; "m_helimonitoring.jpg")
Rok 2009 přinesl poměrně mnoho podstatných událostí – předsednictví České republiky Radě EU, zahájení implementace NLP II, vyhodnocení Memoranda, ale i velmi složitou situaci v ochraně lesa.
Sektor rovněž ovlivnily další, i když oproti roku 2008 ne tak významné dopady hospodářské krize. Zajímavý vývoj přinesla i „něžná zelená“ v režii zaměstnanců Lesů SR. Tyto i další události jsou zmíněny v hodnoceních roku 2009 na stránkách Lesnické práce 1/2010.
Anketa Silvaria: Jakou délku trvání smluv Lesů ČR na lesnické činnosti považujete za optimální?
Jiří Novák
náměstek MZe pro lesní hospodářství
Závěr roku je vždy příležitostí ke krátkému ohlédnutí za tím, co právě končící rok přinesl. Pokud jde o lesní hospodářství, je možno shrnout, že rok 2009 byl rokem poměrně výjimečným.
Prakticky všechny oblasti našeho života byly poznamenány nejen demisí vlády České republiky, ale zejména důsledky globální ekonomické krize, které se právě odvětví lesního hospodářství dotkly velmi citelně. Projevilo se to zejména v oblasti hospodaření státního podniku Lesy České republiky, kdy ke zklidnění celé podnikatelské sféry v rámci dřevozpracujícího komplexu v tolik očekávané míře nedošlo a nutně muselo docházet ke korekci některých smluvních vztahů s dodavateli lesnických činností. V důsledku změněných podmínek tak vyvstala potřeba vyhodnotit výsledky Memoranda v dřívějším časovém horizontu, než bylo původním záměrem, neboť za dané situace jeho hlavní cíle již byly naplněny. V současné době již státní podnik zahájil přípravu nových zakázek, plynule navazujících na stávající tendry, které budou ukončeny k 31. 12. 2010. Jako určitý pozitivní moment lze označit skutečnost, že v případě státního podniku Lesy České republiky lze letos v souvislosti se smluvním mechanismem tzv. indexace cen surového dřeva a postupným růstem těchto cen očekávat relativně příznivý hospodářský výsledek.
Zásadní událostí první poloviny roku bylo české předsednictví v Radě Evropské unie. Byli jsme postaveni do role koordinátorů EU v globálních otázkách lesnictví a do role mluvčího EU na velkých mezinárodních akcích, jako jsou zasedání Výboru pro lesnictví Organizace pro výživu a zemědělství (COFO FAO) a Fóra Spojených národů o lesích (UNFF). V této roli jsme byli úspěšní, o čemž svědčí i ohlasy od našich evropských i světových partnerů. V rámci předsednictví jsme dále vedli jednání o návrhu nařízení Evropské komise, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky. Zde jsme se mohli přesvědčit, jak složité je projednávání takto kontroverzního návrhu na pozadí velmi rozmanitých hospodářských zájmů dvaceti sedmi členských států. Zaznamenali jsme především diametrální rozdíl v přístupu členských států, které jsou závislé na dovozu dřeva a dřevařských výrobků na straně jedné, a na straně druhé členských států, které staví na domácí produkci. I přes tuto obtížnou situaci se podařilo diskusi nasměrovat příznivěji ve srovnání s Evropským parlamentem, který se přiklonil k masivnímu dohledu nad trhem a s tím související zvýšené byrokracii. V naší práci nyní pokračuje švédské předsednictví, které si určilo za cíl dosažení politické dohody v Radě EU. Za velmi úspěšné lze považovat akce uspořádané pod hlavičkou předsednictví na území České republiky ve spolupráci s Pardubickým krajem a krajem Vysočina. Pozornost byla věnována zejména otázkám spojeným s komunikací o lesích a lesním hospodářství a ekonomické situaci v lesním hospodářství. Jihlavská deklarace, přijatá vrcholnými představiteli státní správy lesů zemí EU, se v závěru našeho předsednictví stala základem pro přípravu komunikační strategie EU pro lesní hospodářství pro období příští.
Mimořádná situace nastala i v oblasti ochrany lesa, zejména pak pokud jde o problematiku kůrovců na smrku – zejména lýkožrouta smrkového a lýkožrouta severského. Podle předběžných odhadů bude letos objem kůrovcových těžeb přibližně o jednu třetinu vyšší než v roce předchozím. Lze tak konstatovat, že rok 2009 byl poznamenán pokračující kůrovcovou kalamitou z uplynulých let. Navíc kvůli nestandardnímu průběhu počasí byla v letošním roce ochrana lesa proti kůrovci výrazně komplikovaná. K prvnímu rojení došlo už o čtrnáct dní dříve, na což nebyli vlastníci lesů vesměs připraveni. Navíc teplý a deštivý průběh června a července ztížil vyhledávání napadených stromů podle barevných změn v korunách. Srpen a září byly naopak velmi teplé a suché, což uspíšilo vývoj druhé generace kůrovce. Obecně lze říci, že horší stav z hlediska ochrany lesa proti kůrovcům je tradičně pozorován na menších majetcích soukromých vlastníků lesů, kteří nemají dostatečné zpracovatelské kapacity, nebo se jejich lesní majetek nachází v obtížně dostupných terénech.
