kraje. Proti takto zadané a zpracované formě výzkumu se Svaz obcí NPŠ důrazně ohrazuje, a to z těchto důvodů:
1) MŽP poprvé v historii existence NPŠ vstoupilo do předvolebního klání krajských voleb, jinak si totiž načasování a zveřejnění výzkumu nedovedeme vysvětlit.
2) I když Národní park Šumava byl vyhlášen na území dvou krajů v zájmu celého národa, považujeme za vysoce účelové, že výzkum byl prováděn na vzorku 504 obyvatelů pouze Jihočeského kraje.
3) Položené otázky a předložené možnosti odpovědí jsou podle našeho názoru jednoznačně účelové, přímo navádějící na požadovanou odpověď, a mnohé postrádají logiku.
4) Nejvíce diskutovaný celospolečenský problém „kácet, či nekácet stromy napadené kůrovcem” je součástí otázky č. 4. Na tuto otázku je, i při nevhodně formulovaných možnostech odpovědí, tak nejednoznačný výsledek odpovědí respondentů, že je zpochybněn celý předložený výzkum, a tím i možnosti jeho využití.
5) Výzkum stál daňové poplatníky možná i několik set tisíc korun, které mohly být na území národního parku využity účelněji.
