Zdroj: ČT 2
Datum: 29.05.2007
Autor: Neuveden
Moderátor: Neuveden
Relace: Nedej se
Autor
Za dalším příběhem ohrožené přírody jsme se vydali až na soutok Moravy a Dyje, do rozsáhlé oblasti lužních lesů. Tyto lesy člověk postupně proměnil v tvrdý luh, kde převažují duby, jasany a jilmy. Je to unikátní komplex lesů a luk a je domovem mnoha chráněných druhů živočichů a rostlin. Jejich další existenci ohrožuje kácení starých porostů.
Ing. Michal Hrib, PhD., Lesní závod Židlochovice, Lesy České republiky, s.p.:
Tato lokalita je tak úžasná a byla tak dlouho veřejnosti i odborné veřejnosti téměř hermeticky nepřístupná, že teď zažíváme ohromný boom zájmu o toto území. Ale jsou to právě lesníci, kteří, si myslím, si uvědomují svoji odpovědnost. Na druhou stranu my se nemůžeme zcela jednoznačně vzdát dřevoprodukční funkce, to znamená té funkce, která nám umožňuje využívat dřevo nebo produkovat dřevo pro průmyslové využití.
Autor
Jsme uprostřed lesů, a přesto tu najdeme rozsáhlé otevřené obnovní plochy, kde se místo jednoho hektaru na základě výjimky ze zákona kácejí dvouhektarové plochy. Mnohdy jsou od sebe odděleny jen úzkým pruhem lesa, a tak vznikají doslova planiny uprostřed divočiny.
Ing. Michal Hrib, PhD., Lesní závod Židlochovice, Lesy České republiky, s.p.:
Tady se musíme také podívat na to, že obnovujeme přednostně dub. Dub je výrazně světlomilná dřevina a pod porostem se obnovuje obtížně. Téměř se tady v těchto podmínkách přirozeným způsobem jeho obnova nedaří. Takže ten holosečný způsob je v podstatě ekologicky opodstatněný a přírodním a přirozeným podmínkám velice blízký.
Ing. David Horal, Agentura ochrany přírody a krajiny, Brno:
Je to jedna z ptačích oblastí, kterých máme v České republice zatím vyhlášeno 39. A podle mého názoru je jedna z nejcennějších v rámci celé střední Evropy. Devět druhů ptáků je tady takzvaným předmětem ochrany. Je to jednak čáp bílý, který tady hnízdí i v lesních koloniích, potom jsou to některé druhy velkých dravců - luňák hnědý, luňák červený, včelojed lesní a raroh velký. Potom je to ledňáček říční a tři druhy dutinových hnízdilů, dva datlovití - žluna zelená, strakapoud prostřední a lejsek bělokrký jako pěvec.
Autor
V posledních letech se místní lesy staly domovem krále dravců - orla královského. V době, kdy se připravovaly návrhy ptačích oblastí soustavy Natura 2000, se tu ještě pravidelně nevyskytoval. Proto se tento úžasný dravec do seznamu ptačí oblasti nedostal.
Ing. David Horal, Agentura ochrany přírody a krajiny, Brno:
To hnízdění dravců je naprostým unikátem v rámci střední Evropy. Je tady jediné hnízdiště orla královského v naší republice a nejpočetnější hnízdní populace luňáka hnědého, luňáka červeného, včelojeda lesního i raroha velkého. Nám to vadí proto, že tyhle staré porosty jsou vlastně domovem nebo biotopem většiny těch druhů ptáků, o kterých jsem mluvil. V tomhle území je takzvaná nevyrovnaná skladba věkových tříd, to znamená, převažují tady z různých historických důvodů staré porosty, které teď dosahují mýtního věku, a jsou tedy z lesnického hlediska takzvaně obnovovány. Z hlediska lesního zákona je všechno naprosto v pořádku, ale z hlediska ochrany přírody to v pořádku není, protože my jsme povinni tady zajistit přežití populací těch jmenovaných druhů ptáků, ale při tempu těžeb, které tady je, máme obavu, že řada z nich by mohla velmi vážným způsobem poklesnout.
