Na Internetu je článek Odborníci: Pro obnovu kalamitních ploch lesů je vhodný modřín. V tomto článku se lze dozvědět, že skupina lidí z organizace Czech forest prosazuje vysazování modřínů, jako náhradu za kůrovci smrkovými zničené porosty smrků v ČR. Na Wikipedii se při zadání modřín lze dozvědět, že se jedná o dřevinu, která nesnáší zastínění a jako smrk koření poměrně mělce a z tohoto důvodu se dá předpokládat, že v suchém období se v důsledku nedostatku vody zastaví její růst. Většina klimatických odborníků v ČR zastává ale názor, že se na jejím území budou v budoucnu střídat dva nepříznivé klimatické jevy a to období s nedostatkem vodních srážek a období s jejich nadbytkem. V obdobích s nadbytkem vodních srážek ale předpokládají, že většina vody z území ČR převážně rychle odteče, aniž by došlo k jejímu většímu zásaku do hlubších zemních vrstev.
Jaké dřeviny a jaké podmínky je třeba v lesích v ČR vytvořit? V lesích v ČR by se proto měly před výsadbou například hluboce kořenících buků, které mají své porosty v ČR od nadmořské výšky 300 do 1000 metrů a zaujímají v ČR zhruba plochu 8,2 % porostů, například malými pásovými bagry vytvořit zhruba 1,5 metru hluboké příkopy, které by zhruba vedly po zemských vrstevnicích. Do těchto příkopů by měly být uloženy zbytky větví po těžbě dřevin v nejbližším okolí a to tak, že na vrstvu těchto větví, kterými by byl příkop vyplněn až na jeho horní okraj by se nahrnula zpátky vybagrovaná zemina a vznikl by tak val, který by se musel nechat alespoň dva roky sesednout. Po této době by se na vrchol tohoto zemního valu již mohly vysazovat například proti okusu lesní zvěře odolnější a hluboce kořenící mladé buky s možným menším zastoupením mladých jedlí bělokorých, které jsou také hluboce kořenící, ale často ničeny právě okusem zvěře.
V období nadměrných dešťových srážek by se dešťová voda ve větší míře u tohoto zemního valu zachycovala a pronikala do hlubších zemních vrstev, aby potom mohla být využita hluboce kořenícími lesními stromy. Rozložená organická hmota ve vybagrovaných příkopech by také vytvořila humózní dobře vodě nasákavou zemní vrstvu, v které by mohla být voda dlouhodoběji uchována. Výše popsaný pěstební postup je sice finančně více nákladný, ale s ohledem na budoucí nepříznivé klimatické změny je na některých lesních pozemcích jedním z mála postupů jak vytvořit v zhoršených klimatických podmínkách zdravé a dobře se rozvíjející lesní porosty, které jsou pro ČR z hlediska například zadržování vody v krajině žádoucí.
Emanuel SVOBODA
Komentáře
Sent: Thursday, October 11, 2018 10:49 AM
To: 'josef.vojacek@lesycr.cz' ; 'petra.justova@lesycr.cz'
Subject: Dopis GŘ Lesy ČR, st. p.
Importance: High
Vážený pane generální řediteli!
Je tomu již dávno v letech 1980/81, kdy jsem s jedním Vašich předchůdců ve Vaší funkci GŘ Lesy ČR seděl v jedné kanceláři INTERSIGMA, koncernový podnik pro vývoz a dovoz koncernu SIGMA (Olomouc): Byl to Ing. František Koníček. Fandu Koníčka tehdy moje cedry – když byl ve funkci GŘ Lesy ČR - a to i z hlediska využití v lesnictví velmi zaujaly.
Dovoluji si Vás a Vaše budoucí nové odborné ředitele st. podniku Lesy ČR pozvat na exkursi do mého cedrového arboreta v Čelákovicích, abyste již na podniku konečně pochopili, jak cedry mohou obohatit naše lesy a postupně v nižších polohách nahrazovat naši domácí borovici případně borovici černou s tím, jak globální oteplování bude pokračovat.