V roce 2009 očekáváme navýšení celkových kůrovcových těžeb ve smrkových porostech, oproti předcházejícím rokům budou však značnou část tohoto objemu tvořit vlastní obranná opatření (lapáky). Podle předběžných odhadů bude objem kůrovcových těžeb v roce 2009 přibližně o 1/3 vyšší než v roce 2008, kdy přesáhl 2 mil. m3.
Mám-li hodnotit situaci v oblasti ochrany lesa proti kůrovci v letošním roce, nemohu se v této souvislosti nezmínit i o výhledu na rok 2010.
Je zřejmé, že přemnožení kůrovců na smrku, posílené následky polomů z let 2007 a 2008, se zatím utlumit nepodařilo a riziko pokračování kůrovcové kalamity v České republice přetrvává. Naopak – zvýšené ohrožení lesních porostů dalšími biotickými škůdci v roce 2010 dostupné prognózy nepředpokládají. Výjimkou je v některých oblastech přetrvávající problém nadměrného poškozování lesa spárkatou zvěří.
V oblasti legislativy došlo v letošním roce ke třem dílčím úpravám jak zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, tak zákona č. 149/2003 Sb., o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin. Jednalo se o nezbytné legislativní úpravy v souvislosti s přijetím jiných zákonných úprav, konkrétně s přijetím zákona o volném pohybu služeb, zákona o základních registrech či daňového řádu. Za zásadní je nutné považovat vydání nařízení vlády ČR č. 247/2009 Sb., kterým se vyhlašuje provedení inventarizace lesů v letech 2011 až 2013.
František Pelc
ředitel sekce ochrany přírody a krajiny MŽP
Z pohledu ministerstva životního prostředí a jeho kompetencí ve vztahu k lesům lze v roce 2009 za stěžejní počin považovat zahájení realizační fáze Národního lesnického programu pro období do roku 2013, přijatého usnesením vlády č. 1221/2008. Snahou ministerstva je přitom aktivně přispět k formulování konkrétních opatření klíčových akcí, které jsou buď přímo součástí ekologického pilíře, nebo s ním úzce souvisí. Za účelem všestranné podpory ekologičtějších forem lesního hospodářství byly v uplynulých letech ministerstvem zadávány odborné granty a studie, jejichž výstupy jsou nyní plně k dispozici k formování moderní evropské lesnické politiky. Jako příklady lze uvést zpracování metodiky pro změnu systému mysliveckého plánování s důrazem na odvozování plánu lovu od stavu ekosystému, která by po zakotvení do příslušné vyhlášky v příštím roce měla napomoci řešit letité problémy se škodami na lesních ekosystémech způsobované přemnoženou spárkatou zvěří. Tento krok vidíme jako stěžejní z pohledu prosazování přírodě bližších nepasečných forem obhospodařování lesů, které jsou tlakem zvěře jednoznačně limitovány, a jsme proto rádi, že soubor navržených opatření byl Koordinační radou v listopadu schválen. V roce 2009 jsme rovněž hledali, zcela aktuálně v souladu s požadavky na rozvoj využívání obnovitelných zdrojů energie, odpověď na otázku, jaké je únosné využívání lesních těžebních zbytků pro výrobu energií a tepla, které by nevedlo ke zhoršování zdravotního stavu lesů, snižování jejich biodiverzity a degradaci lesních půd. V neposlední řadě jsme začali věnovat patřičnou pozornost formulování nezbytných adaptačních opatření tak, aby lesní ekosystémy byly schopny lépe odolávat důsledkům měnícího se klimatu, přičemž za modelovou oblast, kde jsou projevy klimatické změny viditelné nejmarkantněji, považujeme zejména moravskoslezský region. Zde bude nutné přistoupit k razantní změně dřevinné skladby lesů, kdy v rámci předčasné obnovy bude minimalizován podíl smrku zejména ve 4. a 5. lesním vegetačním stupni. I řešení této problematiky je plně v souladu s opatřeními Národního lesnického programu. Z pohledu lesnické politiky bylo v roce 2009 důležité rovněž přijetí aktualizovaného Státního programu ochrany přírody a krajiny, který oproti Národnímu lesnickému programu, nikoliv však nad jeho rámec, konkrétněji formuluje opatření významná z pohledu ochrany přírody.
Rok 2009 byl rokem předsednictví ČR Evropské unii. V rámci něj ministerstvo životního prostředí ministerstvu zemědělství aktivně pomáhalo prostřednictvím svých zkušených expertů. Z hlediska ochrany přírody byly lesnické otázky sledovány s ohledem na udržitelný rozvoj, globální odlesňování a adaptační opatření v boji proti klimatickým změnám ve vztahu k tzv. „třem úmluvám z Ria“ – Úmluva o biologické rozmanitosti (CBD), Úmluva o změně klimatu (UNFCCC) a Úmluva o boji proti desertifikaci (UNFCCD). Zástupci MŽP spolupracovali při přípravě pozic EU na jednání Fóra Spojených národů o lesích (UNFF), v rámci pracovní skupiny pro lesnictví v Radě Evropské unie zejména při diskusích o návrhu nařízení, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky.