Autor
Pohár trpělivosti přetekl koncem loňského roku, kdy státní podnik Lesy České republiky, Lesní závod Židlochovice zahájil těžbu v jádrovém území soutoku. Jednalo se o řadu hektarů starých porostů dubů a jasanů v mýtním věku 130 až 160 let.
RNDr. Jiří Matuška, vedoucí Správy CHKO Pálava:
Lesy České republiky v oblasti soutoku Moravy a Dyje, která je navržena jako evropsky významná lokalita soustavy Natura a vyhlášená nařízením vlády jako ptačí oblast, zahájily těžbu v porostech, o kterých my se domníváme, že mohou být ve střetu s ochrannými zájmy právě té ptačí oblasti.
Ing. Jan Klapuš, náměstek ředitele České inspekce životního prostředí:
Lesní závod žádal o souhlas správu. Ta žádost nebyla z hlediska správy dostatečná v tom, že neobsahovala konkrétní údaje, čili správa zřejmě nemohla rozhodnout ve věci. Žádala tedy doplnění toho podání ze strany lesního závodu. K tomu nedocházelo, ale v určitý okamžik lesní závod prostě využil ustanovení jiného v tom zřizovacím předpise o ptačí oblasti a podal oznámení.
Autor
Pouhým oznámením záměru těžit se lesní závod vyhnul povinnosti získat souhlas ochranářů s těžbou. Využil tak díru v zákoně. Legislativní rozpor začala řešit Česká inspekce životního prostředí. Počátkem února vydala předběžné opatření a zakázala další kácení.
Autor
V té době ale už to kácení proběhlo a bylo ukončeno?
Ing. Jan Klapuš, náměstek ředitele České inspekce životního prostředí:
Ano. Podle našich informací v té době už kácení, které bylo situováno do období zima 2006 - 2007, proběhlo.
Autor
Těžba pokračuje stejnou intenzitou jako před osmi, deseti lety?
Ing. David Horal, Agentura ochrany přírody a krajiny, Brno:
Pokračuje podle mého názoru ve větší intenzitě, protože jednak tady při minulém nebo už předminulém LHP došlo ke snížení odmýtí i obou hlavních dřevin - u dubu a jasanu. Byla zrušena genová základna u dubu, což rovněž obnášelo zkrácení odmýtí, takže těžba je zde výrazně vyšší. Dnes se těží na polesí Soutok okolo 27 tisíc kubíků, na polesí Tvrdonice okolo 23 tisíc.
Autor
V roce 2003 se území mezi Břeclaví, Mikulčicemi a soutokem stalo součástí biosférické rezervace UNESCO. Jeho hlavním posláním je ochrana a zachování genetických zdrojů, rostlinných a živočišných druhů, ekosystému a krajiny. Jak tyto skutečnosti ovlivňují lesní management?
Ing. Michal Hrib, PhD., Lesní závod Židlochovice, Lesy České republiky, s.p.:
Bezprostředně v hospodaření nemá vyhlášení bisoférické rezervace UNESCO vliv ale je potřeba si uvědomit, že zařazením mezi území takto významná roste prestiž této lokality. A my samozřejmě uvažujeme o celé řadě projektů, které mohou vzniknout díky podpoře biosférické rezervace UNESCO.
Autor
A takto vypadá hlavní přístup do biosférické rezervace. Nesporný signál, že lesákům na turistech moc nezáleží. Pak už je jen krůček k tomu, aby návštěvník zapomněl, že obří podíl na unikátních porostech mají především generace lesníků.
Mgr. Lukáš Čížek, PhD., Entomologický ústav AV ČR České Budějovice:
To, co tady vidíme, je paseka s takzvaně plošně připravenou půdou To znamená, že když se vytěží les, tak aby se na tu paseku daly zasázet strojově sazeničky stromků, tak tam vjede takzvaná fréza, což jsou za traktorem dva rotující ocelové disky, které rozfrézují, rozmělní zbytky po těžbě a pařezy, v druhém kole to zapraví do půdy, to znamená, že půdu zorají do 20 - 30 centimetrů hloubky. Tohle je problém z několika důvodů. Jednak to prakticky likviduje lužní vegetaci, bledule, sněženky, dymnivky a takové to, co si představíte za vegetaci květnatého háje, tak jde do háje. A pak likvidujete také biotopy chráněným broukům. Pro roháče je v hospodářském lese pařez v podstatě jediné místo, kde se může vyvinout.