No podívejte sám, jak se mi cedry daří v naprosto stísněných podmínkách mezi rodinnými domy doslova na ty domy nalepeny: https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/CEDRY_2/ a https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/CEDRY_1/#Cedrus_libani_a_jeho_vlastnice_1.jpg – mimochodem ten cedry jsem jako 3letý semenáček zakoupil v dubnu 1980 v podniku Lesoškolky Řečany nad Labem
Prosím, přečtěte si pozorně diskusi a mé komentáře pod tímto tématem na Silvariu:
http://www.silvarium.cz/zpravy-z-oboru-lesnictvi-a-drevarstvi/opet-nevhodny-druh-dreviny-pro-cr-halo-noviny
V úctě,
Ing. Josef K n a p
mobil: 603 84 54 17
P.S.:
Martine Kleware! Co Vy na to? Objeví se cedry na Vašem webu?: www.hnutizivot.cz
Pane Knape,
nečekejte, že se bude někdo v LH Vašimi cedry zabývat dříve, než odumřou nejméně 2/3 českého plantážního smrku. Jsou snad na cedr nachystaní spřátelení soudruzi v lesoškolkách? Jsou ochotny cedrové dřevo zpracovávat české pily? Mají s cedrem jakoukoliv zkušenost taxátoři a inventarizační pracovníci? Existuje snad k cedru odpovídající nožičkovská literatura?
Obávám se, že nic z toho není splněno, takže i kdyby cedr přirůstal dva metry za rok a přitom se jeho dřevo kvalitou blížilo mahagonovému, tak dokud z toho nějakým spřáteleným firmám nepotečou prašule, nebude nic.
Bohužel hlavní problém introdukce jakýchkoli cizokrajných dřevin jsou ekologičtí souputníci Vladimíra Pelíška (Bláha a další s.r.á.g.o.r.y), takže do zásadnější akce Vám tito experti hodí vidle, pokud se s nimi nedokážete dohodnout, v čemž jsem já už všechny svoje nápady vyčerpal a vlastně jsem za to i rád (viz těžká až nemožná spolupráce s lháři a podvodníky).
Lesu zdar, MK
Toto uz je opravdu extrémní podlost! Byl jsem první, kdo mu vyjádřil podporu. A na rozdíl od tebe ja cedry skutecne pěstují a jejich ekologické nároky znám, takze vím, o cem je rec.
Chápu - prilis složite pravdy pro jednoduchouckou ovci s Bibli v jedné a flaskou ve druhe ruce.
Ocernujes me neustále, protoze jsem te opakovane usvedcil a usvedcuji ze lži, i proto, ze jsem ti položil triviální otázky, na nez NEJSI SCHOPEN ODPOVĚDĚT.
Jsi nízký a podlý clovek, falešný lhář. A nezapomeň si zase na me dat par panaku a vyzývat me na pěstni souboje, ty totální nulo. Kde nejsou argumenty, tam zbývají jen pěsti, ze, ubozacku?
Vytvořil jsi si představu a s ní bojuješ - jako nějaký psychopat.
Já jsem milovník jedle buku a dalších stromů (také smrku), který prakticky podpořil změnu dřevinné skladby např. na majetku pana J. Lobkowicze.
Ty jsi uvízl v mantře, že smrk je plevel a všechny okolnosti (včetně vědeckých studií) ohýbáš tak, aby Ti to vyšlo.
Určitě najdeš řadu obdivovatelů, já jím ale být nemohu a nebudu, protože Tě považuji za mírnější odvar fašisty - ostatně Adolf Hitler to myslel také dobře - chtěl založit novou rasu a k tomu jenom "musel" nejdřív řešit tu rasu stávající-špatnou. Ty to děláš stejně se smrkem - chceš, aby vychcípal, abys mohl vysázet nový a lepší les. Já mám rád všechny stromy a tuhle ideologii konečně dobrých zítřků, lesů nebo lidí odmítám od základu, jako falešnou a pyšnou.
To zcela mění situaci, chameleone, který prý mysli na blaho prirode blízkých lesu, ale pritom si z jakýchsi záhadných důvodu notuje s těmi největšími smrkoplantazniky!