V závěru roku byl dokončen koncepční materiál Strategie rozvoje národních parků ČR, který bude na počátku roku 2010 projednán ve vedení ministerstva. Materiál vyhodnocuje na základě shromážděných podkladů stav, nástroje řízení, ovlivňování a usměrňování činností v NP i základní směr dalšího rozvoje a péče o území NP. Na základě tohoto vyhodnocení následně definuje krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé cíle a navrhuje konkrétně opatření k dosažení těchto cílů. Po schválení tohoto dokumentu tak budou stanoveny priority v plnění jednotlivých stanovených cílů a současně bude přikročeno k realizaci opatření jak legislativního, organizačního a operativního charakteru, tak v oblasti metodického usměrňování výkonu státní správy a správy majetku státu na území NP.
Rok 2009 byl zásadní z pohledu zpracování nových plánů péče v NP. Na začátku roku byl schválen Plán péče o NP České Švýcarsko, v průběhu roku probíhaly práce na plánech péče KRNAP, NP Šumava i NP Podyjí.
V průběhu roku 2009 byl připraven návrh nového prováděcího předpisu k zákonu o lesích, který by legislativně umožňoval plné provozní využití nové metody tvorby lesních hospodářských plánů v lesích na území národních parků a jejich ochranných pásem, tedy v lesích v působnosti MŽP. Připravený návrh paragrafového znění této vyhlášky bude uplatněn v souvislosti s projednáváním návrhu stručné novely zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, který poskytlo MZe rezortu MŽP k připomínkám.
Představitelé MŽP se při přípravě záměru vyhlásit NP Křivoklátsko během roku několikrát sešli se starosty i zastupiteli dotčených obcí, aby našli shodu na projektu NP Křivoklátsko.
Z hlediska základních otázek lesního hospodaření jsem s určitými rozpaky sledoval rychlý postup zbavování se státního majetku u Lesů ČR a především úvahy o dlouhodobém tendru, snad až desetiletém, na lesnické práce. Podle mého názoru jsou rizika tohoto záměru pro budoucí integritu samotných státních lesů veliká. Jsem přesvědčen, že v intencích vládou schváleného NLP II je nezbytné nově formulovat veřejnou objednávku pro lesnictví. A to v kontextu rizik klimatické změny platí dvojnásob. Velký podíl státních lesů u nás by měl být pro tento záměr výhodou, a ne naopak.
František Dejnožka
prezident ČAPLH
Situaci v lesnicko–dřevařském sektoru hodnotí ČAPLH jako krizovou. Hlavní důvody vidíme v poklesu průmyslové a stavební výroby, který vyvolává pokles poptávky pořezu a výrobků ze dřeva. Snaha po alespoň částečném využití těžebních, dopravních a zpracovatelských kapacit a udržení často obtížně vybudovaných obchodních vztahů vede k výrobě a dodávkám, za které nemůže být zaplaceno v normálních platebních lhůtách, a proto roste primární a druhotná platební neschopnost. Oslabené podnikatelské subjekty jsou rizikovými partnery pro banky, a to výrazně omezuje jejich přístup k úvěrům, umožňujícím přečkat i dočasný nedostatek finančních prostředků. Vlastní vnitřní možnosti lesnicko–dřevařského sektoru, jak alespoň částečně kompenzovat krizové projevy, jsou především v oblasti kultury obchodních, odběratelsko–dodavatelských vztahů a konkurenčního „boje“.
Kromě opatření, která budou součástí vládního protikrizového programu, mohou významně posílit zachování a regeneraci
lesnicko–dřevařského sektoru zejména přímé a nepřímé garance za bankovní úvěry určené k překlenutí druhotné platební neschopnosti a financování investic rozšiřujících v blízkých časových horizontech výrobní i nevýrobní spotřebu dříví, včetně využití dříví v energetice.
Specifickou úlohu mohou mít Lesy ČR, s.p., vzhledem k svému prakticky 50% podílu na lesním fondu a těžbě dříví ČR. Je známo, že Lesy ČR v posledních 5 letech v zájmu dosažení státem (zakladatelem) požadované výše zisku významně utlumily věcné a finanční objemy některých aktivit, které by ovšem z hlediska budoucích výnosů, vyšší úrovně plnění mimoprodukčních a veřejně prospěšných funkcí lesů a v zájmu zlepšení stavu lesní infrastruktury, měly být naopak rozvíjeny. Podstatná redukce požadavku státu na výši zisku LČR, ovšem ve prospěch rozšířené reprodukce zmíněných funkcí lesů, by v době, kdy privátní a obecní vlastníci lesů, podnikatelé v lesním hospodářství a většina zpracovatelů dříví zápasí se záporným hospodářským výsledkem, nebyla v rozporu s požadavkem na ekonomicky a politicky racionální chování největšího aktéra lesnicko–dřevařského sektoru České republiky.
Ve vztahu k výběrovým řízením se ČAPLH snaží dlouhodobě prosadit u LČR základní neopomenutelné principy. Zde zatím hledáme s LČR obtížně shodu, v níž ČAPLH klade důraz na tyto skutečnosti:
- Lesy ČR, s.p., mají dominantní postavení, a proto mají právní povinnost činit jako dominant veškeré kroky se zvláštní odpovědností.
