Planeta Země dosáhne úrovně kritického globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia proti hodnotám před průmyslovou revolucí už v příštím desetiletí. Tvrdí to Šestá hodnotící zpráva Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC), která dnes byla zveřejněna. Podle jejích tvůrců jde zatím o nejrozsáhlejší zprávu o stavu globálního klimatu. Změna je podle vědců stále možná, vyžadovala by ale miliardy dolarů a mezinárodní spolupráci. Zprávu podpořily všechny členské země včetně České republiky.
Oteplení planety o 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předprůmyslovým obdobím je považováno za úroveň, při jejímž překročení budou vlny veder, záplavy, sucho, zemědělská neúroda a vymírání druhů pro lidstvo velice obtížně zvladatelné. K udržení oteplení pod touto úrovní se přihlásily takřka všechny státy světa v pařížské klimatické dohodě z roku 2015. Její vědecký základ poskytla mimo jiné Pátá hodnotící zpráva IPCC.
Šestá zpráva nyní uvádí, že lidstvo má ke změně poslední příležitost, a pokud chce změny dosáhnout, musí omezit vypouštění skleníkových plynů na polovinu do roku 2030 a zcela přestat vypouštět oxid uhličitý do atmosféry v 50. letech tohoto století. Pokud lidstvo tyto dva cíle naplní, bude mít zhruba poloviční šanci, že oteplení planety nepřekročí oněch 1,5 stupně Celsia, tvrdí IPCC.
„(Tato zpráva) je příběhem o našem stále chaotičtějším klimatu, hrozbách pro naši společnost a úzké cestě ke stabilitě. Bohužel také ukazuje, že naše činy momentálně nejsou dostačující a že abychom se v budoucnu měli dobře, musíme změnit náš ekonomický systém dosud nevídanou rychlostí,“ komentoval zprávu Eliot Whittington z Cambridgeského institutu pro udržitelné vedení (CISL).
Cíle vytyčené IPCC se rámcově shodují s plánem Evropské unie snížit uhlíkové emise o 55 procent v porovnání s rokem 1990 a do roku 2050 se stát klimaticky neutrálním kontinentem. Docílit toho členské státy chtějí souborem zákonných opatření nazvaným Fit for 55. EU byla v roce 2021 po Spojených státech a Číně třetím největším producentem uhlíkových emisí na světě. IPCC se svojí publikací přichází poté, co Čína za loňský rok schválila výstavbu 168 nových uhelných elektráren a co administrativa amerického prezidenta Joea Bidena minulý týden schválila nový projekt na těžbu ropy na Aljašce, upozorňuje list The New York Times (NYT).
Čína si vytyčila dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2060 a do roku 2030 snížit emise o 65 procent v porovnání s rokem 2005. Současná americká vláda má za cíl v porovnání s rokem 2005 snížit emise skleníkových plynů o 50 až 52 procent, do roku 2035 produkovat jen čistou elektřinu a do roku 2050 mít uhlíkově neutrální ekonomiku.
Světoví lídři se za zhruba devět měsíců sejdou na klimatické konferenci OSN COP28, aby poprvé zhodnotili plnění pařížské dohody a načrtli plán dalšího postupu.
Generální tajemník OSN António Guterres dnes k Šesté hodnotící zprávě řekl, že je „zřetelnou výzvou k masivnímu urychlení klimatických opatření v každé zemi“. „Lidstvo se pohybuje na tenkém ledě a ten led velmi rychle taje. Jak uvádí dnešní zpráva... člověk je zodpovědný za prakticky veškeré globální oteplování za posledních 200 let. Zpráva je ale návodem, jak tuto klimatickou časovanou bombu zneškodnit. Je to příručka pro přežití lidstva. Ukazuje, že udržení hranice 1,5 stupně oteplení je dosažitelné,“ řekl Guterres.
Šestá hodnotící zpráva vychází z práce především tří pracovních skupin, které od roku 2021 postupně sestavily tři dílčí studie nazvané Fyzikální vědecké základy, Dopady, adaptace a zranitelnost a Zmírňování změny klimatu.
IPCC je instituce OSN, která má za cíl od roku 1988 poskytovat světovým politickým lídrům vědecky podložené informace o změně klimatu s jejími důsledky i riziky a navrhovat řešení. Na sestavování jejích zpráv se podle IPCC podílejí tisíce lidí z celého světa.
Závěry Šesté hodnotící zprávy IPCC dnes na tiskové konferenci analyzovali také čeští odborníci na klima. Podle vedoucí Centra pro klimatické právo a udržitelnost Ústavu státu a práva Akademie věd ČR Hany Müllerové je sice nutné se změnami klimatu zabývat na úrovni států, zároveň ale sama Česká republika musí danou problematiku řešit politicky a právně. Müllerová uvedla, že správným krokem by tak bylo přijetí klimatického zákona, což je momentálně otázkou veřejných debat.
„Tím vzorem jsou tady jiné evropské státy. Už asi 15 států v Evropě má klimatický zákon, a tady nemyslím nějaký zákon třeba o obchodování s emisními povolenkami, ten má Česká republika také. Ale skutečně rámcový, obecný zákon, který v jednom předpise vyřeší dohromady různé otázky klimatické akce,“ řekla ČTK Müllerová. Daný zákon by podle ní mohl mimo jiné zakotvit cíle v ochraně klimatu či uvést takzvaný princip zákazu regrese, který by stanovil, že jednou přijatá úprava se nesmí zhoršit v následujícím zákoně ani v novelizaci stávajícího zákona.
ČTK