Jsi HLUPÁK, navic samoliby. Nejsi schopen zodpovědět na ty nejzákladnější otázky, v podmínkách meniciho se klimatu se ohanis Nozickou, protoze dal tvé znalosti nesahaji! Ovšem pozor - mas diplom z pestovani plantáží rychle rostoucích dřevin, a jsi tedy na rozdíl od veterinářu či chemiků odborníkem!
Ze zidokrestanstvi vede ke zhloupnuti populace, je dnes již bezpečne prokázáno. Stejne jako to, ze nemas, co bys druhe učil.
A ani padesát minusu, které mi ty a par tvých ropackych soudruhu postupně pošlete z několika počítačů a mobilu v časovém rozpětí, pravdu neumlci, namyslena ovce v zeleném kozisku.
https://is.mendelu.cz/lide/clovek.pl?zalozka=13;id=3338;studium=30574;zp...1
28. 6. 2008 - 4. Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Růstová dynamika a stav Cedrus libani var. stenocoma v Turecku zpracovala sama a uvedla ... A dle mého názoru ta práce stojí za přečtení celá. Jsem zvědav zda ji četl GŘ Lesy ČR Ing. Josef Vojáček. Bezepčně vím, že tu diplomku nečetli odborní ředitelé - neb jsem se jich na to ptal - těch co dnes byli jaksi GŘ Vojáčkem vymeteni: http://www.silvarium.cz/zpravy-z-oboru-lesnictvi-a-drevarstvi/novy-sef-lesu-cr-vyhazel-odborne-reditele-echo24-cz
Fíkovníky u nás už se zimním přikrytím (a ani to není zdaleka každou zimu nutné) hezky plodí, letos už fíky nutím kdekomu, každý si jich dá několik a protože jsou opravdu hodně sladké a kalorické, tak mi zbytek s díky vrátí. Mou zatím největší chloubou jsou ovšem dva olivovníky, odrůda původem ze severního Řecka, které držím volně rostoucí venku s jen minimálním zimním přitápěním. Na tom větším z nich budu mít už letos i první úrodu, fialové plody jsou tam už teď.
Letos zkusím venku s lehkým přitápěním i už volně rostoucí datlovník kanárský a agave americkou. Zaujal mě i Váš stálezelený šácholan, mám odrůdu Feruginea, zatím pouze první rok, samozřejmě také venku, i on by měl zvládat krátkodobě kolem -20, což u nás nebylo od roku 1997. Budu řešit pouze zimní mrazové oslunění - lehkým zakrytím PP netkanou textilií.
Vážený Vladimíre! Magnolia grandiflora tedy exaktně řečeno její mnohé kultivary jsou ještě daleko mrazuvzdornější než si myslíte. Vzpomenete si na divnou zimu 2011-2012, která byla až do ledna podzimem a pak skoro 25dní v únoru celodenní mráz. Bobkovišně mi v té zimě zmrzly do kořenů, Magnolia grandiflora neměly ani listy spálené. Hezky o stálezelených magnoliích píše pan Milan Havlis zde: https://www.havlis.cz/karta.php?kytkaid=2202
Oni totiž reprezentují pouze hrsticku vyvolených, která ma ovšem stejnou moc cokoliv ovlivnit, jakou měl Hitler v dubnu 1945 v bunkru pod Říšským sněmem, kdyz posílal proti Rusům davno neexistující armády.
A věřte tomu, ze to, co tady mame se smrkem letos, je jeste odvar proti tomu, co bude příští rok a roky další.
Co je treba udelat? Je treba zajistit dostatek cedrovych (zejména libanonskeho) sazenic za rozumnou cenu. Na 90% plochy českých lesu NENI CEDR O NIC NEPUVODNEJSI NEZ NYNÍ TAM CPANY SMRK, takze jakékoliv pindani o introdukovanych dřevinách bude pouhým stekotem ratliku, což poresi průměrne šikovný právník.