- Lesy ČR, s.p., mají, stejně jako každá právnická a fyzická osoba, právní povinnost počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám, tj. předcházet vzniku škod, a to jak na majetku státu, tak i na majetku jiných osob.
- Lesy ČR, s.p., nemají pouze právní povinnost dodržet zákon o veřejných zakázkách, ale mají jako státní podnik především právní povinnost nakládat s majetkem státu co nejúčelněji a nejhospodárněji. Stát má na splnění této povinnosti primární zájem. Na Lesy ČR, s.p., se vztahují i další zákony, např. zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.
- Vzhledem k nakládání s veřejnými prostředky je nad činností LČR vykonáván státní dohled. Součástí tohoto státního dohledu je i kontrola, kterou jménem státu vykonává u LČR Ministerstvo zemědělství ČR jako zakladatel.
- Realizace varianty zadávacího řízení, která by nesplňovala zákonný požadavek co největší hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti nakládání s majetkem státu a která by nebyla ze všech možných variant zadávacího řízení a následného vynakládání veřejných prostředků variantou nejhospodárnější, nejúčelnější a nejefektivnější, by nutně znamenala rozpor se zákony, se kterými by byly mimo vzniku škod spojeny právní důsledky včetně právní odpovědnosti konkrétních osob.
- Z těchto důvodů by měla být všemi zainteresovanými osobami věnována výběru varianty zadávacího řízení na lesnické zakázky po 1. 01. 2011 maximální pozornost a mělo by nutně dojít k opakovanému, dostatečnému a včasnému projednání uvažované varianty uvedených lesnických zakázek s profesními svazy.
ČAPLH klade zvláštní důraz na usnesení vlády České republiky ze dne 1. 10. 2008 č. 1221, které ukládá mimo jiné ministerstvu zemědělství a životního prostředí:
- Organizovat správu a obhospodařování lesního majetku, zejména státního, tak, aby přispívala ke zvýšení zaměstnanosti z místních zdrojů, za účelem posílení výdělkové úrovně a sociálního postavení pracovníků v lesním hospodářství a k rozvoji regionů.
- Podporovat zakládání a rozvoj mikropodniků na venkově včetně vytvoření informačního a poradenského systému.
- Zlepšit přístup místních firem k lesnickým zakázkám, zejména ve státních lesích.
- Umožnit dostupnost dřevní hmoty pro místní podniky a občany především ve vazbě na státní vlastnictví lesů, při respektování tržních principů a limitů ochrany přírody.
Dále se snažíme v jednání s MZe spolupracovat z pohledu zákona o finanční kontrole ve veřejné správě, který zahrnuje finanční kontrolu skutečností rozhodných pro hospodaření s veřejnými prostředky, a to nejen v průběhu jejich použití a následně po jejich použití, ale i před jejich poskytnutím (vynaložením), tedy před vyhlášením otevřených zadávacích řízení.
Z výše uvedených důvodů chce ČAPLH iniciovat setkání generálního ředitele Lesů ČR, s.p., ministra zemědělství a ministra financí.
Miloš Balák
předseda SPLH
Pohled Sdružení podnikatelů v lesním hospodářství při Agrární komoře ČR na současnou situaci lesnicko-dřevařského sektoru je významně ovlivněn výraznou aktivitou SPLH při AK ČR na tvorbě lesnické politiky v ČR. Současný stav je odrazem negativních důsledků hypoteční krize, která výrazně ovlivnila trh se dřevem, a poté globální ekonomické krize, umocněný výsledky nekompetentních kroků vedení LČR, s.p., za souhlasu MZe zejména v roce 2007. Důsledkem těchto kroků jsou existenční problémy lesnických společností znamenající propad hospodářství a vykázání záporných hospodářských výsledků.
SPLH při AK ČR pravidelně upozorňuje na závažné problémy, které jsou příčinou stále se zhoršující situace lesnických firem zejména ve smluvních vazbách s LČR, s.p., a snaží se opakovaně přicházet s konstruktivním řešením. Přestože jsme signalizovali budoucí negativní dopad na ekonomiku lesnických společností, nebyli jsme dostatečně vyslyšeni – jak na úrovni LČR, s.p., tak i MZe.
Lesní hospodářství stojí na třech pilířích: ekonomickém, sociálním a ekologickém. Ekonomická situace v lesnictví je obecně velmi špatná, a tak je samozřejmě negativně ovlivněna i sociální a ekologická oblast. Zmíním se však zejména o sociální oblasti, kde došlo za posledních pár let k úplné devastaci lesnického stavu. Většina pracovníků v lesnictví pochází z venkovských oblastí, kde práce v lese bývá jediným možným zdrojem jejich obživy. Navíc je to práce fyzicky náročná, vystavená působení různých povětrnostních vlivů. Průměrná mzda za tuto práci je dle statistických údajů na úplném konci ze všech oborů. Hovoříme stále o trvale udržitelném obhospodařování lesů, jehož nedílnou součástí lidé pracující v lese jsou, a právě v této oblasti nám významně ujíždí vlak. Rozvoj venkova musí být spojen s rozvojem plnohodnotné zaměstnanosti občanů, kteří v regionu žijí.