Ing. Michal Hrib, PhD., Lesní závod Židlochovice, Lesy České republiky, s.p.:
Oku člověka jako návštěvníka to může připadat jako jistým způsobem zemědělská kultura, ale tento způsob obnovy - celoplošný, pasečný - je z hlediska ekologických nároků dubu odpovídající, je v pořádku. Jako lesník jsem s ním spokojen.
Mgr. Lukáš Čížek, PhD., Entomologický ústav AV ČR České Budějovice:
Tady vidíte cíl nebo důvod plošné přípravy půdy. Prostě lze tu potom strojově napíchat jednotlivé sazeničky, a tím obnovit porost. Plošná příprava půdy byla zavedena v Lesním závodu Židlochovice někdy v polovině devadesátých let. Zavedl ji současný ředitel biosférické rezervace.
Ing. Jan Vybíral, ředitel o.p.s. Biosférická rezervace Dolní Morava:
Biosférická rezervace je zde proto, aby připravila podmínky pro diskuzi o tom, jaká koncepce obhospodařování na dalších deset let bude nastavena. A samozřejmě že tady toto vše se tam bude zohledňovat. Je to hledání kompromisů a ekonomická stránka věci je naprosto relevantním faktorem, který musí být ve hře.
Ing. Michal Hrib, PhD., Lesní závod Židlochovice, Lesy České republiky, s.p.:
Z hlediska technologického postupu takto připravená paseka umožňuje použití mechanizace. A použití mechanizace je mnohem levnější než použití ruční práce. My se na druhou stranu pohybujeme v tržním prostředí a nemůžeme si jako lesníci dovolit nepočítat s ekonomikou. A lidská práce obecně je drahá.
Autor
Ale toto nejsou běžné hospodářské lesy?
Ing. Michal Hrib, PhD., Lesní závod Židlochovice, Lesy České republiky, s.p.:
My se pohybujeme v lesích zvláštního určení, což je účelová kategorizace lesů. Opravdu lesy zvláštního určení. A tady na tomto místě byly deklarovány nikoliv pro oboru, i když jsme současně v oboře, ale byla tato kategorie vylišena jako lesy zvláštního určení pro zachování biodiverzity. Takže tu se snažíme podporovat a v tom způsobu přípravy půdy není podstatný rozdíl.
Autor
Jsme na soutoku Moravy a Dyje, dál už je Slovensko a Rakousko. Z rybářských sítí na nás dýchá atmosféra dávných věků. Jako dříve tady hospodaří bobři a pokoušejí se přehradit tok řeky. To, že jsme na hranici tří zemí, dokazuje i hraniční kámen z 18.století se jménem císařovny Marie Terezie. Kde končí lesy, začínají rozvolněné louky se starými osamocenými stromy.
Ing. David Horal, Agentura ochrany přírody a krajiny, Brno:
Ponechávání těch výstavků má velice zásadní význam, protože pokud stojí uprostřed paseky výstavek tak během 40 - 50 let odroste okolní porost natolik, že už ho můžou zase obsadit dravci pro svá hnízdění, protože oni si vybírají právě takové ty dominantní stromy. Takže by bylo ideální, kdyby na každé pasece zůstalo minimálně 3 - 5 zdravých stromů. Stejně tak je významné ponechávání různých souší, které zase slouží jako potravní základna třeba pro šplhavce. Ale vidíte, že na většině těch pasek, které tu můžete vidět, ty výstavky nejsou, nebo je jich velmi málo.