Vidíte sam, ze tyto “odborníky” nebere dnes uz nikdo vázne, kdyz jedine penize z tech, o nez navic usilovali, dostali formou zvýšení dotace na výsadbu listnáčů;-) Jinými slovy - vláda jejich nároky na odškodnění za současnou nikoliv kalamitu, ale extinkci smrku neuznává - nehodlá cpat penize někam, kde se bude za penize občanů pokračovat v dosavadních chybách.
Vydrzte dva, tri, možná pět roku - a budete se na příslušných místech bavit s úplne jinými lidmi.
Neustále odvádíte pozornost jinam, protože odmítáte uznat, že "lepší než holá pláň jsou i smrky na nevhodných stanovištích", což je definice aktuální tragédie našich lesních ekosystémů. Pokud byste jednal férově, tak byste musel spolu se mnou hledat způsoby, jak vyřešit problém v současnosti umírajících lesů a né dokola opakovaně žvatlat, že k tomu muselo dojít, protože to lesníci pohnojili a Vy byste to udělal lépe než oni, kdyby oni nebyli u moci.
O současných změnách klimatu a především hibernaci státního aparátu v době sázení dnes umírajících porostů nevěděl nikdo nic a proto kritizovat a za d.e.b.i.l.y. označovat dávno zesnulé lidí (děláte to opakovaně právě Vy) je omezenost a hyenismus nejvyššího druhu.
Dávno bych Vám byl za to, jak si mě stále berete do huby (a také za kolegy, kteří zesnuli a Vy je opakovaně urážíte) normálně hospodsky nafackoval, kdybyste se pořád někde neschovával, což ovšem krysy dělají vždycky. Schováváte se, potom zase vyskakujete jako nějaký i.m.b.e.c.i.l. O Vašem i.m.b.e.c.i.l.i.s.m. u. ostatně svědčí také některé Vaše výroky, jako třeba ten, že jste před 30 lety vysázel jedle, které jsou dneska dospělé.
Co s Váma?? Běžte se bodnout !!!!!
1) Nepatřím do žádné party zelených polovzdělanců. To, že do této hypotetické a především názorově silně rozrůzněné skupiny zařazuješ každého s jiným než smrkolantážním názorem, pouze ukazuje, jak se neorientuješ v problematice. Je např. nepravděpodobné, že bych ve svém názoru podporujícím zkoušení "nepůvodního" cedru na místech, kde fatálně selhal nepůvodní smrk, našel oporu ve stanoviscích většinové státní i soukromé ochrany přírody.
Ty to dobře víš, navíc jsi četl mou reakci na p. Knapa a "jeho" cedry, která byla jednoznačně podporující. Přesto jsi v reakci na něj podle použil argumentační faul, kdy jsi mě zařadil do skupiny, která by mu cedry nejraději znemožnila. Toto je čisté morální faux pas. Nebudu to už dál rozvádět - každý si ty příspěvky může najít sám, dokud / pokud je administrátor nesmaže.
2) Polemika s vědci, kteří kdysi přišli s poznatky, jež jsou ve světle poznatků dnešních už neplatné a překonané, neznamená dehonestaci těchto vědců. To je opět další z řady tvých argumentačních faulů. Psal jsem ti už x-krát, že např. Nožička se ve svých doporučeních ohledně smrku nemohl nemýlit, pokud mu nebyl znám a ani znám být nemohl faktor změny klimatu. Vhodnost pěstování té či oné dřeviny na tom či onom stanovišti má validitu pouze v konkrétním typu klimatu. Jinými slovy - pokud se klima zásadněji promění, přestávají být poznatky dr. Nožičky a dalších k vhodnosti pěstování smrku tam či onde platnými. I toto jsi zcela pominul a diskusi nad tímto aspektem se zbaběle zcela vyhnul.
3) Ne, smrky nevhodném stanovišti nejsou lepší než holá pláň - navíc opět další informační faul z tvé strany. Proč? Protože a) kde máš důkazy, že tam v případě nevýsadby smrku zůstane ta holá pláň? (vždyť to přece záleží lokalitu od lokality, stanoviště od stanoviště!) A b) jaké funkce a na jak dlouho ti zajistí smrk na nevhodném stanovišti, když ti za 20 let uschne? (k čemuž teď už koneckonců masově na Moravě dochází - asi zatím ne u vás v západních Čechách)?