Příprava zadávací dokumentace nových výběrových řízení státním podnikem LČR by měla přinést určitou naději v stabilitu a prosperitu celého lesnicko-dřevařského sektoru. SPLH při AK ČR prosazuje otevřený konstruktivní dialog, jehož smyslem je diskuze nejen o přípravě zadávacích podmínek nových výběrových řízení, ale i jakým směrem se má dále ubírat správa lesů v majetku státu a hospodaření v nich. Tato diskuze je však nedostatečná, přestože krátká historie jednoznačně potvrzuje, že špatná komunikace zúčastněných stran má zpravidla negativní dopad na všechny. Důkazem toho jsou uzavřené smlouvy na období let 2008–2010 na základě jednokriteriálního výběrového řízení z roku 2007, které neumožňují reagovat na mimořádné situace, jako jsou větrné či jiné kalamity, cenové výkyvy a změny poptávky na trhu se dřevem, či dokonce dopady globální hospodářské krize. Proto SPLH při AK ČR požaduje napravit tento stav tak, jak to vyžadují objektivní potřeby lesního hospodářství.
Výběrová řízení na lesnické činnosti na období let 2011 dále budou změnou koncepce státního podniku LČR. SPLH při AK ČR považuje způsob přípravy tohoto významného dokumentu zejména z pohledu nekomunikativnosti LČR, s.p., za zásadní problém. Vzhledem k výše uvedenému vyžadujeme a budeme vyžadovat otevřený konstruktivní dialog.
Na závěr mého příspěvku přeji čtenářům časopisu Lesnická práce a všem, kterým leží na srdci osud lesnictví a dřevozpracujícího průmyslu v České republice, hodně zdraví a štěstí v novém roce.
Petr Zahradník
ředitel Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti
Z pohledu ochrany lesa bych rok 2009 hodnotil jako pro kůrovce velmi příznivý a pro lesníky jako velmi nepříznivý. Gradace kůrovce roste a krize v cenách dříví mají vliv na hospodaření v lesích. Profesně bych se však chtěl vyjádřit zejména k prvnímu problému.
Je třeba konstatovat, že existují velké rozdíly mezi jednotlivými vlastníky. U Vojenských lesů a statků, divize Horní Planá, bylo po orkánu Kyrill zpracováno téměř 700 tis. m3 polomového dříví a v letošním roce bylo evidováno přibližně 45 tis. m3 kůrovcového dříví, z čehož skoro čtvrtinu tvořily lapáky. Nedomnívají se přitom, že mají vše „pod kontrolou“ a přistupují k radikálním řešením. Naopak NP Šumava uvádí objem evidovaného kůrovcového dříví ve výši cca 300 tis. m3, což zdánlivě nevypadá hrozivě. Tento údaj je však třeba chápat v časovém i prostorovém kontextu. Za dobu existence národního parku nikdy nebylo této hodnoty dosaženo, je zhruba o 50 % vyšší než v období minulé gradace, a to nejsou ani zahrnuty bezzásadové oblasti. V porovnání s celým územím je pak nutné vzít v potaz, že rozloha lesů v NP činí přibližně 2,1 % lesů v ČR (4,2 % smrkových porostů) a kůrovcové těžby (bez bezzásahových území) se podílejí na současném kůrovcovém dříví zhruba 15 %!
Přitom tvrdí, že vše mají „pod kontrolou“, ale zároveň uvádějí, že tento termín znamená „kontrolovat“. Odkaz na skutečnost, že kůrovcová gradace probíhá na celém území státu, je z tohoto pohledu irelevantní, neboť nikde nedochází k takovéto progresi nárůstu populační hustoty.