Mgr. Lukáš Čížek, PhD., Entomologický ústav AV ČR České Budějovice:
Tohle je strom největší tady v celém areálu. Nebo jeden z největších. Má průměr kmene přes tři metry. Stáří 200, 250, možná 300 let. Je to pozůstatek tradičního lesního hospodaření, kdy se tady na loukách páslo a lesy byly podstatně řidší. Dneska ty stromy, přestože tady dosud jsou, tak dožívají. Když jsme dělali inventarizaci, tak víc než polovina jich byla už po smrti a z toho zbytku asi jen 15 procent stromů je zdravých.
Autor
Staré duby jsou domovem pro tisíce druhů hmyzu. Mezi nejznámější patří chráněný tesařík obrovský nebo roháč obecný.
Mgr. Lukáš Čížek, PhD., Entomologický ústav AV ČR České Budějovice:
Tady na jižní Moravě je vlastně poslední místo v republice, kde jsou roháči ještě dost hojní. Roháč vyhynul v některých zemích severní a západní Evropy, ustupuje viditelně v Čechách a na severní Moravě. Největší problém je v tom, že na tyhle stromy je vázáno tolik druhů hmyzu, ale těch stromů rapidně ubývá. Momentálně Lesní závod Židlochovice odmítá ponechávat výstavky při těžbách. Protože tady by nepomohla ani výsadba stromů. Ty stromy jsou tak starý, že i kdybychom tady vysadili stromky, tak teprve za 150 let na ně ti brouci můžou přeletět. Jenomže to tyhle stromy už tady dávno nebudou, takže jediná možnost jak situaci nějak zachránit je při těžbách v lese ponechávat výstavky několik starších stromů na hektar stát, aby na ně ti brouci, kteří teď žijí na solitérních starých stromech, mohli přeletět.
Ing. Jan Vybíral, ředitel o.p.s. Biosférická rezervace Dolní Morava:
V současné době se zpracovává projekt obnovy solitérů v krajině Pohanska. Takže doufám, že na podzim už některé skupinky budou vysazené. Ta náhrada se připravuje. Je to zase ta složitá problematika, protože vypěstovat solitér, to je většinou výběr zase z určité skupinky vhodného jedince. Je to dlouhodobý proces.
Autor
Koncem května proběhla jednání mezi vedením Lesů České republiky a ochranou přírody. Téma? Omezování těžeb v jádrové zóně obory Soutok.
RNDr. Jiří Matuška, vedoucí Správy CHKO Pálava:
Já si myslím, že v této oblasti každý porost, který má být zmýcen, bude problémový, protože dneska je v určitém věku, za dalších 10 - 20 let se dostane do stavu, který nahradí ty nejstarší porosty, které tady jsou. Takže není vůbec jednoduché a nebude jednoduché tady to hospodaření nějakým způsobem usměrňovat. Ale to by se mělo v těch dvou letech do konce desetiletí nějakým způsobem dojednat. A potom by měla ochrana přírody zásadně vstoupit s jasnými požadavky do nové tvorby lesního hospodářského plánu na dalších deset let.
RNDr. František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny:
V současnosti se předává do Evropské komise seznam evropsky významných lokalit. To je součástí tzv. panonika, to je takový ten menší biogeografický celek v rámci ČR pokrývající zhruba 5 procent státu, který máme dobře zmapován. A po tom odevzdání musí nastat nejpozději do šesti let vyhlášení tohoto typu za nějaké chráněné území. Nám je celkem jedno. jestli to bude chráněná krajinná oblast, nebo to bude národní rezervace s ochrannými pásmy a nebo, když se nám podaří dohodnout vhodný režim, to bude řešitelné smluvní ochranou s Lesy České republiky, případně s dalšími partnery. Protože i Lesy České republiky jsou si vědomy, že toto území je opravdu unikát nejenom v rámci České republiky.
Autor
Zdá se tedy, že ochrana přírody v hodině skutečně dvanácté nachází cestu k vyššímu stupni ochrany oblasti soutoku, že kácení starých porostů bude omezeno. Napište nám o svých zkušenostech s lesním hospodařením, a to v soukromých i ve státních lesích. Ke kritickému stavu našich lesů se v pořadech Nedej se budeme vracet.