Férové řešení hledám, jenže ne pouze v dávno překonaných mantinelech v rámci, haškovsky řečeno, "strany mírného pokroku v mezích zákona".
4) Netvrdím, že bych to dělal líp, ale tvrdím, že je třeba dělat to JINAK. Proč? Protože dosavadní způsoby prokazatelně selhávají! Řekni upřímně - CO se podařilo v této oblasti zlepšit za těch možná 60-70 let, co se o nevhodnosti pěstování monokulturního smrku mluví? Těch pár %, o které kleslo mezitím jeho zastoupení? Těch pár slavnostních "projektů" či "školních podniků", kde se s velkou pompou ukáže veřejnosti, jak se umí hospodařit i jinak - aby se na zbytku území o to veseleji mohlo dál smrčit? Vždyť to je potěmkiniáda!
Opakuji ti naposledy - nikdo si tvé kolegy a předchůdce nebere do huby. Aspoň já tedy ne. Já pouze věcně polemizuji s jejich závěry, které mohly být v jejich době opodstatněné, ale dnes jsou překonané. To je standardní vědecký přístup.
K té jedli a její dospělosti se máš ještě hodně co učit! Částečně tě omlouvá to, že u vás v západních Čechách téměř žádné jedle či jejich porosty, na kterých byste se mohli učit, nemáte. Takže konkrétně: všeobecně přijímaným kritériem (byť ne jediným) dospělosti organismů či jejich skupin (porostů, smeček, hejn apod.) v biologii je JEJICH POHLAVNÍ ZRALOST. Ta se projevuje samozřejmě mj. NÁSTUPEM PLODNOSTI. Jedle bělokoré, které jsem začal jako třiceticentimetrové vysazovat v letech 1984-1986, ale dokonce některé vysazované jako cca půlmetrové i v letech 1998-1999, UŽ NYNÍ PLODÍ KLÍČIVÁ SEMENA. Podle uvedeného kritéria tedy mohou být považované za dospělé. Ano, ještě v mém dětství uváděla literatura jako nejranější termín nástupu plodnosti u jedle 40-50 let - jak vidíš, dnes už to není pravda.
A nejsou pravda ani další kdysi obecně přijímané údaje - o horní hranici růstu jedle či buku, o citlivosti jedle vůči exhalacím, a samozřejmě vhodnosti pěstování smrku tam či onde. V této souvislosti ukazují například dnešní zkušenosti z Třebíčska či Rožnovska i to, že ani příměsové (do 10%) pěstování smrku ho na nevhodném stanovišti nezachrání před kůrovcem.
Jinými slovy - opusť staré, dávno překonané teorie, a vyraž do lesů. Doporučuji, je to velmi praktické, a můžeš se tam bez ohledu na svou kvalifikaci naučit a pochopit klíčové věci, a to ať už jsi vzděláním chemik, lesník nebo veterinář. Naopak - nepřítomnost "profesní slepoty" může být tím klíčovým faktorem.
Kdybych měl parafrázovat Miloše Kopeckého a jeho legendární výrok ze seriálu Nemocnice na kraji města:
- milí pánové, kdyby mohla vaše lidská malost nadnášet, tak už tady poletujete jako holubičky.
Nemínusujete svého odpůrce - mínusujete pravdu. Vaše mínusy jsou plusy vaší hlouposti, lidské malosti, omezenosti a nekvalifikovanosti.
Chudáčci moji malí.
Když jsi jako dospívající klouček poprvé ze svého bambáska vyždímal semínko, tak jsi také nebyl ještě dospělým mužem, za kterého se považuješ nyní.