Ochrana lesa v roce 2009 z pohledu Lesní ochranné služby Rok 2009 je možno z pohledu ochrany lesa opět charakterizovat jako období méně příznivé, byť ve srovnání s roky 2007 a 2008 došlo k významnému poklesu abiotických nahodilých těžeb, které byly v těchto letech enormní. Poškození větrem a sněhem bylo za uplynulý rok mnohem nižší, a pokud k němu došlo, vykazovalo regionální charakter. Povětrnostní podmínky (chod teplot a srážek) přispěly zejména v první polovině vegetačního období ke zlepšení fyziologické kondice dřevin. Zaznamenané extremity, hlavně přívalové srážky v letním období a mokrý sníh v podzimním období, však určité poškození lesa způsobily. Důvodem nepříznivého hodnocení roku je zejména neuspokojivá situace u podkorního hmyzu na smrku. Podle předběžných údajů je možno počítat s nárůstem objemu kůrovcového smrkového dříví o cca 20–30 %, přičemž již rok 2008 reprezentoval rekordní hodnotu dosahující celorepublikově po přepočtu téměř 2,5 mil. m3. Je tedy zřejmé, že přemnožení „kůrovců na smrku“, zesílené následky polomů z let 2007 a 2008, se zatím utlumit nepodařilo. Jiné skupiny hmyzích škůdců již významnější poškození lesa nezpůsobily, zejména to pak platí o listožravém hmyzu, jehož výskyt se nachází již několik let na historickém minimu. Také u houbových chorob můžeme hovořit o převážně příznivém roce, případné vzniklé poškození mělo nižší intenzitu a lokální charakter. Citelné poškození lesa zvěří (negativně působící hlavně na druhové složení dřevin) je dlouhodobý a za stávající legislativní situace obtížně řešitelný problém. Prioritou letošního roku bude opět nepochybně tlumení gradace kůrovců na smrku. Přemnožení kůrovců na smrku pokračovalo ve většině okolních středoevropských zemí, např. v Rakousku předpokládají zvýšení objemu kůrovcových smrkových těžeb o cca 10–20 %, zhoršení očekávají rovněž na Slovensku. Pouze v Polsku (jižní oblasti) je předpoklad snížení těchto těžeb o cca 30 %. Miloš Knížek, Jan Liška
Jozef Marko
bývalý vedoucí Odboru komunikace s.p. LESY SR a lesnický publicista
Som presvedčený o tom, že súčasným dianím nezaťažená lesnícka história s odstupom času označí po zhodnotení dopadu výnimočných udalostí v š.p. LESY SR rok 2009 za osobitne významný. Nemám pritom na mysli 10. výročie založenia štátneho podniku, ktoré si vedenie najväčšieho lesníckeho subjektu na Slovensku, obhospodarujúceho viac ako 40 percent lesného pôdneho fondu v krajine, pripomenulo so zamestnancami a hosťami na slávnostnom stretnutí v novembri tohto roka.
V čom bol teda rok 2009 v š.p. LESY SR výnimočný? Už na jeho začiatku sebareflexiou, ktorej boli predstavitelia podniku schopní, keď ako prví otvorene priznali chýbajúce kubíky na Expedičnom sklade Čierny Váh, ktorí patrí Odštepnému závodu Liptovský Hrádok. Správa o tom, že pri porovnaní evidencie a reálneho stavu guľatiny a vlákniny sa niekde „stratilo“ 19 000 kubíkov, vzbudila obrovskú a zaslúženú pozornosť širokej verejnosti. Vedenie podniku deklarovalo, že prijme opatrenia, ktoré v budúcnosti zabránia podobným únikom drevnej hmoty. Prípadom sa začali zaoberať orgány činné v trestnom konaní a verejnosť sa po niekoľkých týždňoch vyšetrovania dozvedela, že obvinenie bolo vznesené proti bývalému riaditeľovi závodu a ďalším zainteresovaným osobám, ktoré profitovali na zlodejine nebývalého rozsahu. Viacerí kolegovia zo štátneho podniku síce považovali za nešťastné, že vedenie ako prvé „vybubnovalo“ vážne pochybenia na liptovskohrádockom závode a uškodilo tak menu štátnych lesníkov, ale to iste len preto, že si neuvedomili, aké dopady na dôveryhodnosť a prestíž lesníkov by malo zatĺkanie a ututlávanie alarmujúcich faktov. Zvlášť, keď nimi už disponovali v redakcii ekonomického týždenníka a bolo len otázkou času, kedy ich ako prví zverejnia.
Dôveryhodnosť a prestíž podniku a jeho zamestnancov sa ale podarilo aspoň na pár týždňov dramatickým spôsobom zvýšiť vo vnímaní a vedomí širokej verejnosti od konca júna 2009. Zamestnaneckú iniciatívu za zastavenie nekorektných, celoslovenskými a regionálnymi politikmi deformovaných postupov nehospodárneho nakladania s majetkom štátu v užívaní š.p. LESY SR spustil pracovník Odboru komunikácie Ján Mičovský otvoreným listom, určeným generálnemu riaditeľovi. Poukázal v ňom na neprofesionálne praktiky generálneho riaditeľa a vedenia podniku ako celku. Verejnú podporu iniciátorovi historických udalostí vzápätí vyjadrili ostatní kolegovia z odboru a tí sa stali motorom „nežnej zelenej“ – ako nazval spontánnu revoltu v internetovej diskusii jeden z anonymných prispievateľov. Otvorený list adresovaný predsedovi vlády, predsedovi parlamentu a ministrovi pôdohospodárstva podpísalo postupne 1 200 z celkového počtu 3 900 zamestnancov podniku. Odborová organizácia plne podporila konanie nespokojných zamestnancov, naopak dozorná rada alibisticky lavírovala. Bola sformulovaná petícia Ľudia pre lesy a členmi petičného výboru sa stala takmer tridsiatka rešpektovaných osobností kultúrneho, spoločenského a lesníckeho života na Slovensku. Petíciu podpísalo v nasledujúcich mesiacoch vyše 18 000 občanov zo všetkých kútov krajiny.
