Petr Havel
Dlouhých několik týdnů to trvalo, než naši jindy tak operativně reagující odpůrci geneticky modifikovaných organizmů (GMO) a biotechnologií zveřejnili „objev”, který plnil stánky médií v zahraničí zejména na konci července a počátkem srpna – totiž že v USA roste zplaněná GMO řepka. „Vědci naznačují, že geneticky upravené vlastnosti mohou rostlině pomáhat přežít přirozené nepřátele v divoké přírodě,” tvrdí se v článku zveřejněném mimo jiné na portálu Bio-info. Podle článku jde o první nálezy GMO plodin ve volné přírodě, a kromě USA se zplaněná řepka našla také v kanadě či v Japonsku v okolí přístavů, kam se GMO vozí.
V první řadě je dobré identifikovat onen pojem „vědci”. Jde totiž o výsledky práce studentky Univerzity of Arkansas Meredith Schaferové prezentované na letošním 95. výročním setkání Ecological Society of America v Pittsburghu. Daleko důležitější je ovšem skutečnost, že řepka zplaňuje zcela běžně, aniž by byla GMO, a běžně se kříží s desítkami dalších druhů brukvovitých rostlin, do nichž patří. Tím se také mění vlastnosti příslušných kříženců, včetně růstu odolnosti vůči různým herbicidům, stejně jako v případě GMO řepky. Je to totiž zcela přirozený přírodní jev – aby mohl organismus přežít, vyvíjí se v závislosti na prostředí, v němž se nachází. Rostoucí odolnost vůči chemii obecně, ale i proti škůdcům nebo třeba proti suchu je tedy společná jak GMO, tak non GMO rostlinám za předpokladu, že je to pro organismus výhodné k přežití. Rozdíl je jen v tom, že biotechnologie tyto procesy mohou urychlit. Je to ale zhruba podobné, jako když se člověk zbytečně cpe různými medikamenty, až přestanou zabírat – organismus se prostě přizpůsobil změně.
Další mediální útok vůči GMO plodinám samozřejmě přichází v tu „správnou dobu”. Na půdě EU totiž vznikla a v současné době stále probíhá podpisová akce farmářů, včetně farmářů ze zemí, které pěstování GMO zakazují, vyzývají Evropskou Komisi k zásadní změně v dosavadních postojích vůči GMO. Sami zemědělci totiž zjistili, že odmítání GMO ze strany politiků a na základě emocí snižuje jejich konkurenceschopnost vůči zemědělcům z celého „zbytku” světa, kde se GMO běžně produkují a plochy těchto plodin každoročně rostou.
O poznání operativněji zato reagovali jiní ochránci – Hnutí Duha na sdělení ministerstva zemědělství a vedení státního podniku Lesy České republiky o mantinelech tendrů na lesnické zakázky, které mají v průběhu příštího roku nahradit původní dlouhodobé tendry LČR. Rozbor argumentace Duhy by byl asi moc dlouhý, a tak je dobré upozornit na podivně neekologickou tezi, která je součástí kritiky uvedených tendrů ze strany Duhy. Jde o tvrzení, že Lesy ČR chtějí prodat „svou dobře fungující prodejní infrastrukturu”, čím se mají připravit do budoucnosti o prodej dřeva ve vlastní režii. Co je ale skuteščně ta zmiňovaná infrastruktura? Je to Hradecká lesnická a dřevařská společnost (HLDS) - a nic víc. K tomu je dobré poznamenat, že tuto společnost fakticky ovládá soukromá osoba František Dejnožka, a stát má v této společnosti, přes kterou Lesy ČR dosud prodávají většinu dřeva, 50 procent.
Pravidla jsou ale nastavena tak, že Lesy ČR nemohou do chodu HLDS nijak zasahovat, prodej dřeva tímto způsobem je pro ně nevýhodný a právě na tom stát, potažmo LČR, tratí velké peníze. František Dejnožka je přitom velmi dobrý obchodník s dřevem, ale také velmi schopný manažer a lobista. Díky tomu se mu v minulosti podařilo s úředníky ministerstva zemědělství uzavřít natolik pro sebe výhodné (a pro stát nevýhodné) smlouvy, že je pro stát (Lesy ČR) na místě v tomto vztahu nepokračovat. To již také bez dalších podrobností ministr zemědělství Ivan Fuksa konstatoval. V této souvislosti je starost ochránců přírody o „prodejní infrastrukturu” opravdu dojemná, zvláště, když specielně existence či neexistence HLDS nemá na ochranu přírody (zde lesa) žádný bezprostřední vliv. Smutné ovšem také je, že bez jakéhokoli ověření si skutečné reality přebírají teze o „fungující prodejní infrastruktuře Lesů ČR” média, a matou tím již tak dost zmatenou a složitými vazbami v našem lesnictví dezorientovanou laickou veřejnost.