Stejně je to v lese u stromů, co jsem viděl a co znám. První plodnost není projevem dospělosti a proto se směju Tvým hláškám o tom, že máš ve 30 letech dospělé jedle. Dospělost podle mého soudu začíná v době plné plodnosti a zralosti stromu, jehož růstová dynamika se přiblížila kulminaci tloušťkového a výškového přírůstu, tedy u jedle a smrku nejdříve v 60-70 letech. Lékař Backmann v definici růstového zákona toto zcela vědecky dokládá a aplikace se běžně provádí i u jiných organismů, než je člověk.
CO k tomu chceš slyšel víc?? Stále si tedy myslíš, že Tvoje jedle jsou ve 30 letech dospělé?
Co se týče mojí zkušenosti s jedlovými porosty, nemusíš mi to věřit, ale osobně znám jedle 50 metrů vysoké s tloušťkou 120 v d1,3 (objem 30 m3) a to v hospodářském lese!!!!!, znám celou řadu krásných mladých i starých jedlových porostů i porosty, kde na mnoha hektarech jedle zcela dominuje a kde má lesní správce oprávněných pech, že je při výkupu dřeva jedle ceněna jako smrk ale s 10% malusem.
Takže až vychladneš ze své nenávisti vůči tradičním lesníkům můžu Ti i něco ukázat. To ale bude trvat o to dýl, že Ti jen tak neodpustím to, jak do mých přátel lesníků a Hrochů bezdůvodně biješ jako nějaký osypaný adolescent, který by lépe opět mohl vyždímat svého bambáska a tak se trochu zbavit přetlaku a z něj plynoucí nenávisti. Papa a lesu zdar !!
Proč bazíruješ na marginalitách, zatímco klíčovým odpovědím se vyhýbáš?
Pokud jde o mé pěstování jedle, udělal jsem při něm řadu chyb. Vzhledem k tomu, že o pěstování a nárocích jedle je toho napsáno mnohem méně, než o smrku, neboť se jedná o dřevinu, která měla podle představ "moderního lesnictví" skončit v zapomnění. Tedy toho typu lesnictví, kteří ty i tví plusaři tak vehementně obhajujete.
Vysazoval jsem na plně osluněné holiny, nedostatečně jsem oplocoval, příliš mnoho a příliš často jsem uvolňoval. Pak jsem přešel k práci s nálety, kde jsem je zase nechával příliš dlouho růst příliš husté.
Dnes už ale pracuju u jedle téměř výhradně s přirozeným zmlazením. S tím, jak vlivem sebeznemožnění slábne vliv "moderního lesnictví", s tím, jak se jedle začíná znovu vysazovat, s tím, jak se stále častěji ponechávají růst její nálety, se šance této královny českých lesů zvyšují.
Samozřejmě, i já bych se rád díval na stoleté jedle o třímetrové výšce, rostoucí v hlubokém stínu jedlobukového lesa. Jenže kolik takových šancí mi nožičkovští lesníci do dneška ponechali, co myslíš?
A pokud jde o to bití - bijete do sebe sami. Ne já, ale vy jste fanatici, tím, jak už z "principu" odmítáte téměř jakýkoliv názor, který je odjinud než z vašeho tábora "moderních lesníků". I kdyby tvrdil cokoliv, raději oplusujete blbost napsanou jedním z vás, než pravdu napsanou někým jiným.
Sami si tím ale pod sebou řežete větev, protože nevidíte, jak se mění společenská objednávka stran funkcí, které by lesy měly nabízet. Jak se mění klima - 9 z 10 měsíců roku 2018 bylo teplotně nadprůměrných.
Všichni jsme lidé, každý z nás se někdy v něčem mýlí. Ale jen hlupák odmítá tuto skutečnost uznat.
Atlantský u nás nezmrzá od dob, co bylo i v nížinách a pahorkatinách nárazově kolem -25, což bylo naposledy v lednu 1987. Himálajský omrzl naposledy v zimě 2005/06, ale nádherně obrazil.
Cedry jsou dnes hlavní lesní jehličnatou dřevinou už ve středo-západní Francii (himálajský), v jižnějším Bulharsku (libanonský), severně od subtropů, tedy v podmínkách cca o 2-3 stupně teplejších než naše nížiny.
Všude rostou výborně, fantasticky snáší suchá léta i mlžné zimy s teplotami okolo 0.