Napriek tomu, že iniciatíva čestných lesníkov, ktorí chceli vykonávať svoju prácu profesionálne a zodpovedne, bez tlaku politikov a lobistov, transparentne a v súlade so zákonmi, vyvolala veľké sympatie medzi občanmi a obrovský záujem masmédií, napriek tomu, že pod tlakom verejnej mienky bolo dovtedajšie vedenie š.p. LESY SR odvolané a v auguste bolo začaté trestné stíhanie, pretože sa ukázala časť podnetu zamestnancov ako opodstatnená, napriek tomu nastupujúce vedenie v druhej polovici leta 2009 spacifikovalo iniciátorov snaženia o ozdravenie hospodárenia v podniku. Nežná zelená teda „požrala“ svoje deti, ale som pevne presvedčený o tom, že jej význam a dosah na formovanie lesníckej cti a úcty lesníkov voči samým sebe po čase správne pochopia všetci kolegovia s čistým svedomím a úprimným záujmom o rozvoj podniku. Vnímavá verejnosť si totiž raz a navždy uvedomila, že v radoch štátnych lesníkov nie sú iba zlodeji dreva, ako sa ich všetkých snažia systematicky a cieľavedome už dlhé roky vykresľovať v očiach občanov niektoré záujmové skupiny – sprofanované ochranárske organizácie a tendenčné médiá so zaujatými žurnalistami. Že medzi lesníkmi je dosť zodpovedných hospodárov a statočných ľudí, ktorí mali dostatok občianskej odvahy, aby poukázali na nekalé praktiky v úprimnej snahe o nápravu. A neboli pritom nikým zmanipulovaní, nikým použití, nijakým osobným prospechom motivovaní. Z toho boli krivo obvinení práve tými, ktorí nemôžu mať v tejto kauze čisté svedomie a ktorí napriek tomu ostávajú nielen v riadiacich pozíciách štruktúry štátneho podniku, ale ostávajú aj na významných pozíciách ovplyvňujúcich fungovanie celého lesníckeho sektora na Slovensku.
Rok 2009 končí v š.p. LESY SR prepustením približne polovice zamestnancov generálneho riaditeľstva v Banskej Bystrici. O prácu príde vyše 50 ľudí. A tí čo ostali? Nebudem sa ich pýtať, ako sa v súčasnej situácii cítia, pretože to veľmi dobre viem. Pravdupovediac, rok s takýmto priebehom ani nemohol dopadnúť inak...
František Kučera
předseda SVOL (Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR)
Po několika letech, kdy lesní hospodářství v Evropě opakovaně postihovaly rozsáhlé větrné polomy, byl rok 2009 z tohoto pohledu vcelku příznivý – k žádné mimořádné živelné kalamitě nedošlo. Ani výkyvy počasí oproti normálu nebyly takového rázu, který by výrazně ovlivnil výsledky hospodaření v lesích. Tyto skutečnosti měly vliv i na další vývoj kalamity kůrovce, která (přes postupující gradaci v některých částech republiky) nezpůsobila v celostátním měřítku další nárůst objemu nahodilých těžeb. Došlo i k mírnému poklesu těžby celkové, což v konečném důsledku přispělo ke stagnaci cen dřeva, ve druhé polovině roku i k nepatrnému zvýšení u některých sortimentů, což v letošním krizovém roce málokdo očekával. Úspěšně se také rozvíjel společný obchod s dřívím členů SVOL, rozšířilo se portfolio dodavatelů i odběratelů. Neuspokojivé výsledky kvalitativních přejímek u odběratelů hodláme řešit v roce následujícím.
V ekonomických výsledcích lesních majetků se do jisté míry projevilo krácení finančních příspěvků na hospodaření v lesích, ke kterému pro nedostatek prostředků přistoupila zastupitelstva většiny krajů ČR. Majitelé nestátních lesů uvítali změny v poskytování dotačních prostředků na investice do lesů financovaných z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova prostřednictvím Programu rozvoje venkova, které v podzimním kole omezily čerpání dotací na harvestorovou techniku. Zásadně ovšem nesouhlasili s nastavením dotací na obnovu lesního potenciálu po kalamitách a nově vyhlášených titulů na lesnicko-environmentální opatření. Prostředky EAFRD by měly sloužit ke zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví, zlepšení životního prostředí a krajiny nebo kvality života ve venkovských oblastech. V uvedených případech jsou však podmínky dotací nastaveny tak, že buď znevýhodňují vlastní zaměstnance žadatelů, nebo požadavky odtrženými od lesnické praxe a přílišným papírováním rozvoji venkova mnoho nepřinášejí.
Pokud jde o novinky v naší legislativě, rádi bychom věřili, že schválená novela zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny bude i pro vlastníky lesů určitým přínosem. Zejména očekáváme, že usnadní řešení náhrad za ekonomickou újmu vzniklou v důsledku omezení hospodaření v zájmu ochrany přírody. Rozšíření seznamu evropsky významných lokalit v rámci Natury 2000, ke kterému došlo v druhé polovině tohoto roku, bylo přijímáno vlastníky lesů a správci lesních majetků s nedůvěrou. Doufáme, že ze strany orgánů ochrany přírody nebudou na těchto lokalitách uplatňovány přehnané požadavky na omezování dosavadního způsobu hospodaření. Ostatně díky němu byla řada těchto lokalit vyhlášena.