Smrkoplantážníci si budou klepat na čelo, ale ono je fakt možné, že to tak do 50 let skutečně o cedru v nižších a středních polohách u nás bude - pokud tam budeme chtít udržet jehličnany.
Co na to Nožička, Kleware?
Nebo spíše platí slova pana Bouckého (který zřejmě dobře věděl, proč do této diskuse přestal přispívat), že řada lesníků se chová jako arogantní šlechta, která prostě má pravdu vždy a všude, a i kdyby protiargumenty doslova bily do očí, tak jsou to argumenty sedláků vůči panu knížeti, tudíž už z principu neplatné.
Lepší doklad nabubřelé tupé omezenosti si lze jen těžko představit.
Introdukce dřevin je klasickou lesnickou disciplínou (DG, VJ, DBC, JDO). Něco jiného je, když někdo jako pan Dr. Nožička zpracuje historické rozšíření smrku v Čechách a třeba Ty budeš pořád tvrdit, že je to špatně ačkoli k tomu nemáš vůbec nic, kromě vymeteného prostoru v hlavě, který jsi zaplnil nenávistí vůči jednomu dendrologickému taxonu.
Nic ve zlém chlapče, ale takhle to s Tebou poslední dobou je, jenom dobře pokud na sobě pracuješ směrem ke zlepšení - k tomu Ti přeju zdar.
Nožičkou se neustále oháníš, jako bys nikoho jiného ani neznal.
Nejsi schopen odpovědět na nejzákladnější otázky.
Navíc pořád lžeš - už ani to mě nebaví opakovat. Vůči smrku ani jinému konkrétnímu taxonu netrpím žádnou nenávistí, on ten smrk za nic nemůže, vinni jsou lesní pseudoodborníci, kteří jim zaneřádili kdejaký kout, kde tato boreální dřevina neměla naprosto co pohledávat, což nakonec odnesl mj. i ten samotný smrk - například trojmezenské autochtonní smrky, které uschly pod atakem kůrovce namnoženého na smrkových plantážích bůhvíjakého původu všude kolem, by mohly vyprávět, že?
Nerozumíš lesu, nevíš vůbec, o co se jedná. Jsi pouhý technolog, operátor, rozumíš technologii pěstování dřeva v měřítku svého života či profesní kariéry promoce - důchod.
A mimochodem - i ten smrk je třeba na většině Moravy stejně introdukovanou dřevinou, jako jedle obrovská, douglaska nebo vejmutovka. Příroda nezná žádné rozdíly mezi 8000 km vzdálenosti nebo 800 metry nadmořské výšky. Naopak, paradoxně např. vejmutovka, dub červený nebo douglaska můžou najít na řadě míst pahorkatiny mnohem lepší podmínky k růstu, než tzv. "domácí" smrk, což dokazují místy i svou až invazivní vitalitou.
Dřeviny typu cedrů, ale i např. dub cer, budou s pokračujícím oteplováním mít pravděpodobně přirozenou tendenci rozšiřovat svůj areál k severu. To je přirozený, objektivní proces, stejně jako hynutí boreálního smrku v oteplující se střední Evropě.
A ten můžete vy plantážníci pouze zpomalovat, bojkotovat, překážet mu, ale jak říká Cimrman, to je asi tak všechno, co proti tomu můžete dělat.
Mělce kořenící půdu ničící smrk nahradíme stejně mělce kořenícím, ale půdu ještě více okyselujícím modřínem!
Modřínem, který v ČR není nikde s výjimkou diskutabilního menšího území v Jeseníku původní, který je naopak ale doma nejblíže v nivě Visly v Polsku, a pak hlavně na kamenitých půdách pod horní hranicí lesa v Alpách a Vysokých Tatrách.
My prostě ty lesy pro naše okamžité zisky zničíme, holenkové, ať už se vám to líbí, nebo ne! A až vám budou ty předloužené modřínové sirkárny s bujným několikametrovým podrostem bezu a břízy padat na hlavu, tak nás zažalujte.
Poslužte si - my už totiž dávno nebudeme existovat.