I v letošním roce jsme se marně pokoušeli o změny legislativy, které by umožnily navrátit obcím lesy, dosud v držení Ministerstva národní obrany, a dořešení všech restitučních sporů včetně rozhodnutí o případném navrácení církevních lesů. Na jaře byla rovněž jmenována Koordinační rada, jejímž úkolem je navrhnout způsob a postup implementace Národního lesnického programu II, schváleného vládou ČR dne 1. 10. 2008, který by měl být základem státní lesnické politiky do roku 2013. Práce na tomto úkolu budou pokračovat i v roce příštím. Dosavadní přístup ministerstva zemědělství k dílčím závěrům však nenasvědčuje, že by se osud tohoto dokumentu podstatně lišil od Národního lesnického programu I před několika lety.
Pokud jde o stav lesů a výsledky hospodaření, lze rok 2009 hodnotit z pohledu vlastníků soukromých a obecních lesů spíše kladně, se spoluprácí se státními orgány a novinkami v legislativě příliš spokojeni být nemůžeme.
Miroslav Sloup
zástupce předsedy koordinační rady NLP II
Schválení NLP II předcházela poměrně dlouhá příprava, první zpracovaný návrh byl předkládán laické i odborné veřejnosti již v roce 2006. K tomuto návrhu došlo cca 300 připomínek, po jejich zapracování v druhém kole následovalo dalších 500 připomínek. Na připomínkách se mimo MZe a MŽP podíleli další lesničtí odborníci, zástupci odborných lesnických organizací (např. LČR, SVOL, ČAPLH), zástupci ochrany přírody, zástupci zájmových organizací, a to jak zabývajících se lesnictvím (např. ČLS), ochranou přírody (např. DUHA), myslivostí (ČMMJ) a další (např. zástupci krajů, Český svaz turistů atd.).
Z velice nesourodých požadavků bylo zřejmé, že tímto směrem cesta nevede. Organizace (ÚHÚL), která byla pověřena zadavatelem (MZe) k zpracování návrhu NLP II, zvolila poněkud netradiční postup. K opakovaným jednáním přizvali zástupce prakticky všech skupin, které se podílely na předchozích připomínkách, a společně byla hledána cesta, která by splnila zadaný úkol. Cesta byla trnitá, složitá a poměrně dlouhá, ale nakonec s požadovaným výsledkem. Pro potřebnou shodu byla problematika jednotlivých kapitol pojata obecněji tak, aby bylo zachováno zadání, a přitom nebyly zásadní rozpory u jednotlivých zájmových skupin.
Výsledkem byl návrh znění NLP II, který vycházel jak z požadavků mezinárodních smluv, dohod a směrnic EU, tak i požadavků ČR na trvalý rozvoj lesního hospodářství a naplnění jeho významu pro regiony.
Návrh předpokládal úměrné řešení ekonomických, sociálních i ekologických problémů. Tento návrh byl schválen usnesením vlády ČR 1. října 2008 a mimo jiné uložil ministru zemědělství a životního prostředí zohlednit závěry NLP II při realizaci střednědobých politik v rezortech a při přípravě souvisejících právních předpisů.
MZe, po dohodě s MŽP, opět pověřilo ÚHÚL ke koordinaci zpracování návrhu konkretizace jednotlivých opatření. Náměstek ministra zemědělství jmenoval Koordinační radu (KR), která má za úkol navrhnout realizační opatření pro jednotlivé cíle (jsou 4 – „Zlepšení dlouhodobé konkurenceschopnosti“, „Zlepšení a ochrana životního prostředí“, „Zlepšení kvality života“, „Posílení koordinace a komunikace“). Cíle jsou rozpracovány do 17 klíčových akcí (KA). KR má paritní zastoupení obou organizací (MZe a MŽP) a je více než dvacetičlenná. Složení KR je v podstatě shodné s tím, které se podílelo na zpracování návrhu a KR se pravidelně schází od března roku 2009 každý měsíc. Pro rozpracování jednotlivých KA pověřila KR expertní skupiny (ES), které jsou složeny jak z členů KR, tak i z nominovaných odborníků jednotlivými organizacemi. ES pracují samostatně dle potřeby. Velkým a někdy až na hranici možnosti řešení problému je sladit zájmy tak, aby poměrně obecné závěry jednotlivých kapitol NLP II byly rozpracovány do konkrétních opatření. Zde již například jsou i diskuze o tom, zda má mít organizace s desítkami tisíc členů stejnou váhu jako organizace s mnohonásobně nižší členskou základnou.
V současné době jsou prakticky rozpracovány všechny KA NLP II. V konečném návrhu schválila KR klíčovou akci 11: „Dosažení vyváženého stavu mezi zvěří a lesem“. Zde je ale třeba poznamenat, že na jejím zpracování bylo realizováno více dlouhodobějších projektů (zadaných jak Mze, tak MŽP, prakticky od r. 2005). Více informací je umístěno na www.uhul.cz v záložce NLP.
Pro informovanost veřejnosti je ve spolupráci s ČLS připravován seminář, který se bude konat 28. ledna 2010 v Hradci Králové (zařízení LČR, s.p. – „Silvia“). Do roku 2010 je potřeba popřát členům KR a jednotlivých ES úspěšnou realizaci všech zbývajících cílů a navazujících klíčových akcí.
Děkuji za odpovědi, Jan Příhoda
Více informací naleznete v původním článku v Lesnické práci 1/2010
